Protože v současnosti řeším jeden problém, kdy jsem byla požádána o pomoc, tak postuju nějaké materiály na prostudování pro oběti násilí...
Na začátku uvádím krátký přehled o článku, ke kterému odkazuji.
Syndrom bitého manžela
S tímto názvem vstoupila na konci 70. let minulého století do odborné literatury trojice známých expertů na domácí násilí. Suzanne Steinmetz publikovala v roce 1978 stať s názvem „The battered husband syndrome“. Opírala se v ní o výzkum známé expertní skupiny kolem Murray Straus a Richarda Gellese.V reprezentativním výzkumu provedeném v roce 1975 na vzorku 2341 respondentů konstatovali autoři, že u 16 % párů se ve vztahu objevily v posledních dvanácti měsících opakované a různé podoby násilí. K vlastnímu překvapení pak dále výzkumníci zjistili, že rozdělení rolí násilníka a oběti uvnitř partnerských vztahů zatížených opakovanými projevy násilí dává následující obraz:
u 49 % párů postižených násilím se role agresora a oběti střídaly
u 27 % párů byl násilníkem vždy a neměně muž
u 24 % párů byla pouze žena násilnou osobou.
Oběti domácího násilí
Myslíte si, že vy se obětí domácího násilí stát nemůžete v žádném případě? Že oběti domácího násilí jsou nevýrazné "šedé myši" kolem čtyřicítky? Že si oběť může za svoje postavení sama? Že vám nepřísluší starost o ně?
V tom případě patříte k více než dvěma třetinám lidí v České republice, kteří si myslí, že oběťmi domácího násilí se stávají jen slabé a bojácné ženy. Toto je obecně rozšířený a oblíbený mýtus, kterým si lidé omlouvají domácí násilí jako celek a zároveň svoji neochotu obětem pomoci. Z tohoto mýtu totiž vychází přesvědčení, že takovéto ženy o pomoc nestojí, v každém vztahu to s nimi dopadne stejně...
http://www.domacinasili.cz/ohrozene-osoby/muzi-jako-obeti-domaciho-nasili/
http://www.rodina.cz/clanek6023.htm
Děti v domácnostech, kde probíhá domácí násilí, mohou být jak jeho svědky, tak mohou být samy obětí týrání či využívány agresorem k manipulaci či získání kontroly nad obětí.
Je-li dítě svědkem (či obětí) domácího násilí, je ohrožen jeho psychický, fyzický stav i vztah k okolnímu světu. Dítě ztrácí pocit jistoty a bezpečí, který hledá právě u rodičů, u svých nejbližších osob. Záleží však na mnoha okolnostech, věku, ale i na blízkosti, intenzitě a frekvenci násilí. Některé dětí reagují spíše agresivně (jak vůči okolí, tak vůči sobě), jiné jsou depresivní, bázlivé, uzavřené.
http://www.nasilidoma.cz/dite_svedkem_domaciho_nasili
Dvojí tvář násilníka
Násilník bývá člověk „dvojí tváře“ – navenek milý a komunikativní, doma despota. Používá manipulativní techniky, cílem je udržení moci a kontroly nad životem oběti. Násilí se nedopouští v důsledku „nezvládnutí“ agrese, ale protože má pocit, že má na takové chování „nárok“. K domácímu násilí dochází v cyklech: střídají se období vzrůstání napětí a násilí, omluv a usmiřování, relativního klidu a pak opětovného narůstání násilí. To udržuje oběť ve vztahu a odrazuje ji od odchodu. Řada žen chce zachovat dětem rodinu, bojí se, kde budou bydlet, jak se uživí, co tomu řekne okolí… Žena je záměrně izolována od rodiny a přátel, opakovaně slyší, jak je neschopná a hloupá, sama by se neuživila, nesehnala práci atd. Partner kontroluje výdaje ženy, přiděluje finance, neustále ji shazuje, uchyluje se posměškům vůči jejímu k intelektu a vzhledu, až zcela naruší její sebevědomí. Oběti domácího násilí uvádějí jako zničující pocit strachu, bezmoci a nejistoty.
http://www.florence.cz/akcent-vzp/archiv/obeti-domaciho-nasili-nestaci-jen-osetrit
Zažila jsem to také, poprvé, když bylo mému Kubovi asi deset měsíců. Z ničeho nic se po mně při hře ohnal a vlepil mi facku. Cítila jsem se v tu chvíli hrozně, chtělo se mi brečet a vůbec jsem nechápala, proč mi to můj chlapeček udělal…
Máte doma roztomilé batole, které se do vás čas od času zahryzne, až vám teče krev? S obavami chodíte vyzvedávat synka ze školky, protože už si připadáte trapně, když pořád dokola posloucháte, jak je zlý a ubližuje ostatním spolužákům? Čím je tato agrese u dětí způsobena a kdo za ni vlastně může? Dětská psycholožka Barbora Krčmářová říká: „Nemůžeme jednoznačně říci, co konkrétně způsobuje dětskou agresivitu. Dítě se rodí s určitou temperamentovou výbavou.
http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=349420
Diplomka, můžete zkusit posoudit kvalitu :)
Osobně jsem to nečetla zatím, tak netuším, zda to není tak nekvalitní jako práce našeho ministra školství.
https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:DBSOKFp1e70J:is.muni.cz/th/81564/pravf_m/Diplomova_prace_DOMACI_NASILI_A_JEHO_OBETI.doc+agrese+a+ob%C4%9Bti+n%C3%A1sil%C3%AD&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESjjHT_XnLGgbFwsP-Qo6NP_r01pAhpkeuvmJaIlaKhbSk6WCf-8mv_G3ow-zwJVcIWFuqwkRU8L4dVY5_ElDbokMA9vilkI2EEWdrZtzjOftqk7jLj-32qBAOC1uBJi3TWaRUxl&sig=AHIEtbQmVsFUIaNycncrolFnlBWBAMF3Sw
A jeden blog, kdo bude mít chuť přečíst a dostane se k tomu dřív, tak může poreferovat, zda to stojí za to, či ne...
http://pallotto.blog.idnes.cz/c/31981/Psst-O-zenske-agresivite.html
http://www.soscentrum.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=6&Itemid=19
Tady něco k ženské agresivitě
http://www.agresorka.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1&Itemid=31