SONA1: Ano, to velmi vhodně zasáhlo do zdejšího monotématu :)

And now for something completely different. Když tu byly onehdá ty obrázky, dovolím si prostorově výrazně změnit téma jednou krásnou zlou ovcí.

Kdyby to bylo špatně čitelné, přikládám i linkem.

BUBLINKY: Ano :)

Podotkla bych, že ovládání jazyka se přece zdaleka neomezuje jen na znalost aktuální pravopisné normy.

FIONOR: Ad jak dokážeš žít s tím, že máš na jedné straně vystudovanou bohemistiku a na straně druhé se vehementně stavíš proti tomu, co představuje: na bohemistice se rodí všelijaké punkové* myšlenky, to poměrně rigidní prostředí k tomu jistě velmi přispívá - a netýká se to jen literární vědy, ale (možná především) právě lingvistiky. :)

* Píšu punkové, ale některé z nich považuji za přínosné a legitimní.

"Narazil jsem na slovo vyčerpání. Vyčerpání básníkovo nelze označit duševním vybitím nebo únavou z přemýšlení, ale naopak. Během psaní člověk schytá, naloká, nasákne tolika ději, obrazy, převraty, že prostě mozek nestačí, že srdce je mělké a to, co se vejde či dá vtěsnat do slov, je tak nepatrná část proti tomu, co přišlo, co se zjevilo, co se narodilo, co vyrostlo, že tíhu nemůže unést. Vyčerpává pouze nadbytek tíhy, přemíra bolesti, lásky, kterou nelze utišit olejem ticha, vodou práce nebo kamením paměti. Zde je třeba pouze přestat, vypustit srdce, vypustit vzduch duše. Toto je, myslím, jeden z největších důvodů předčasného konce sil některých umělců. Totiž ti, kdož žijí umění, nedovedou z tohoto stavu uniknout, nedovedou anebo nechtějí, ale nejčastěji nemohou. Jejich zdraví aby bylo božské, ne smrtelné." (Jiří Kolář, Roky v dnech)

souhlasím s tím, že naše diskuse je dosud politováníhodně neproduktivní, nikoli rozsahem, ale určitě obsahem

neuvěřitelně mě popuzuje a uráží, že lidé, kteří pravděpodobně nikdy nečetli Máchu v originále, tj. v historicko-kritickém vydání, kde mimo jiné píše věci jako "sičet" místo "syčet", (resp. nevědí, že takové vydání vůbec existuje), mě obviňují z toho, že jsem prý nevzdělaný a neumím pořádně česky

(mě tato představa i trochu baví, jinak bych již dávno přestal diskutovat)

pokud "umět pořádně česky" definujeme jako "ovládat všechny synchronní normy české gramatiky, zejména český pravopis, na úrovni monolingválního rodilého mluvčího", je to pravda: neumím pořádně česky

kategoricky odmítám, že bych se za to měl stydět

a stejně kategoricky odmítám, že bych poezii neměl psát česky, ale jiným jazykem, který ovládám lépe

na to vám...

jsem hrdý na to, že jsem autentický Nečech a přitom umím pořádně česky

když nechápete estetiku jazykových chyb, je to vaše věc

já narozdíl od vás s oblibou čtu texty, které se vymykají gramatickým normám: básně dětské, rodinné, milostní, terapeutické, autobiografické, cizinecké a samozřejmě i písně všeho druhu (hlavně aby nebyly anglické a psané copy writerem)

těm z vás, kteří sami sebe považují za "básnickou elitu nyxu", protože nadprůměrně ovládají aktuální znění pravidel českého pravopisu, se budu i nadále vysmívat, vy se klidně můžete vysmívat mně, a uvidíme, kdo z nás se bude smát hlasitěji a déle

pokud máte zájem, tak bych uvítal i konstruktivnější řešení, ale nepůjde to, když neslevíte s té vaší nadřazeností

zamyslel jsem se nad svojí motivací, proč nejít na váš klubový sraz

možná je užitečné mít v záloze démonického nepřítele Finmasze, který představuje archetyp polovzdělaného, arogantního a agresivního grammar nácka, a nechtěl bych zjistit, že je vcelku normální člověk (ale ani, že mám pravdu)

spíše je to tak, že bude šábes a potom mám randé, a já si opravdu nechci zkazit náladu

taky jsem získal dojem, že každý máme své zásady a ty jsou z velké části vzájemně neslučitelné

mám pocit, že opravování pravopisných chyb Finmasze neuvěřitelně baví

to je v pořádku, já bych to pro svojí tvorbu i uvítal

ale nelíbí se mi Finmaszovo podání v podobě jízlivých komentářů a poznámek o tom, že neumím pořádně česky

to totiž vím sám, řekl bych, že lépe než kdokoli jiný, a připadá mi to jako velmi banální zjištění

proto nechápu, proč se někteří lidé tak nad tím vzrušují, nebo možná, že to chápu

bereme-li grammar nacismus jako fašistické prosazování konvencí spisovného jazyka za každých okolností, pak je vše jasné

já s touto ideologii bytostně nesouhlasím

ale chápu, že má své kouzlo, neboť vytváří kastu zasvěcených a vyvolených lidí, kteří bojují za společnou věc: bílou a čistou češtinu, přičemž k prosazování tohoto vznešeného cíle jsou ochotni použít jakoukoli dostupnou formu verbálního násilí, a když jsou jen mezi sebou, oslavují křikem "sieg heil grammatik" každou úspěšnou akci, jejíž prostřednictvím celému světu mohou dokázat, že Bůh, pravda a pravidla českého pravopisu jsou na jejich straně