IORETH: To mi nevychází, kdyby to byla voda, tak 600 tun vody na metr čtvereční znamená vodu do výšky 600 metrů (protože jeden metr krychlový vody má přibližně tunu -- 1000 litrů po 1 kile). Pokud to vydělím hustotou železa 7870 kgm^-3, vychází mi sloupec vysoký 76 metrů, čili desetkrát vyšší.

ALDEMIK: Takže nejen naprosto bezprecedentní plýtvání železem ale i naprosto unikátní studna, zajímavé...

BONEMINA: Kteráže to byla bitva?

BONEMINA: to není moc, jen asi tak sedm a půl metru vysokej homogenní sloupec... a podle velikosti bitevního pole buďto použili veškeré dostupné železo ze zúčastněných zemí, nebo celého známého světa. Vítěz to tam pak určitě obšancoval a několik dalších století těžil :-)

Což mi připomíná, že jsem kdysi viděla krásný obrázek, kde se přepočítávalo, jak dlouhý by musel být ten klasický "středověký rytířský třicetikilový meč" a z jakých materiálů by mohl být vyrobený. Nemáte to někdo?

BONEMINA: no pořád je to reálnější představa než brodění v 600 tunách železa

BALAENA: Než by to nasbírali, museli by po sobě střílet dodneška :)

BONEMINA: to by se dalo realizovat, kdyby to byla skotská bitva a sčítaly se dopady koule za časovou jednotku

Dva skotské hrady proti sobě vedou válku. Z prvního vyletí dělová koule a na druhém hradu urazí kus hradeb. Z druhého hradu vyletí dělová koule a z prvního urazí věžičku. Tak po sobe střílejí už dva dny, když v tom najednou z ničeho nic - ticho.
Z jednoho hradu vystrčí trubač hlavu a zakřičí: "Hej, proč nestřílíte?"
Na druhé straně vykoukne trubač: "Nemůžem, koule je u vás!"

ROZI: Jo, můj bývalý taky tvrdil, že v jakési bitvě byla tak hustá střelba, že v průměru dopadlo 600 tun dělových koulí na metr čtvereční. Když jsem to zpochybnila, oponoval, že on, coby vystudovaný historik, to musí vědět.

Tak já taky přihodím. Někteří studenti VŠ jsou schopni při výpočtu navážky na přípravu 100 ml roztoku dojít k výsledku, že je potřeba navážit třeba 1,2 kg dané látky aby získali požadovanou koncentraci. Vůbec se nepozastavují nad tím, že do odm. bky. na 100 ml by 1,2 kg čehokoliv narvali poměrně obtížně :D

Tahle debata si skoro řádá superdemenci kterou znám z vlastního "studia". Jeden expert opsal řešení příkladu až po výsledek tg x = t (s nějakým tím intervalem pro t). Tam se ovšem nazastavil a dál pokračoval sám, takže vykrátil t, dostal xg=1 a protože g je plusmínus deset tak je jasný že x=0,1

hele asi jste se minuli tématem, ne? :)

základní příčiny jsou jsou dlouhodobé podfinancování školství, orientace kultury na "have fun, enjoy life" a absence nějaké systémové institucionální podpory výuky kritického myšlení na ZŠ a SŠ stupni, tím by se to asi dalo uzavřít, ne? :)

QUENDULUIN: Nezamýšlet se nad reálným významem je ale takové vědecké :o) Zažila jsem dva inženýry, jak se hádali, jestli má větší hustotu led nebo voda, přebíjeli se vzorečkama a nemohli dojít k závěru, kdo má v tom svém vzorečku chybu. Když jsem přistoupila a nesměle podotkla "Led má nižší hustotu, dyť plave" - tak nastalo hluboké ticho s otevřenou pusou :D

Viděl jsem ve třetím ročníku přírodovědy (exaktnější, prosím pěkně, žádná ekobehaviorální dojmologie) sdostatek nepochopení trojčlenky, procent a (vyšší dívčí) logaritmů, abych si nedělal iluze, že problém snad spočívá v ekonomických oborech.

RAB1T: neruš, plníme pětiletku na tituly
Evropská komise chce více vysokoškoláků – Novinky.cz
http://www.novinky.cz/kariera/272826-evropska-komise-chce-vice-vysokoskolaku.html

SUCHRE: Svata pravda. Navic lide s nizsi inteligenci proste jsou a budou. Dobrá společnost se pozná dle toho, zda se v ní mohou důstojně realizovat ti chytří i ti méně nadaní.

PS: sorry za preklepy. Nejsem negramot, ale kombinace vlak + tablet je vrazedna.

LUKAS87: Manzelka (MFF statistika) si behem materske nasla praci u nas na malomeste v soukrome vysoke skole, kde vytvareli za penize ruzne uredniky.

Ucila par hodin informatiku (realne excell) a financni matematiku (realne procenta).

A to s čím se setkala mne dlouhostrašilo. Třeba perspektivní mladá dívka, která dokázala pomocí kalkulačky dopočítat více než pětset buněk v excelu (místo aby tam dala vzorec). Navíc špatně, protože nechápala jak se počítají procenta. Nebo celé stádo lidí, kteří do banky vloží X a při úroku 3% p.a. si odnesou po dvou letech cokoliv od X/2 po 10*X.

A ještě si pak jsou schopni stěžovat.

IORETH: http://www.youtube.com/watch?v=TSL3ymMZtj4 ?

SUCHRE: ... jo a ke Kalichu ještě chodil směrem od Kateřinský takovej podivnej chlápek a když mu zaplatili pivo, tak povídal moc divný věci, že uprostřed Země je ještě jedna - větší... :)

„ Každej nemůže bejt chytrej, pane
obrlajtnant, “ řekl přesvědčivě Švejk, „ ti
hloupí musejí dělat výjimku, poněvadž
kdyby byl každej chytrej, tak by bylo na
světě tolik rozumu, že by z toho byl
každej druhej člověk úplně blbej. Kdyby
například, poslušně hlásím, pane
obrlajtnant, znal každej zákony přírodní
a doved by si vypočítat vzdálenosti
nebeský, tak by jenom vobtěžoval svoje
okolí, jako ňákej pan Čapek, kterej chodil
ke ,Kalichu’ do hospody a v noci vždycky
vyšel z výčepu na ulici, rozhlížel se po
hvězdnatej vobloze, a když se vrátil,
chodil vod jednoho k druhýmu a
říkal: ,Dneska krásně svítí Jupiter, ty
nevíš, pacholku, ani, co máš nad hlavou.
To jsou vzdálenosti, kdyby tě, lumpe,
vystřelili z děla, tak bys tam rychlostí
dělový kule letěl miliony a miliony let.’
Bejval přitom tak sprostej, že potom
vobyčejně vyletěl z hospody sám,
vobyčejnou rychlostí elektrický tramvaje,
asi tak, pane obrlajtnant, deset kilometrů
za hodinu.
Nebo máme například, pane obrlajtnant,
brabence... “

LUKAS87: málo kdy se někdo takovejhle dostane k nějaké zajímavé pozici natož, aby si jí udržel. Je spíš smutné jak to devalvuje hodnotu vzdělání a na to navazující problémy. I na místa, které by zvládal průměrný středoškolák je požadavkem titul.