KATIA: take si myslim, ze soucasny diskurz ohledne uceni deti na nocnik/zachod je dost vysinuty do extremu. A mam temne podezreni, ze plenkarske firmy, pokud za tim vsim uplne nestoji, tak to cele aspon mohutne podporuji (viz ruzne ty vyzkumy o tom, jak dite mladsi nez 12 - 18 - 24 atp. mesicu nema dozstatecne vyzralou nervovou soustavu, atd).
Za sebe muzu rict, ze prvni dite jsme nechali osudu presne v duchu soucasnych trendu a sice se sam naucil na nocnik nekdy ve dvou a ctvrt, ale na druhou stranu mel jeste docela dlouho k vymesovani takovy neurovnany vztah - doted (je mu 5) nerad cura venku, ve skolce mu to trvalo, nez se tam navyknul, dlouho jsme mu museli pripominat, ze se mu asi chce docela curat, kdyz ma nohy zakroucene do vanocky atd. Kazdopadne s druhym ditetem jsem praktikovala bezplenkovku, bez plenek zacala dcera byt nekdy po 15 mesicich, coz je samozrejme pro dospele uleva, ale hlavne je zajimave, ze na ni vidim, ze vymesovani bere jako neco samozrejmeho (jsou ji 2). Casto je BKM predstavovana jako neco, co zneurotizuje jak rodice tak dite ve snaze cele ty mesice zachytit kazde ucurnuti. Proto me vazne tesi, ze pri tomto malovzorkovem porovnani to u nas na emocni skody na diteti nevypada. A co se me osoby tyce, tak me bezplenkovani vlastne taky ani nezatezovalo - kdyz by se to bralo z ciste casoveho hlediska, tak jiste, ale je jsem si to vysazovani na umyvadlo/cinak nejak vnitrne zaradila do kategorie "nezbytna pece o dite". Z tohohle pohledu by se pak za ztratu casu mohlo take povazovat co ja vim treba uspavani, protoze to se take da udelat nejak hladceji a rychleji, jako treba dat dite do postele a zavrit dvere.
Trochu jsem vahala, jestli tady zas dalsi reklamu na BKM provest, a nakonec jsem si rekla, ze je to klub, kde by to mohlo byt prijato s porozumenim. Kazdopadne to prosim neberte jako nejake sireni evangelia, ktereho by se ted vsichni meli chopit a zacit bezplenkovat jak sileni. Spis bych rada nabidla nejaky jiny uhel pohledu v situaci, kdy konvencni pristup ve stylu "nechat vsemu volny prubeh" ma obhajcu plno a nekteri z nich si na tom mozna opravdu prihrivaji buhvijakou polivcicku...

KATIA: protože je teď v módě se proti všemu "starému" a dříve praktikovanému striktně vymezovat (rejp rejp) ;)
můj syn je bez plen "až" od 2,5let, na nočník jsem ho zkusila dát párkrát asi o rok dříve a jelikož neprojevil žádné nadšení, tak jsem ho dál nenutila...nenutila ho ani moje máma, jen tchyně měla trochu řeči, ale nějak jsem neměla potřebu to s ní řešit, vzhledem k tomu, že se vidíme max. 4x do roka...
na rozdíl od dnešního trendu dělat vše přesně opačně než dělali naši rodiče já dost věcí od mámy převzala, je ale fakt, že jsme se ségrou byly na svou dobu zřejmě vychovávané netradičně, byly jsem hodně mazlené, chované, dokonce jsme často spávaly s rodiči v posteli...osobně mi to přijde normální a přirozené, takže jsem to praktikovala (a praktikuji) i u syna, navíc co si pamatuju, tak i přátelé mých rodičů vychovávali své děti v podobném duchu...nicméně kdykoli čtu nějakou diskusi na toto téma tady na nyxu, dozvídám se, že tento přístup byl neobvyklý a většina rodičů byli herodesové (z pohledu dnes praktikovaných postupů)

KATIA: řekněme, že pro mě hlavní nevýhoda tkvěla v tom, že ani jedno z mých dětí se nehodlalo nějakým vyměšováním zabývat a nočník sice měly, starší ho dostala někdy kolem roku, ale tak rok ho nosila na hlavě nebo si do něj dávala hračka a přenášela je po bytě. nebyla jsem z toho nadšená, nicméně když jsem viděla, jak moje kamarádky započaly s nácvikem kolem roku a pokračují v něm i v 1,5 roce a ani ve dvou letech to není zdaleka spolehlivé, protože s sebou furt musejí tahat náhradní oblečení a den stráví tím, že se ptají dítěte, jestli náhodou nepotřebuje, tak jsem si řekla, že se vlastně mám fajn, protože tohle fakt nemám zapotřebí....když přišel čas, tak si dítě řeklo samo a okamžitě bylo bez plen, bez nehod , bez nutnosti furt ho vyslýchat, bez potřeby čurat ve vteřině kdy se vysloví, že by jako jo.....neznám v okolí dítě, které by toho bylo schopno v osmi měsících.....ty absolutně nejzdatnější se k tomu dopracovaly někdy kolem toho 1,5 roku, většina ve dvou letech a dál.....ale je to tvoje volba....já si vybrala, že radši budu kupovat plíny a užiju si mateřskou v klidu a bez neustálého nervování , jestli náhodou dítě zase není durch.....

SHARIE: a proč přesně to nezkusit? já moc nechápu teď zas ten totální odpor k dávání na nočník. rozhodně bych na to dítě nenutila, nenechávala ho tam sedět půl den, ani nic jiného z donucovacích technit, ale zkusit to? lehce naznačit, co se třeba očekává...? nabídnout možnost? nevím v čem by to mělo ublížit a naopak v čem je lepší, že je dítě pořád v plínách.

RHIAN: OMG!! snad takove nikdy nebudem :)

VERONIKA22: Takovou má naše babička taky.. A dneska donesly babička s prababi tříleťačce k narozeninám kromě knížky, o kterou jsem prosila a nějakých doplňků ke kuchyňce taky velikonoční předzvěst, Kinder tyčky, řezy, bueno.. takový to mlsnutí, co si normální člověk dopřeje třeba jednou týdně k odpolední kávičce za odměnu. Fakt nechci, aby to pro tu cácoru bylo běžné, a už vůbec nechci, aby se těšila za babčama, že tam "nafasuje".. chjooo, už aby byly aspoň ty jahody a maliny na zahradě. Že mají potřebu si ty děti takhle kupovat :-/

VERONIKA22: Jé, já tu chci mít takovou mističku... úplně mi děláš chutě. :-)

FUNTL: U nás to v tomhle modelu jede pořád, i když už mám druhé dítě :-/ Když jsem v šestinědělí se starší volala v nějakém hormonálněbouřovém náročném dni mamince "o pomoc", suše konstatovala, že ona měla teda děti dvě a taky to MUSELA zvládnout. Od té doby by mi huba upadla, kdybych se měla ještě někdy dovolávat rady nebo podpory. Ona si pocukruje s dětmi a když se chce pouštět dál, dávám najevo, že tu jsou moje hranice a že díky, netřeba. Už nejsem zdaleka tak oblíbená dcera :)) Ale zkouší to pořád - kup jí pořádný bačkory, tyhle kožený capáčky jí totiž u nás kloužou.., kdypak půjdeš spinkat přes noc k babičce (včera 3 roky; vím, že u někoho je to běžné, ale u nás prostě ne, ona ode mě nechce a a já ji na celou noc taky nechci mít pryč..), o zdravém a kvalitním jídle nemluvě, necpu do dětí sajrajty a naši to těžko chápou. Vždycky ty chudinky děti obdaří soucitným pohledem á la "ty chudinko.."

Selligan: Vydrž, nedej se a přesně jak už zaznělo - dala bych čistě na svoje pocity, je to Tvoje dítě, Ty jsi za něj odpovědná a nikdo jiný do toho nemá co mluvit, ať to babičky rozdýchají ;)