SPIELMANN: myslím, že to není o tom, co je lepší. Dvě baby, to je prostě výzva. Chceš být na místě jedné z nich. Teda nejlépe na místě obou, ale tak, aby ony tam také zůstaly.
Teď jsem někde četl, že sledování porna má blahodárný vliv na kvalitu spermatu. Pokud se dívá muž na akci dva plus jedna, je to prý ještě lepší. Prostě ta příroda to má dokonale vymakaný.

SPIELMANN: Z Jungianskeho hlediska netusim, ale treba Grof mel pro to zajimave oduvodneni. Momentalne tu knihu ale nemam u sebe. Mozna odpoledne to sem hodim.

...co chlípně ve tmě našeptávají?:o) Ó Libido bylo-li by ti libo....

SPIELMANN: Resp. " hafo" pškných nahatých a mladých holek:)))

No!!!:o)) Tak to je taky trefa - proč se z Jungiánského hlediska převážné většině chlapů líbí lesbický sex? Na to mne napadá snad jediné: Co je lepší než jedna pěkná mladá a nahatá holka?!?! Dvě pěkný mladý a nahatý holky!!!:o)))

SPIELMANN: : Má Anima je zas s největší pravděpodobností neustále temně našeptávající chlípná lesba :o)))

Tak zase popojedem - už jsme tu párkrát narazili na téma, co se vlastně dá s komplexy (tedy s těmi problematickými) dělat. Párkrát se zde mluvilo o prožitku - nicméně co si pod tímto představit? Jak vlastně s komplexy zacházet? Jak jim ubrat něco z té jejich až démonické moci nad námi;o) (ano, v skrytu mé duše je má Anima zneuznaný básník a dramatik, takže k poslední větě si prosím dosaďte pateticky tragický chvějivě silný hlas a patřičně velká rozmáchlá gesta:o)

Well, ještě se vrátím trochu k té diskuzi a Animě/Animovi. Tenkrát jsem zaujal dost hraniční stanovisko a tvrdil jsem, že Animu/a nelze prožívat samostatně, ale jen jako součást osobních komplexů. No, dnes si tím nejsem až tak zcela jist...

no ja jsem byla celkem spokojena s Pruvodcem dejinami psychologie od M. Nakonecneho, ale nevim co se mysli tim strucnym prehledem je to takovy relativni ;)

PABLITOS: Jj, supr kniha. Prave ji ctu. Je to v podstate takovy mix vsech predchozich Grofovych praci. Ale jako strucny prehled vyvoje psychologie bych ji nedoporucoval. To je v knize spise okrajove, vic se tam zameruje na holotropni stavy. Po pravde receno, ale zase neznam nejakou odbornejsi publikaci se strucnym prehledem vyvoje psychologie v cestine :(

Tak konečně k tomu vzniku komplexů: Komplexy se pravděpodobně tvoří celý život, ale největší "rozkvět" je nejspíše v kojeneckém a raném dětství. Komplex vzniká "na základě bolestného nebo významného střetu individua s požadavky okolí nebo určitými událostmi, které přesahovaly momentální dispozici jedince" (Kastová) Jestli těchto střetů či událostí bylo více, či je možné se dopátrat k jednomu "zdrojovému" je zatím nezodpovězená otázka (tolik k faktoru času). Nicméně pro terapii je to vesměs jedno, záleží stejně nakonec na analyzandově interpretaci (neboli, jak to cítí on, tak je to pravda:o).

COOLKA:Trochu pozde ,ale preci jen:Psychologie budoucnosti od Stanislava Groffa

mam velkou prosbu - shanim kvalitni zdroj se strucnym prehledem vyvoje psychologie, s akcentem na klicove osobnosti ( Freud, Fromm, Jung). Za jakykoliv tip budu vdecna.......nicmene to potrebuji vedet tak do hodiny:(

takze cely slovnicek zakladnich pojmu: http://ai.xhosting.cz/jung_duse/ - 0308.JPG az 0324.JPG

na http://ai.xhosting.cz jsou ebooky:
Jung - Duse moderniho cloveka
Wilhelm, Jung - Tajemstvi zlateho kvetu

(bohuzel nektere stranky Duse jsou spatne nascanovane...)

Eh, dneska jsem to nějak nestih a zítra odjíždím do Holandska, tak v úterý. Jinak ve zkratce: časový faktor je právě otázka - někdo tvrdí že se jedná o jeden zážitek jiní zase že o řadu... osobně si myslím, že je v počátku jeden silný, který pak lehce ovlivní vnímání/vyhodnocení dalších zážitků jako negativní, čímž se komplex posílí a nabalí na sebe další zážitky a je to kolotoč čím hůř tím hůř.

STEPNI_VLK: No, vrhli jsme se na zajímavou půdu výzkumu vzniku komplexu. Takže já si teď dojdu na oběd a pak posilněn fyzicky zde pod dolmy guláše a píva napíšu nějakou oprvdu vznosnou myšlenku:o)

:o) Dík. Se taky snažim, no ne?:o)

Ta ordinace co a jak dělat - ano, funguje to - ale jen někdy a pro někoho...! Jestli tě tohle téma zajímá, tak docela zajímavý článek je na http://web.quick.cz/kip/Krippner.pdf

SPIELMANN: Tj. pokud nedostaneš hračku, ale nevadí ti to, uděláš zkušenost, žes nedostal hračku, ale neaktivuješ/neposílíš komplex. Pokud ale jsou k té hračce upřena tvá očekávání a touhy, je to tvůj sen a životní nutnost ji mít a rodič ti ji odmítne dát a ty zažíváš pocit nesmírné křivdy a neštěstí a zoufalství - pak jsi na dobré cestě míti komplex.

imho opět tak trochu simplifikace. důležité je zavést do toho i faktor času.
varianta A: rodiče (a nejen ti) dítěti vždy ve všem vyhovějí a nikdy mu nic neodepřou. po té přijde jeden moment, kdy nebudou s to (z nějakého externího důvodu) vyhovět.
varianta B: rodiče nevyhoví dítěti vždy, tj. dítě bude zvyklé na to, že ne vždy, když něco chce, to také dostane.
nebo se pletu a s komplexy to nemá co dělat? :)

Spielmanne, dekuji. Uz dlouho jsem z diskuze s nekym nemel tak dobry pocit jako v teto diskuzi.
Ale:
Ja sam se povazuji za pomerne jednoducheho cloveka. Pri jednani s druhymi se mi jako nejefektivnejsi osvedcilo jednoduche, prime jednani. Ke slozitostem se uchyluji prevazne pouze v pripade, ze predpokladam, ze dohoda je nemozna.
Nechci nijak snizovat vaznost vsech tech specialistu na lidskou dusi, ale obcas mi fakt prijde, jako by se za kazdou cenu snazili najit nejaky pruser. Mozna se pletu, ale myslim, ze lidem lepe "zafunguje", kdyz jim "naordinujes" co maji delat, aby jim bylo lip, nez kdyz budes slozite zjistovat, proc to delaji spatne.
Asi jako s autem. Prvnich x tisic km tocte max x tisic otacek, olej mente po x tis. km, tlak v pneu udrzujte na ..., atd.
Ale mozna se pletu.