_BENNY: no budeš stejně donucen stát respektovat - nicméně budeš k tomu donucen silou a můžeš fňukat, že si oběť, to ano.
je faktem (a nedávno jsem to řešil v jedné polemice s 9/11 konspirátorem), že existují země a kultury, kde "být oběť" není pokládáno za žádnou etickou hodnotu - zatímco v Evropě existuje kultura, podle které být obětí je do jisté míry hodnotou samo o sobě. (ano, i toto řeší někteří postmodernisté, o kterých zde už byla zmínka...)
třeba WTC konspirace v Evropě a Americe podle mě psychologicky přitahují naprosto jiný typ lidí: evropští konspirátoři v tom vidí důkaz, jak moc je USA "říše zla" a jak moc jsme my obětí tohoto zla, což z nás automaticky činí "lepší lidi", protože být obětí zla je v Evropě hodnotou o sobě (díky katolické výchově, symbolice ukřižovaného Krista, apod.)
WTC konspirace v Americe je naopak produktem "amerického ega", které raději zešílí a začne pátrat po důkazech pro své paranoidní bludy - než aby přiznalo, že hrstka neozbrojených fanatiků, jakýchsi podlidí-obchodníků z velbloudy, mohla zasadit takhle bolestivou ránu Americe. Americké vědomí prostě zoufale potřebuje, aby vše nejlepší, největší, mediálně nejznámější, apod. bylo opět jen a pouze americké - a nemusí se řešit, jestli je to dobré nebo špatné. z pohledu amerického "kolektivního nevědomí" vlastně skutečnost, že by útoky na WTC byly "insider job" zachraňuje mýtus o tom, že Amerika je zemí těch nejlepších ve všech možných oborech - včetně největších bankovních loupeží, největších pošuků, největších pojišťovacích podvodů, největších teroristických útoků a jiných sviňáren, apod. - v podstatě úspěšný úder zvenčí je vždy ranou americkému sebevědomí, zatímco úspěšné úder sám sobě, úspěšné sebetrýznění - to je vlastně konzistentní s představou protestanské etiky, a raději tedy ať Amerika trpí pod vládou opravdu úspěšných a opravdu velkých parchantů - jen když zůstane největší a nejúspěšnější zemí na světě...