FIKSUPOJKA: Hele, když už jsi tady... ;)
...ten sonet vůbec nebyl špatný!

Obecně ale nesouhlasím s Tvými závěry. Těsnohlídka nechme stranou. Nepřu se ani o tu řemeslnou zručnost, ke které se upínáš, ta nikdy neuškodí. Problém vidím jinde.

Potřeba průlomu a změn v poezii nastala tak trochu proto, že básnící ustrnuli v tepání formy, zatímco obsah tak trochu táhli za sebou. Dneska je toho průlomu a boření možná už zase trošku moc a schová se v tom kdejakej lempl. Občas mám dost podobný pocity při čtení, jako popisuješ Ty. Ale! Ty mám i při čtení leckterý klasiky. Není tam to krásný "chvění". A ono je moc důležitý a v podstatě pramení dost odjinud, než z formy. Že pramení málokdy je jiná věc.

(Tak to máš místo komentáře na blogu, určitě bych se tam musel registrovat, nebo jinak obnažovat, a to já strašně nerad...) ;)

FIKSUPOJKA: Vida. Nepočítám, že budeš chtít, ale kdybys chtěl svůj blogozápis či zdejší debatu doplnit, uvítala bych to.

Já děkuju všem. Vždy je milé se o sobě něco dozvědět. Attila, Bič Boží

NATASHA: ne, to neříkám, ale nevadí. neplýtvejme tedy písmeny více.

MALKE: Pohleď, debatovat dále je naprostá dojmologie, a navíc zřetelně nemůžeme nikam dospět.

Já tvrdím, že autor (počítám, že pro napsání článku vyvinul úsilí v řádu minut) neví, co mluví. Ty víceméně říkáš, že má právo říkat si co chce. To jistě má. A já mám zase právo si o tom myslet svoje.
Neplýtvejme tedy silami.

NATASHA: nicméně to, jak si umělci dávají přes hubu, z tištěného slova poznat nutně není, či ano? když pominu, že se tu bavíme o znalosti textů, ne literárního provozu.

ad zájem: ani jedna nemáme tušení, co autor toho textů ve skutečnosti četl. dovolím si připomenout, že se nejedná o příspěvek pro vědeckou obec, ale žertovný, relativně krátký útvar, a jako takový nutně vyhrocený, zkratkovitý a neuvádějící všechny informace nebo všechny argumenty. ale i kdyby skutečně neotevřel v knihkupectví víc než deset knih od současných autorů, přesto může říct, že ho to nebaví, a bude to relevantní. kolik lidí je teď "na špičce", děláme-li už ty krysí závody? deset? dvacet? a neviděl tedy ve skutečnosti třeba relativně reprezentativní vzorek?

VANEK: To je pěkná příležitost, abych použila moderní frázi: wut? Chceš říct, že je oprávněné kritizovat to, co neznám, na základě toho, co znám?

VANEK: Inu, když on si celý ten svůj plesnivý hejt post nadepsal Současná poezie, žánop. Tož by se zajímat měl. Jinak by mohl zahájit moc pěkný sluníčkový blogísek příspěvkem "Ten Vrchlický je pecka, děcka".

VANEK: a tož to ja, já tu koneckonců taky trochu nadsazuju:-)

NATASHA: To ale není jiné téma, to je moje otázka: mohl by to najít? snadno? nebo je pocit snadného nalezení způsoben (do určité míry?) tím, že vy hoši spolu chodíte, a jednak tedy víte, kde a co hledat, jednak pěstujete pocit, že to děláte dobře? (pozor, já netvrdím, že neděláte, to dost dobře nemůžu, ale odmávnout ho blahosklonně s tím, že není zasvěcen, je snad přece jen příliš jednoduché. ptám se: co když neděláte? ono se občas v těch správných knihkupectvích přece jenom něco najde.)

(a třeba JE blbej, jeho vášeň pro Těsnohlídka nechápu, četla jsem několik jeho textů a přišlo mi to jako pozérské bláboly.)

NATASHA: no tak což o to: pokud se navzájem občas uvedou kamarádi, kteří jinak i píší tak, že se to někdy dá číst, žádná strašlivá škoda nevzniká. horší je, když někdo uvádí sám sebe prakticky na každém čtení média, kde jeho primární úlohou mělo by být vyhledávat a uvádět jiné. dovedné. jedno období, kdy jsem poněkud povylezl z ulity a dokonce i někdy opustil vinohrady (považte), se mi dělo, že jsem na určitém čtení určitý ksicht vídával téměř pokaždé a debilní veršíky s poznatky až acylpyrinově bolehlavnými slýchával téměř pokaždé, až se mi dotyčná čtení znechutila a prakticky jsem na ně přestal chodit. (nedlouho poté, co jsem začal:)

a to ti někdy, raději ale stranou, povyprávím zábavnou historku o tom, kterak mistr do podniku, kde já byl štamgastem letitým, zavítal a co z toho (ne)vzešlo :-)

FIN: Zas tak skromná nebyla, ještě v roce 2006 ve Wagonu drze publikovala a na některých čteních rovněž uvedla sama sebe, šikula.
(Ono to samozřejmě lze vždycky pokrytecky realizovat tak, že se člověk dohodne s kamarádem z jiného časopisu a hezky se podpoří navzájem. Což se zhusta děje, jak nám vypichuje ve svých pichlavých článcích Ondřej Horák.)

Ale: u knihy, která se tváří jako jakýsi reprezentativní přehled (navíc pro zahraniční trh), by se to dít opravdu nemělo.

NATASHA: vzpomínám maně na jakousi Jitku Srbovou. tu asi nebudeš znát. roky pořádala autorská čtení a vydávala nějakej almanach a ani jednou neuvedla sama sebe. a to že jsem byl na drtivé většině těch srandiček. škoda, že o ní a jejím přístupu ví tak málo lidí... a to ti, nebudeš mi věřit, mám i pocit, že sama psala tak, že se to někdy dalo číst. ale stejně se neuvedla...