KEDRIGERN: faktem je, že z ekonomického hlediska ti, kteří nemají žádné úspory (nebo mají dokonce dluhy), už nemají žádný zájem na udržení hodnoty peněz (a tedy i úspor), stabilní cenové hladině, apod. - zajímá je jenom jejich aktuální příjem, ale nechovají se ekonomicky (v tom smyslu, jak je skrze své "ekonomické" chování většinou charakterizována střední třída - vytváření úspor, rezerv, apod.)
mj. z tohoto důvodu se vždy v evropském prostředí - tedy asi spíš protestanském, severském - kladl kulturní důraz na vytváření úspor místo zadlužování se - protože pochopitelně demokratické mechanismy v kombinaci s všeobecnou zadlužeností vedou ke klasickému scénáři "pálení účetních knih" (v novodobé formě "tištění peněz")
ve skutečnosti se může stát, že se občané, místo aby skutečně nějak hledali "šetrnost" v rozpočtech, sešikují za svoje "chlebodárce" co peníze vyvádět uměj - a budou prostě jen v debatách obhajovat výdaje směřující ke své sociální skupině na úkor výdajů jiných, směřujících do jiných kapes.. (což je trochu v rozporu s představou, že demokracie určí co je společný zájem a stát se pak jen snaží tento společný zájem dosáhnout nejefektivnějším možným způsobem, např. nejlevněji... když se to celé dostane do bodu, že "společným zájem" je hlavně to "vytváření pracovních míst", tak vlastně celou představu demokracie i trhu můžeme zrušit a místo toho zavést doživotní povinnou školní docházku...)