ANABEL_LEE: V první řadě je potřeba začít pomalu zvyšovat příjem, po troškách. Pokud člověk jedl pod bazál, tak nejdřív na bazál, pokud jedl aspoň trochu slušně, tak na udržovací příjem. Dostávat se tam klidně tejdny, po troškách přidávat, čekat, co to udělá. Smířit se a tím, že váha může jít o kousek nahoru. Paralelně začít řešit ty ostatní věci - pokud to jde, udělat si na jídlo čas, aspoň těch 10-15 minut, nečíst u něj, netelefonovat, nebejt u toho na kompu, soustředit se na tu fyzickou zpětnou vazbu, hledat ten moment sytosti, v tu chvíli ho poslechnout a přestat jíst. Jakmile začne znova fungovat signalizace sytosti a tělo má zároveň dost živin, které potřebuje, je teprve podle mě bezpečné zkusit přestat počítat. Ale jak dlouho to bude trvat, záleží na tom, v jakém stavu to tělo předtím bylo. Může to trvat měsíce, roky. Ale jde to.

Samozřejmý předpoklad je teda dostatek spánku, management stresu a nějaký pohyb. A být náročná na kvalitu stravy, respektive posílat tam věci, se kterými tělo umí zacházet (a prasit jen občas). Pak to funguje.

ANABEL_LEE: No ano, to samozřejmě. Ale dostat se z takovéhle slepé uličky, navíc po letech - to opravdu nejde stylem "tak prostě konečně přestaň počítat a normálně se najez."

K té Lučině.
Znovu jsem objevila solený tvaroh ze Zkvašeno kuchařky. Smíchat balení tučného tvarohu v papíru s 6g soli, doředit mlékem na požadovanou hustotu a máte Lučinu za třetinu ceny a jste na polovině tuku bez chuťových kompromisů. Nejlepší je druhý až třetí den, ale i čerstvé umícháný je výborný.

MOODYCAT: K tomu chlebu jim ale ty 2 vejce a ještě třeba 150 g zeleniny, plus ty dva plátky šunky na doplnění bílkovin.
Snažím se mít ty jidla vyvážená a osvědčilo se mi aspoň 20g bílkovin na porci, abych nemela hlad na dalsi 4-5 hodin.

ANABEL_LEE: Ja kdyz se na kakorie vyseru a proste se najim, tak zkonzumuju 10 000kcal za den, to neni cesta, uz jsem ji zkousela :D