STQ: Ano, mám to podobně, ale zrada tohoto postoje je, že září tak silně, že ho ozařuje jeho vlastní záře. To je moje zářící zkušenost :-). Vědomí toho, že to může být i jinak mi dává potřebnou flexibilitu.
Aneb potřeba měnit názory druhých je moc aktivní a málo pozorovací stanovisko.
Mě přijde fantastické, že tady tolik lidí mluví o mysli, jako o nějakém zlu zastiňujícím "pravé poznání". Moje zkušenost je, že vědomí není za myslí, ale že vědomí prochází skrze mysl. Ta nemizí a neztichne úplně, jen nepřekáží (a možná je to jen přechodný krok). V tom je rozdíl. A tady vnímám další rozdíl mezi prožívaným stavem intoxikace a praxe. To co brzdí není mysl sama, ale náš vztah a postoj k ní. Nemít rád mysl je jako nemít rád sám sebe. To však neznamená, že ji musím dávat pozornost. Je to jako s egem i mysl je dobrý sluha, ale zlý pán...
A jak to cítíš ty :-)?