Bohužel nechápete, že matematická formulace není jen doplněk, ale celé jádro teorie (či hypotézy). Říkáte, že víc předložit neumíte. Potom vám ale nemůžu protiargumentovat, protože neříkáte nic. Slepená slovíčka dohromady bez hlubšího vysvětlení nedávají smysl. To se vám snažím celou dobu sdělit. Místo, kde předkládáte tvrzení, vám opravdu ukázat nedovedu, a to je právě to, co na vaší teorii kritizuji! Chtěl jste odbornou kritiku, tohle je odborná kritika. Ó jak bych byl rád, kdybych nějaké to místo našel a mohli jsme o něm polemizovat! Bohužel žádná tvrzení nepředkládáte, pouze zesměšňujete ty, kteří vám tvrzení předkládají.
Dále, natáčení soustav není nic nového, takto jsou Lorentzovy transformace interpretovány už dlouho. Možná jste už někde viděl diagramy s natočenými osami, to je přesně ono, takže samo o sobě toto tvrzení není nic nového. Pokud tedy nemyslíte jiné otáčení, jenže to byste musel předložit jasně formulované tvrzení, a to jste zatím nikdy neudělal. A poslední věc, otáčení je druh transformace, takže vaše tvrzení, že něco je otáčení a ne transformace, nedává smysl.
Tím, že si něco překreslíte a přejmenujete, neděláte novou fyzikální teorii. Feynman sice přišel s diagramy, ale ty vyjadřují samy o sobě pouze vstupy a výstupy reakcí, což nelze považovat za teorii (nebo hypotézu, neberte mě už proboha za slovo). To, že ty reakce mohou probíhat a jak, je výsledkem skutečných fyzikálních teorií (hypotéz, co byly experimentálně ověřeny), se kterými samozřejmě Feynman přišel taky a které jsou matematicky formulované.
Za další, kdybyste si četl, co píšu, tak byste věděl, že vlnová funkce reprezentuje reálnou měřitelnou fyzikální veličinu - amplitudu pravděpodobnosti. Matematicky ji můžu popsat různě, např. tak, aby se vlnila, koulela, točila, ježila apod. Můžu ji přejmenovat...ale stále zůstane jakýmsi atributem částice. Jste zvyklý na atributy jako poloha, rychlost? Na to v mikrosvětě zapomeňte. Místo toho máte atribut vlnová funkce. Proč je fyzikální veličinou, stejně jako poloha? Protože dává stejné výsledky. Podívám se na polohu, matematické číslo, chcete-li, pak vezmu pravítko a ověřím si, že je poloha správně. Stejně tak si vezmu amplitudu pravděpodobnosti, provedu měření, které je složitější, než měření pravítkem, a zjistím, že poloha částice mi vyšla taky správně. To je to, co odlišuje fyzikální veličiny od holé matematiky, ale tu vám tady necpu. Vy tvrdíte, že matematika popisuje něco reálného, a to reálné něco že se vlní. Omyl. Tak to je možná u vody, u struny a některých makroskopických objektů. Jejich chování, vlnění, se člověku zrakově jeví podobně. A ejhle, ony pro ně platí i podobné rovnice! A tyto rovnice platí i pro věci, které už zrakově neuvidíme se vlnit. Třeba polohy částic v krystalových mřížkách. Tam ale pořád můžeme říct, že v našem modelu si je můžeme představit jako kuličky a kdyby to tak bylo, tak je uvidíme se vlnit. Ale pak tu máme věci jako amplitudu pravděpodobnosti, na kterou už si "nešáhnem", ale u které jsme se dohodli, že ji budeme popisovat matematickým objektem, který se vlní. Tak to celé vzniklo. To je to, co fyzikové rozumí pod pojmem vlnění částice. Souhlasím s vámi, že sinusoida by nedávala smysl, pokud by vesmír neměl veličinu délka a v tomto smyslu tvrdím: vlnová funkce (a také amplituda pravděpodobnosti) by nedávaly smysl, pokud by vesmír neměl veličiny délka, rychlost a pravděpodobnost. Ale on je má. Přečtěte si něco o úvodu do kvantové mechaniky, potřebujete k tomu jen jednoduchou lineární algebru a možná trochu diferenciálního počtu. Pokud byste to se svou teorií a studiem myslel skutečně vážně, můžu obětovat nějaký čas a zkusit najít nejvhodnější literaturu.
Za další, ano, matematika mi říká, co to dělá. Dokonce já tu částici nijak neznásilňuju, když jí přiřazuju různou matematiku, ta částice se nechová jinak, naopak moje matematika se musí chovat stejně jako ona!
Strunaři nepředvádí plk. Předváděli by ho, kdyby zůstali u těch tvrzení, jak říkáte. Jenže za jejich teorií stojí jasná formulace. Tu se ale dočtete pouze v učebnicích a článcích. Na vašem webu ani v této diskusi se ale nedočtu ničeho. Strunová teorie je hypotézou, kterou zatím neumíme ověřit, ale vše popisuje korektně a s ničím nekoliduje. Vaše hypotéza s ničím nekoliduje, protože neříká nic. V momentě, kdy ji matematicky formulujete, narazíte na problém, že vaše formulace nemusí odpovídat fyzikální realitě. Pak jste ve fázi, kdy něco skutečně tvrdíte, přišel jste s něčím novým, ale máte to špatně.
A poslední věc, to, že řeknete, z čeho ta částice je, samo o sobě opět neříká nic. Já můžu říct, že uvnitř elektronu je zavřená Červená Karkulka. Nikdo mi to ale nemůže vyvrátit či potvrdit, dokud neřeknu, co to znamená pro tu částici. Bude hmotnější? Nebo se od ní budou odrážet jen červené fotony? To jsou věci, které můžeme zkoumat. Proto se tedy popadesáté ptám: co reálně znamená pro ty částice to, že jsou vlnobalíčky časoprostoru? Vy si pořád představujete částice jako makroskopické objekty, které jsou složeny z nějakého materiálu nebo z nějakých menších dílečků. V mikrosvětě můžeme tak maximálně udělat rozptyl, u kterého víme, že jediným vstupem bylo něco, co mělo stejné atributy (hmotnost, náboj, energii) jako něco, co jsem si pojmenoval třeba proton, a výstupem byly jiné objekty, které mají jiné náboje, jiné hmotnosti, jiné vlastnosti. Ty pak pojmenuju kvarky a můžu říkat, že proton je složený z kvarků. Jestli tam ty kvarky ale jsou nějak uzavřeny? Nebo se ten proton proměnil? To nikdo neví a vědět to ani nejde, protože nic víc než interakce částic dělat nemůžete. Ale protože vědci jsou lidé a chtějí si to nějak představit, a jsou tam nějaké další veličiny, které se řídí nějakými zákony zachování, tak říkají, že proton je z kvarků. To ale nemůžeme udělat se všemi částicemi. A pokud uděláme, narazíme akorát na další částice. Začarovaný kruh. Můžete se ptát, a co ti strunaři, ti říkají, že částice jsou ze strun? To je právě to nebezpečí slovních interpretací, že jsou zavádějící, nepřesné a samy o sobě neříkají nic. Oni si tím myslí něco jiného než strunovou stavebnici, je to celé komplikované, ale dává to alespoň nějaké nové předpovědi, které snad brzy budeme moci experimentálně ověřit. Dávají vaše vlnobalíčky nějaké nové předpovědi? (ptám se po padesáté prvé :-) )