Když už se tu mluví o INTJ - co takhle INTJ a konformismus?
Ymladris psala, že INTJ mají často pevný bod, kam dojdou a kterého se drží - třeba nějakou náboženskou pravdu. To docela odpovídá mé zkušenosti. Pravda nějakého konkrétního náboženského nebo politického společenství, přes kterou pak už nejede vlak. Jeden z mých známých INTJ to dotáhl tak daleko, že se stal přes svou schopnost bystře myslet členem církve Adventisté sedmého dne a jel si jejich rigidní program, zcela podle instrukcí toho spolku. Prostě následoval jeho pravidla a desatero. Říkal tomu "úřednická spiritualita" a podle mě ho hlavně uspokojovala funkčnost toho opatření ve vlastním životě, který tak získal jasný obsah a strukturu. Pak ho to samozřejmě přešlo, ale sama ta epizoda se mi zdá při jeho inteligenci a individualismu (!) překvapivá.
Říká se přitom, že INTJ jsou svým způsobem nekonformní. Někdo zas naopak tvrdí, že INTJ nectí étos rebelství a vzdoru vůči autoritě (jako ho ctí třeba INFP) a konformují se s autoritou, byť třeba násilnou, vždycky, když je to praktické a přinese jim to prospěch (čili: nejsou idealisté).
Co myslíte, jak to je? Nemám v tom jasno a zajímá mě to.