POZITRON: Taky se stydím.. ta střední byla prostě hrozná ve všech ohledech. Taky jsem dost hulila, pila, zkoušela jiný věci, trochu se řezala do ruky.. byly to takový divoký roky, který teď už chápu, proč se to dělo. A je mi z toho smutno, jaký by to mohlo být, kdyby, využít svůj potenciál.. v době, kdy jsem měla ty nejhorší známky, se dělaly plošný IQ testy a já měla nejvyšší číslo z celý třídy. Všichni byli trochu v šoku, protože tomu ty známky neodpovídaly.
Špatný známky z chování jsem měla taky.
Synova psycholožka říkala, že tohle je u ND lidí běžný, jenom málokdo pak prolomí ten vstup na VŠ, kde už konečně může prospívat - úzce profilovaný obor, plus víš, kdy přijde zkouška, máš dost času se nachystat, individuálnější pristup atd.
S mámou jsem se na konci RD domluvila, jak to bude s mým návratem do práce - hlídat naše tři syny není úplně prdel pro každýho. Jsou hodně živí, perou se a taky jsou ND. Máma navíc chodí do práce, do toho pořád lítají kolem domu, zahrady, poslední roky kolem stavby střechy a bytů v ní.. Začala jsem na 0,4, teď mám 0,5 ale v modelu 2x10h, dva dny pracuju, tři jsem doma - když je školní rok, ty tři dopoledne trávím ve svý dílně a dělám se sklem, v poledne na trénink (mám tělocvičnu za rohem), vyzvednout děti, trávit s nimi odpoledne/domácnost/atd., dva dny jsem úplně mimo až do večera (mám ještě jazykovku, takže jeden den v týdnu chodím domu až v deset), takže chystám jídlo, vše, co je potřeba, aby to naši nedotovali ze svýho (někdy se stane, že jim můj táta uvaří, ale výjimečně, neberu to jako standard, nebo aspoň poskytnu suroviny, když nestíhám).
Já prostě nemám takovej mámvpíčismus jako moje švagrová, která oznámila, že jde ve dvou letech synovce na plnej úvazek do práce a čus - takže ho máma vyzvedává denně ze školky, tráví s ním odpoledne až do sedmi, než se brácha se švagrovou vrátí domů. Je mi z toho dvojího metru do breku, protože tím samozřejmě trpí moje manželství, ale vnímám, jak to mámu vysiluje a má toho dost i s tátou, činžákem, zahradou, prací..tak jí prostě nechci nakládat víc. Prostě jakmile to není pohotovost/něco výjimečného, nejdu prosit o pohlídání.