MORKANT:
PISKVOR:
Jsem ochotný poplkat o všeobecné neznalosti legend a mýtů, jakož i valné většiny toho, co se nedá zpeněžit, a upadající znalosti a vědomosti populace všeobecně, jelikož se lidé hojně chytají zfilmovaných nesmyslů, ale jestli nedodáte slušný mýtus k tématu, tak průměrné IQ lidstva nechme jiným klubům.
Mě šlo čistě o ten smutný fakt, že v těch případech, kdy už se mýty stanou podkladem filmu, dostávají od scénáristů neuvěřitelně na frak, a s tím související fakt, že spousta lidí bere filmové verze jako bernou minci - tedy se za pár let (s trendem čím dál méně knih a čím dál více filmů) dočkáme dětí, které si budou hrát na Herkula se samopalem, a medovinou se napájející Apollón bude pravidelně zobrazován s kladivem (a podobně).

MORKANT: No, jak se říká, "věřím jen té statistice, kterou jsem si sám zfalšoval." Tohle podává značně jiný obrázek - lidi jsou sice tupá hovada, ale tvrdit, že "80% populace je na hranici mentální retardace" je čisté cucání dat z palce (za účelem...?).

PISKVOR: přesně tak jsem to myslel, ale možná že je to 80%, už je to dlouho co jsem tu statistiku viděl...

začínáme být těžce OT :)))

MORKANT: 90% populace má IQ pod 70? No to snad ne. (Ale zní to mnohem exaktněji než "nojo, lidi jsou blbí".)

FOSSY: 90% populace se pohybuje na hranici idiocie nebo hůř. Zrovna Ty bys o tom měl něco vědět, ne?

FOSSY: já jsem to ještě neviděla a odmítám na to jít - asi bych u toho musela brečet...
ale až takhle moc blbě na tom lidi snad nejsou, že ne????

FOSSY: OK, tak Sylvaenova odpověď v poště zůstala samotinká...

Takže:

Odysseus měl na počátku své cesty 12 lodí. A už do počátku cesty ho pronásledovala smůla, protože proti sobě poštval samotného velkého Poseidóna.
První muže ztratil po přistání v zemi Kikonů, které si proti sobě poštval útokem na jejich město. Potom byly jeho lodě zahnány k ostrovu Lotofágů, kteří se živili kořeny sladkého lotosu - Odysseus musel svázat několik námořníků, aby se nevrhli do vody a nplavali zpět k ostrovu. Potom Odysseus doplňoval zásoby na ostrově Kyklopů, a skončil i s posádkou v jeskyni jednoho z nich, zvláště velikého a odporného, který postupně námořníky pojídal. Nakonec ho Odysseus opil, oslepil a obelstil a ještě si z něj vystřelil, protože se mu představil jako Nikdo. Ovšem kyklop Polyfémés byl synem boha moří, a tak si u něj Odysseus moc nepolepšil. Když se později doplavil k měděnému městu, kde sídlil král a bůh vetrů Aiolós, vypadalo to, že se blíská na lepší časy. Odysseus dostal darem vak, kde byly spoutány nepříznivé větry, a v klidu mohl plout domů. Jenže zvědaví, závistiví a hrabiví námořníci vak rozvázali, sotvaže král usnul, a tak se jelo dál. Největší katastrofou bylo přistání u ostrova lidožravých obrů Laistrygónů, podobných gigantům, kteří zredukovali Odysseovo loďstvo na jedinou loď. Později, ani ne s padesátkou mužů (ze skoro sedmi stovek, se kterými plul k Tróje) přistál Odysseus o ostrova, kde mu čarodějnice Kirké proměnila muže na prasata. Roční službou si je vykoupil zpět (a podle některých nechal čarodějce na památku tři potomky). Pak potkalo Odyssea ještě pár dalších nepříjemností, až nakonec jeho loď přistála u ostrova Thrínakie - před kterým ho varovala i Kirké. Pro nepřízeň počasí (o kterou se postaral pořád ještě rozzuřený bůh moří) tak loď zakotvila, a když král usnul, muži se vydali na břeh. Tam porazili několik krav, aby se nasytili. Jenže krávy byli zasvěceny Héliovi a ten se přirozeně pěkně naštval. Poprosil o pomoc samotného Dia, a ten bouří rozbil loď. Zachránil se jen Odysseus, který prokletou hostinu prospal, a na stěžni opět proplul mezi dvěma obludami, Skyllou a Charybdou. Po pár dnech se hladový a vyčerpaný doplácal k ostrovu Ógygie, kde žila nymfa Calypsó. Ta Odyssea svedla a nechala si ho na ostrově sedm let - propustila ho, až když Odysseova božská patronka Athéna přemluvila Dia, a ten poslal Herma s příkazem k propuštění Ithackého krále. Odysseus vyplul na voru, jenže po pár dnech mu ho rozbil pořád ještě naštvaný bůh moří. Nakonec na kládě doplaval Odysseus až do země Fajáků, kde se dal trochu do kupy, a odkud se vydal domů. Dvacet let mimo Ithaku ho poznamenalo tolik, že ho doma poznal jenom starý pes... Nakonec s pomocí svého syna Telémacha pobil nápadníky věrné manželky Penelópé a užil si doma alepsoň důchod :)

SYLVAEN: Tak ani ne - ten vlkodlak byla forma trestu, ne akt stvoření :) Jinak jak jsem zmínil, potopa následovala jen podle některých verzí, podle jiných do ní ještě nějaký čas chyběl...
Jinak by to asi byl fakt (s tou kvalitou myšlení) :)))
Znáš to: "Bohové musí být šílení!"

Ale no ták... Odysseus!

Alespoň pár otazníčků... Třeba to zvládnete se spoluprací :)

Tak, a jedno jednoduché a opravdu lehké hádání, taková doplňovačka, na začátek týdne:

Odysseus, jak známo, měl velmi krušnou, dlouhou a na události bohatou cestu z Trojské války dom. Prosím o doplnění chybějících informací (otazníků):

Odysseus měl na počátku své cesty ? lodí. A už do počátku cesty ho pronásledovala smůla, protože proti sobě poštval samotného velkého ?.
První muže ztratil po přistání v zemi Kikonů, které si proti sobě poštval útokem na jejich město. Potom byly jeho lodě zahnány k ostrovu ?, kteří se živili kořeny sladkého lotosu - Odysseus musel svázat několik námořníků, aby se nevrhli do vody a nplavali zpět k ostrovu. Potom Odysseus doplňoval zásoby na ostrově Kyklopů, a skončil i s posádkou v jeskyni jednoho z nich, zvláště velikého a odporného, který postupně námořníky pojídal. Nakonec ho Odysseus opil, oslepil a obelstil a ještě si z něj vystřelil, protože se mu představil jako Nikdo. Ovšem kyklop ? byl synem boha moří, a tak si u něj Odysseus moc nepolepšil. Když se později doplavil k měděnému městu, kde sídlil král a bůh vetrů ?, vypadalo to, že se blíská na lepší časy. Odysseus dostal darem vak, kde byly spoutány nepříznivé větry, a v klidu mohl plout domů. Jenže zvědaví, závistiví a hrabiví námořníci vak rozvázali, sotvaže král usnul, a tak se jelo dál. Největší katastrofou bylo přistání u ostrova lidožravých obrů ?, podobných gigantům, kteří zredukovali Odysseovo loďstvo na jedinou loď. Později, ani ne s padesátkou mužů (ze skoro sedmi stovek, se kterými plul k Tróje) přistál Odysseus o ostrova, kde mu čarodějnice ? proměnila muže na prasata. Roční službou si je vykoupil zpět (a podle některých nechal čarodějce na památku tři potomky). Pak potkalo Odyssea ještě pár dalších nepříjemností, až nakonec jeho loď přistála u ostrova Thrínakie - před kterým ho varovala i Kirké. Pro nepřízeň počasí (o kterou se postaral pořád ještě rozzuřený bůh moří) tak loď zakotvila, a když král usnul, muži se vydali na břeh. Tam porazili několik krav, aby se nasytili. Jenže krávy byli zasvěceny ? a ten se přirozeně pěkně naštval. Poprosil o pomoc samotného Dia, a ten bouří rozbil loď. Zachránil se jen Odysseus, který prokletou hostinu prospal, a na stěžni opět proplul mezi dvěma obludami, ? a ?. Po pár dnech se hladový a vyčerpaný doplácal k ostrovu Ógygie, kde žila nymfa ?. Ty Odyssea svedla a nechala si ho na ostrově sedm let - propustila ho, až když Odysseova božská patronka ? přemluvila Dia, a ten poslal Herma s příkazem k propuštění Ithackého krále. Odysseus vyplul na voru, jenže po pár dnech mu ho rozbil pořád ještě naštvaný bůh moří. Nakonec na kládě doplaval Odysseus až do země Fajáků, kde se dal trochu do kupy, a odkud se vydal domů. Dvacet let mimo Ithaku ho poznamenalo tolik, že ho doma poznal jenom starý pes... Nakonec s pomocí svého syna ? pobil nápadníky věrné manželky ? a užil si doma alepsoň důchod :)

A jedna otázečka na okraj, abychom tady nezrezavěli:

Pojem Lykan (Lycan) nebo Lykantrop, označující vlkodlaka, nebo vlčího muže je odvozen od jména jedné mýtické osobnosti. Kdo byla a proč je její jméno spojeno s vlkodlaky?

ALDARION: Pravdu díš ohledně časování. Ve třetí století před K. táhl jistý Brennus do Řecka, tažení do Říma bylo čtvrté... Má chyba.

FOSSY: K tomu bych si dovolil poznamenat, že počátkem 4. stol. se dost středoevropských Keltů, mezi nimi i Bójové (patrně i z našeho území) vydalo na jih přes Alpy.
393 př.n.l. zniči Melpum (Milán) a pak se usadili na dolním toku Pádu, kde působili docela dlouho (Římani je vyhnali až počátkem 2. stol. př.n.l.), než se (asi) vrátili zpět do Střední Evropy (vyhnání Bójů z Itálie poměrně dost odpovídá počátku doby oppid u nás, což je ale pouze nepřímý důkaz).
Brennos je zmiňován jako král Senonů, kteří se usídlili na jih od italského území Bójů, ale třeba takový Bouzek dost zvažuje možnost (nepřímá vodítka...), že se podíleli pokud ne na slavném tažení přes Allii do Říma, tak jistě na třech dalších útocích na římské území v následujících desetiletích. (Už je to sice starý a roztomilý pán spíš než obávaná autorita, ale myslím, že pořád má co říci...)

Jo a 387 př.n.l. je čtvrté století př. K., rejp rejp. ;)