DR_NIKITA: Pomáhá mi začít pomalu (cíl není velký výkon, ale vytvoření návyku) dle hesla little goes a long way. Zjistila jsem, že čím víc kroků a přípravy to vyžaduje, tím je těžší se dokopat. Takže na mě onehdy na FB vyskočila nějaká úplně primitivní sestava tří cviků z pilates na posílení břicha, kterou jsem si natočila na foťák, abych si ji mohla kdykoli bez hledání nebo zapínání počítače najít. Párkrát jsem si to zkusila a podle videa upravila a postupně přidala dalších pár prvků. Základ je, aby byly proveditelné, jednoduché, a blbuvzdorné, nebolely špatně (tzn bolí jen ta námaha, ale neodpravím si přitom záda nebo klouby) a daly se odcvičit v krátkých časových oknech. Teď mám cca 8 základních cviků, které mě výrazně neštvou a stačí mít doma na zemi permanentně podložku, na kterou si lehnu klidně v pyžamu a prostě je udělám, a místo an zdi, kde se dá opřít a klikovat. Počet měním podle aktuální nálady a stavu (teď mám atb, takže to osekávám na minimum), trvá to okolo 5-10 minut. Aktuálně už držím víc jak měsíc (což je taky motivace), nějaké zázračné hustoproměny se nekonají, ale břicho jsem zpevnila a je to už poznat v zrcadle. No a jednou týdně chodím s dcerou na pohybový kroužek (rodiče s dětmi) a tím, že to "dělám pro ni", aby se hýbala, tak odpadl ten stres. A po malých dávkách se snažím přidávat pohyb, třeba když jdu z venku, vezmu to po schodem a v mezipatře si pokaždé udělám pár cviků vestoje nebo kliky o zeď a tak (blahoslavená YT videa, kde vysvětlují, jak ten klik udělat správně) - a jak je to nakrátko, tak to není pruda, ale hra. Hlavní asi je, že na sebe nekladu konkrétní nároky kromě "každý den se trochu hýbej" a zatím to, zdá se, funguje.