VYHULENY_UFO: Hej díky za mansplain :) ja tim par let stravila, takže asi uplně nepotřebuju vysvětlovat, co to obnáší. a taky děkujem za poučení v dalším příspěvku, je hřejivé, že se vždycky najde někdo, kdo ti vysvětlí, jak žít! :)
POZITRON: Ty seš fakt hustá baba jako :)
Já dlouhodobě zápolím s tím, že bych hrozně chtěla dělat spousta věcí. A pak když přijde na lámání chleba, dojdu maximálně do nějaké lejm úrovně. a čaunazdar. Pak jsou věci, který strašně chci (jako třeba se zlepšit ve zpěvu) - ale jak vím, kolik je za tím dřiny, tak nedokážu ani začít. A fakt, fakt bych moc chtěla. I mam dobře teoreticky nastudováno, jak si to rozdělit na menší cíle, atd. ale prostě nezačnu. Přitom jsem třeba teď vrazila mrtě času do pletení :D
U pletení atd je super, že člověk má v dohlednu konkrétní výrobek, čili odměnu. Pak mi nevadí třeba nespat a plést :) ale když je to běh na dlouhou trať, tak jsem zoufalec.