CARIBOO: Kolik lidi, tolik chuti.. Ano, Lysebeth popisuje formu hathajogickych dechovych praktik. To je tak vse.. Na svou dobu urcite impozantni pocin.. Mam ale vice vyhrad. Jeho zpusob nacviku plneho jogoveho dechu povazuji prinejmensim za nestastny..
Mam k dispozici celou radu textu, prekladu a komentaru - Vjasa, Vivekananda, Iyengar atd.. Kdybych mel vyjmenovat celou svoju knihovnu, ze ktere cerpam, bylo by to na dlouho... Ale hodne cerpam i z jinych texu.
Komentare nejsou univerzalni. Slouzi ci nejsirsi cilove skupine.. Navic je to hodne o introspekci - kdyz 2 ctou totez, neprectou totez.. A to je v poradku..
PJ se etymologii nezaobira. To je v tradicnich textech povazovano za obecnou znalost (viz PJ I.1)
U meditace narazim na obvvykle nepresne a zavadejici uzivani tohoto pojmu. Presnejsi by bylo hovorit o dharane, ci sanjame. Proste mi to prijde pokrytecke hovorit ze medituji, kdyz stezi udrzim koncentraci (ale mozna to mate jinak..). No a ten navod pak navic vede samadhi, tak proc nehovorit primo o prakrikovani samadhi? Tak to myslim.. ale at si to kazdy nazyva jak chce. Exkrement take nezacne vonet jenom proto, ze jej budu zvat ruzi ;-). Asana taktez neznamena u Patanjaliho pozici.. Natozpak pozici telesnou.. Viz PJ II.46,47..
CARIBOO: Ano PJ II.48..
Dualita a dvojice protikladu je jedno a to jiste. Ci? Pak porovnej Bhagavadgita II.14 - tam se take hovori o chladu a horku a zcela jiste se nema na mysli pouze teplota.. Nejde preci o text pro kotelnika ;-)..
Smysl prekroceni protiv spociva v odprosteni se od identifikace s ulpivani na prijemnem a odporu k neprijemnemu - viz klesas PJ II.7,8 - porovnej s BG II.14 a dalsi definici jogy BG II.48..
A samadhi ok ;-), presne tedy = sam+a+dha spojovat do jednoho celku (Sw. Kuvalayananda). Mylim-li se oprav me prosim..
A joga jako rozdeleni? Asi mas na mysli Patanjaliho definici a abhjasu. Ti je skutecne oddeleni a negativni postoj,. Ale taky je tam taky nejaka zminka o svedkovi - drashta, coz je pozitivni postoj a spojeni.. Bo co jsi tim chtela rict?