GRENDAL: popravdě - toto může i nemusí být pravda.
pokud je jedním z kritizovaných problémů např. nadměrné znečištění, devastace, nadprodukce odpadků, zbytečná přeprava zboží na zbytečně velké vzdálenosti, apod. - pak v podstatě i prostý náraz na strop možností (prostě už nejde sehnat více energie, aby mohly negativní trendy dále růst) je v podstatě možné vnímat jako pozitivní jev, jako zlepšení kvality životy.
zatím mi nikdo nevysvětlil, proč by pokles HDP nebo Peak Oil (ať už bude směr kauzálity jakýkoliv, mezi těmito dvěma jevy) nutně měl být katastrofa a neměl vyústit ve snížení kvality života.
vezměme si, že jedním ze způsobů, jak mohlo růst HDP, mohlo být třeba spekulativní předražování pozemků, které byly následně nabízeny na hypotéku: ekonomikou tedy nuceně protékalo více peněz nikoliv proto, že by reálně někdo něco vyprodukoval - ale jen proto, že někdo usoudil, že se mu (např. skrze reklamu a obratný marketing či získání dominantního postavení na trhu v nějaké oblasti) podaří říci si o více peněz místo o méně peněz... tedy, aniž bych chtěl nějak socialisticky budovatelsky místo HDP zavádět měření kvality života v tunách betonu a oceli, tak přeci jen: nemyslím si, že život na dražším (tedy myslím dražším díky nějakému spekulativnímu zásahu) pozemku musí být nutně kvalitnější, než na levnějším. nebo že cestování autem s větší spotřebou vede k větší kvalitě života, než cestování úspornějším autem. (nebo dokonce, že výroba úspornějšího auta musí být nutně energeticky náročnější, než výroba méně úsporného auta)
prostě souhlasím s většinou peak oil tezí - až na to, že to v mých očích nemusí být katastrofa - a to i přesto, že úspory formálně vzato nejsou dobrovolné (co z lidských aktivit vlastně je OPRAVDU dobrovolné, a ne vynucené jinými okolnostmi ? na meze svých možností přece lidstvo naráželo odjakživa.. spíše posledních cca 100 let bylo vyjímečných tím, že se chvíli zdálo, že zde žádné meze nejsou...)