YMLADRIS:
YMLADRIS:
Je zajímavé, že nepřítomnost známek pro tebe znamená "rezignují na morálně volní výchovu".
Pro mně to vůbec není to samé. Podle mně lidi se rozhodně mohou učit spolupracovat a plnit zadání, aniž by byli známkováni a vystaveni tlaku vzájemné konkurence a "výkonu" v dnešní podobě.
Napadá mně jako příklad třeba Skaut a podobné spolky. Děti na táborech se učí všem možným dovednostem a rozhodně u toho musí spolupracovat, a rozhodně se u toho mohou učit morálním hodnotám, pokud to tak mají hozeni jejich vedoucí a organizace celá, a přitom za to nedostávají známky.
Přijde mi, že zájem učit se tam vzniká přirozeně, z kontextu, je zřejmé, že člověk potřebuje umět určité dovednosti, aby mohl být platným členem společenství, určité základní aby si vůbec poradil, další aby byl užitečný a mohl se realizovat, a pokud projevuje opravdu hodně schopností a užitečných vlastností, tak může vést ostatní...
Zároveň si ale může do určité míry vybrat, nemusí vynikat úplně ve všem, může se zaměřit na to, co ho baví, a to ostatní ovládat na základní úrovni a přenechat jiným. A může průběžně objevovat nové talenty, které by měl rozvíjet.
To samé vidím v jakékoli volné, neorganizované skupině, která se společně věnuje určitým svobodně zvoleným činnostem...jako je třeba psytrance nebo Rainbow. Potřebuje to fungovat na určitých základních řekněme morálních principech soužití, některé jsou nezbytné u všech (třeba tolerance a respekt k ostatním), některé jsou "upgrade", který umožní člověku vyšší úroveň zapojení a seberealizace. Když člověk něco umí, a chce dělat, může se realizovat. Když ještě něco neumí, může se to učit, sám a tím že se zapojí, a časem to umět a realizovat se v tom.....
atd
10 let v organizované škole mě z tohohle nenaučilo naprosto nula nic. A to jsem to tam zvládala dobře a uměla v poho surfovat ten systém a mít bez velké námahy dobré známky. Rodina mě to taky naučit nemohla.
A teď už se to léta pomalu učím, a některé věci mi dochází třeba až teď, jak to vlastně v normální lidské spolupráci funguje.
Podle mě tohle by lidem měla dát škola. Teoreticky jim to může dát i školský systém se známkami, pokud budou mít osvícené učitele :) Ale myslím si, že k tomu nutný není, a častěji je spíš překážkou. To, co hledáš a nenacházíš u svých kolegů, se nenaučili, protože jim to nedala ani rodina ani škola, protože u počítače a televize se to nenaučí, a ve škole, kde si to odsedí a nadrtí se na známku, taky ne. Nemyslím, že by naše dnešní školy byly příliš svobodné. Jak se někdo má učit spoulpracovat, když sedí jak pecka a kouká dopředu? Podle mě úkoly a aktivity, které tyhle schopnosti rozvíjejí, jsou pořád malou částí. Protože systém, na kterém je založeno současné školství, nechtěl abychom spolupracovali, chtěl ovladatelné jednotlivce-individualisty, přesně takové jak popisuješ, nedospělé a přitom s velkým egem. Trošku to možná přehnal, takže už se nehodí do té práce....zase pravděpodobně jsou takhle lepšími konzumenty. Jsou produktem tohohle systému, ne nějakých alternativ.
Myslím si, že z přirozené školy nevyjdou takovýhle lidé, právě naopak. Že i v dnešních experimentálních přirozenějších školách už se děti naučí alespoň do nějaké míry právě těm vlastnostem, co bys u svých kolegů ráda viděla, protože o tom to je.