WHISPERMOONLITE: Já jsem tu minulou repliku, koukám, napsal celkem zmateně a humpolácky, bylo mi blbě, pardon.
Ale už snad chápu, oč Ti běží, a pokusím se znova jasněji říct, co tvrdím já.
Naprosto netvrdím, že existuje objektivně správné hodnocení, ať už positivní, nebo negativní.
To, že soud někoho, jehož soudy o nejrůznějších dílech v minulosti přišly
určité skupině lidí trefné a jeho analysy objevné, může mít značnou váhu, jsem vůbec nechtěl vztáhnout k skutečné objektivní hodnotě díla. Váhu to mívá čistě empiricky, snad spíš dopad než váhu.
Opakuji, myslím, že
nikdy a v ničem nejsme "objektivní" a nemůžeme si být jisti, že později nebudeme novými náhledy nuceni změnit názor.
Taky si nemyslím, že bychom mohli někdy vyčerpat všechny možné úhly pohledu. Hledání možných úhlů nelze završit. Přesto se určitému čtenáři může z nějakého úhlu, při nějakém čtení báseň jevit dokonalá (jistě je možné, že různým čtenářům z velmi různých úhlů, nebo i témuž čtenáři s odstupem času ze dvou různých úhlů). Odkazuju jen na zkušenost, kdy se báseň, jež se zprvu jevila divná či nevalná, se posléze při určitém čtení ukáže tak, že jsme vděčni, že je právě taková a ani o čárečku jiná. (Ale může se samozřejmě stát též, že se báseň zprvu jevila naprosto nezajímavá, a posléze vlastně celkem slušná, byť se nám nadále zdá, že úplně dokonalá rozhodně není.)
Myslím, že v čem se rozcházíme, je to, že já z universální perspektivnosti a "subjektivnosti" nevyvozuju nepřípadnost jakékoli ostré kritiky. Myslím, že zápas mezi konečnými perspektivami patří podstatně k životu. Na jednu stranu se navzájem "necháváme být" a dělat si, co každému libo, na druhou stranu se přesto o některých věcech hádáme.
Je jistě třeba rozlišovat různé typy záležitostí, o nichž se lze hádat - u různých takových typů je polemika jinak motivovaná a má jiný smysl. Když zůstaneme v oblasti poesie, jistě je třeba vést v nakladatelství nebo v časopise spor o to, co vydat, už proto, že nemůže vyjít všechno. Když se někdo z nějakého důvodu rozhodně udělit nějakou cenu, je pak třeba vést spor o to, kdo ji má dostat - opět proto, že ji nemůžou dostat všichni. Spor o to, co si kdo smí sám vydat na internetu, v principu nutný není - vejde se toho tam celkem neomezeně. (Lze pak diskutovat o tom, zda něco mělo být zakázano publikovat i tam z nějakých etických důvodů, ale to nechme stranou.)
No a pokud jde o spory o to, zda nějaké dílo, které vyšlo, je dobré, ty snad v principu taky nutné nejsou.
Ale na druhou stranu, čtenáři často nestíhají číst a nemůžou kupovat všechno, tak si rádi přečtou názor někoho, o kom vědí, že má podobný vkus.
A hlavně - já myslím, že hádat se o tom, jaká různá díla jsou, je prostě přínosné. Lidi si dík tomu tříbí zrak a vkus, učí se číst jinak, dozvídají se o jiných perspektivách. Když někdo řekne, že mu něco přijde strašně špatné a řekne i proč, je to hozená rukavice jiným čtenářům, je na nich, aby ukázali, že to lze vidět jinak. Pokud tedy chtějí s ním tu hru z toho či onoho důvodu hrát. Nikdo jim nebrání ho ignorovat, myslet si svoje atd., ale ten konflikt perspektiv je prostě podle mě často zajímavý a prospěšný.
Zcela dílo kritikou či nechápavým čtením zlikvidovat je ovšem přinejmenším v době internetu naštěstí prakticky nemožné. Když je dílo pro nějakou skupinu lidí zajímavé, najde si k nim dnes velmi pravděpodobně cestu.