LENDULIK: On hlavně netušil, že to půjde tak rychle. Souhlasí už se vším, co ho zbaví těch ukrutných bolestí. Bolesti totiž když se nechají dlouho bez pomoci, tak se usídlí v centrálním nervovém systému a pak už je hrozně těžká pomoc.
Viz odkaz na ct1: je to zajímavý pořad o řízené smrti, ale tak, jak sleduju smrt blízkého člověka v přímém přenosu, tak k tomu skutečně získávám naprosto jiný názor. V první fázi, když jsem si ho vlastně naposledy vezla z nemocnice na víkend domů, jsem si říkala, že ať si rozhodne o svém životě sám. Závodil v autech, může si vzít auto, praštit s ním v rychlosti do stromu a je vymalováno. Jenže on toto prostě nepřipustil.
Takže to je asi tak, že každý se musí se svým životem vyrovnat v okamžiku smrti sám a některá duše dokáže opustit tělo hned, někomu to trvá hodně dlouho, ale vždycky je tomu potřeba nechat volný průběh. Je to jeho umírání, ne moje.