JOSEFDRUHY: gama clen byl odvozen na zaklade pythagorovy vety, z uvahy o rovnomernem primocarem pohybu jednoho pozorovatele. obecne ale plati pro jakykoliv pohyb, I zrychleny & po krivce. lorentzuv vztah nemusi odpovidat zadnemu trojuhelniku.

nekde jinde je zminka, ze to souvisi s thaletovou kruznici, po ktere se odviji osa vyvoje. osa vyvoje vesmiru neni vysvetlena.

JOSEFDRUHY: jaky paradox? tak jeste jednou : dosadte si do navratilovy-lorentzovy transformace nulovou rychlost. tzn, ze oba pozorovatele jsou vuci sobe v klidu. vyjde vam, ze jednomu bezi cas pomaleji nez druhemu. to je paradox.

JOSEFDRUHY:
w=c/Sqrt[2] neni zadna konvence. to je rovnice. rovnice, ktera rika, ze rychlost w ma hodnotu 212 132 km/s. protoze c je konstantni, je i w konstantni. je-li w konstantni, nemuze byt promenna.
v tomto smyslu vam odpovi vsichni matematici.

pokud jste si zvolil jine vyznamy slov konvence & rovnice, pak jim nikdo nebude rozumet. tak to proste je.

LUBOB: Takže : od rána od půl desáté se věnuji komplexní odpovědi na 25 příspěvků od 15.5.2013 ( mám to rozpracováno v počítači ). Bohužel vidím, že to budu muset přerušit , a věnovat se čtení toho, co jsem včera nečet.
Takže toto LUBOB: je v sérii nečtených první dokument. Nyní na něj zareaguji :

citace : "ne ne, ja jsem nic neprehledl, cetl jsem ten dokument cely.
problem je v tom, ze v te uvaze je fatalni chyba. zatimco rychlost svetla je konstantni, obecna rychlost je promenna. jakmile reknete, ze w=c/Sqrt[2], stave se z obecne rychlosti taky konstanta.
druha chyba pak je, ze tam provadite nejake manipulace s casem & souradnici. vysledkem je pak paradox.

nezodpovezena pak zustava otazka, proc by to melo vyhovovat pravouhlemu trojuhelniku, & nakonec ani co to vlastne znamena."

reakce : říkáte "fatalní chyba" první a ...a tou je podle Vás, jak se snažím tomu porozumět, že jakmile reknu, ze w=c/Sqrt[2], stave se z obecne rychlosti taky konstanta. Pane, naprosto jste nic nepochopil. Zaprvé říkám v dokumentu g03 (D 04 ), a nejen v něm !!!, že předvádím nejdříve K O N V E N C I ( aby se vědělo jaký mají smysl "značky" x_c ; x_v ; t_ww ; x_HV ; t_c , atd. A jednak uvádím "co" si budu představovat pod označením !! ( opakuji : pod označením !! ) w a u. Je-li c = 1/1, čili x_c = 1 ; t_c = 1 pak "w" rychlost proměnná může být tak, že konstantní je jmenovatel ale čitatel klesá od jedničky do nuly. V dokumentu je symbol “nula“, tedy x_v = 0 . Anebo stejné „w“ kde čitatel bude konstantní a roste jmenovatel od 1 do nekonečno. Pak to má smysl ten, že „není „w“ jako „w“. Jednou klesá čitatel aby bylo w menší c, a jednou stoupá-roste jmenovatel. Dokonce pro tu proměnnou rychlost může být případ třetí, že klesá čitatel a zároveň roste jmenovatel, to je „u“. http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/d/d_004.doc Takže kroutím hlavou nad tím jak špatně jste to četl a jak špatně pochopil… , konvence, pane Lubob.
Zadruhé : na listu 02 toho g03 ( D 04 ) se píše věta :“ nyní vymyslím takovou řadu, která bude pro další matematické postupy výhodná“
Sqrt2 . v = c = sqrt2 . k . w = sqrt2 . k . w = 2 . kˆ2 u = 1
Vy nevidíte pro oči, řekl jsem že to bude pro matematické postupy ( úvah ) v ý h o d n é
Přesto stále platí, že x_v kolísá od jedničky k nule, přestože mu „vnutím“ sqrt2 nebo nulu nebo jedničku. Nebo nekonečno. Ano, to jsou 4 čísla s kterými operuji, ale pouze „jako konvenční užití“ pro zjednodušení zápisů, abych nemusel užívat škálu všech čísel od nuly do nekonečna. ..opakuji pro tupce : pro zjednodušení výkladu je užita konvence. http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/d/d_004.doc .

Pak říkáte „fatální chyba druhá“ : “ze tam provadite nejake manipulace s casem & souradnici. vysledkem je pak paradox.“ Jak se nemám rozčílit, když neuvedete č. stránky, neuvedete „co“ ?, neuvedete jaké jsou podle Vás ony machinace či manipulace…přeci nemůžete něco kritizovat a neukázat prstem čeho se to týká. A jaký paradox. Když to řeknete, musíte to přesně poukázat ( neřkuli dokazovat )

Pak : třetí, asi pro Vás, je fatální chybou ( anebo jsou jen dvě ty fatální chyby ? že by ? ) že, říkáte : “ nezodpovezena pak zustava otazka, proc by to melo vyhovovat pravouhlemu trojuhelniku, & nakonec ani co to vlastne znamena.“ Nezodpovězená zůstává, pane LUBOB, jen pro Vás ! Zodpovězena byla v mnoha dokumentech, které dodnes visí na mém webu, pař. zde http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/d/d_013.doc Na které stránce tu svou otázku myslíte Vy, ví Bůh…opět žádný odkaz…jako dycky, a…a pak pan SVANC je v úžasu nad tím jak LUBOB je důsledný a neomylný a samé nej…
Takže : proč by to mělo vyhovovat pravoúhlému trojúhelníku ? ? To zodpovídá tentýž dokument o pár listů níže, na listu č. 8 téhož dokumentu g03 ( D 04 ) http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/d/d_004.doc . Co bylo dříve, vejce nebo slepice.? Vejce.! Na začátku v r. 1981, kdy jsem začal studovat LT, jsem se sám sebe zeptal : kde se vzala ta odmocnina, to „gama“ ?, ten gama člen v LT ? Nemusel jsem dlouho pátrat když jsem zjistil, že „gama člen“ pochází ze zápisu rovnoramenného pravoúhlého trojúhelníku, viz str. 8 toho dokumentu. Mám dál pokračovat ?

JOSEFDRUHY: opet vam nerozumim. kdyz jsem nasel chybu ve vasi nove LT, rekl jste :

Dokonce opravdu tam je překlep, který se mi táhne i do jiných dokumentů a srovnat tu chybku mi potrvá nějaký čas. Požádám Vás aby jste tento dokument vynechal ři studiu a podívejte se raději dem : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/d/d_004.doc

tak jsem se na nej podival & moje komentare jsou

LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:

tak mi neni jasne, z ceho vam peni krev.

Včera jsem některé "těžké" příspěvky LUBOBa nečetl, odložil jsem to, např. jsem do této chvíle nečetl :
LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:
JOSEFDRUHY:
LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:
LUBOB:

A teprve ted vidím, že ony příspěvky, polovina z nich, jsou reakcemi souborně na g03. Dobrá. V tomto ohledu jsem "kritiku" přepísk. Nestíhám reagovat. Postupně se k těm odpovědím dostanu.

SVANC: Ne,ne...on totiž v tom příspěvku tvrdil, že jednak četl dokument řádek po řádku a že prý také podal reakce takřka na řádek po řádku toho dokumentu. To je a byla lež. Nemohl jsem mu pak napsat : to je lež proto že nebylo jasné jako dokument on měl na mysli. Já nebudu honit a dedukovat v kterémže to dokumentu mě odpovbídá na řádek po řádku, když to nevidím hned a ani po 24 hodinách ; prošel jsem jeho řeči tam a zpátky a žádný dokument nekomentuje můj dokument řádek po řádku, jak tam lže.

LUBOB: Už jsem se od půl desáté dostal až sem : LUBOB: A protože vyrábím odpověď, tak chci předběhnout. Z textu své reakce vyjímám toto : rád bych slyšel do večera odpověď na tuto otázku :
Né každý kdo LT zná a používá pochopil po jaké křivce se hodnoty čárkovaných údajů pohybují když do LT dosadíte různé „v“, udělejte si graf a zaneste do něj hodnoty, cca 10 či 20 hodnot…Jaká je to křivka ?...?....?

Pozn. Jsem zvědav kolik těch "mínuskářů" odpoví a dokonce dobře. ( jsem na 1000% přesvědčen, že nikdo )

JOSEFDRUHY: tak ted jsem zmaten. na vasi zadost jsem se podival na konkretni dokument & takrka radek po radku jsem ho okomentoval. uvadim zcela jasne, kde vidim chyby, nejasnosti.

pokud si ten zmineny document vytisknete & s nim v ruce budete sledovat moje komentare, tak nemuze byt nejmensich pochyb, o kterem miste dokumentu je prave rec. co konkretne je spatne explicitne uvadim. ukazuji kde jsou chyby (& jake) & co neni jasne (treba caste objeveni se noveho nedefinovaneho symbolu).

delal jsem to opravdu poctive, bez nejake snahy neco zamlzit.

jestli jsem v nektere pasazi nevyjadril dost jasne, staci se zeptat. tak jak to delam ja, kdyz necemu ve vasem textu nerozumim.

ta kritika je odborna v tom smyslu, ze uziva zazite matematicke konvence, tak jak se uzivaji v odbornych sdelenich napric celym svetem.

nevim, co od kritiky ocekavate, ale to co vam poskytuju ja, je podle me uzitecne, protoze vam to umoznuje zbavit vasi praci chyb, ktere snizuji jeji verohodnost & snizuji kvalitu. vzhledem k tomu, ze vy matematiku neovladate, tak jak chcete, abych vam predvedl dukaz? ten bude zase matematicky, takze mu nebudete rozumet. v opacnem pripade byste si ty chyby mohl najit & odstranit sam.

z toho co pisete jakoby plynulo, ze tomu co vam pisu (pro dobro vase nebo aspon pro dobro vasi prace) neverite, & tim naznacujete, ze mym jedinym motivem, proc to pisu, je vasi praci ocernit.
proc bych to, propanajana, delal?
vy ted mate jedinecnou moznost vasi praci konecne odladit, odstranit z ni to, co tam nesedi, & misto toho me narknete z falsovani? to je dost divna spoluprace, nemyslite?

pokud jste presvedcen, ze vase prace zadne chyby neobsahuje, pak zadna kritika neni potreba. pokud se domnivate, ze tam nejake chyby jsou & vy nejste schopen je odhalit, pak vam nezbyva nez duverovat nebo se tu matiku naucit.

co vic byste si pral? jakou jinou kritiku chcete?

JOSEFDRUHY: když vytrhnete pasáž z kontextu výkladu, předvedete nesrozumitelnost pro kohokoliv.

nic ve zlem, ale o jakem kontextu to hovorite? vzdyt jsem vam uz nejednou rikal, ze nejvetsi slabinou (zatim) je prave ta neucesanost. vase uvahy jsou roztrouseny ve spouste dokumentu, ktere na sebe nenavazuji, jsou doslova roztristeny, chybi strukturovanost & logicka nazaznost. ja na jednu stranu chapu, ze clovek si dela poznamky, jak se mu v hlave roji myslenky. to je naprosto v poradku, ja to delam taky. ale kdyz se to pak ma predlozit k posouzeni nekomu jinemu, tak je potreba to prevest do citelne formy. takze ten kontext se dost tezko hleda. dokonce bych rekl, ze neni v lidskych silach ho najit.

vy jste zalozil tenhle prostor k tomu, aby mohla byt HDV podrobena kritice. dokonce k tomu sam vyzyvate. ja vam chci vyhovet. & tak tedy kritizuju. ukazuji vam, kde vidim slaba mista. jak s temi informacemi nalozite, to je ciste vase vec. budto kritiku prijmete nebo zahodite. ciste na vas.

ja nejsem fyzik, ani nemam zadne ambice zazarit na fyzikalnim nebi. nemuzete me tedy podezirat z toho, ze chci vasi teorii shodit jenom proto, ze ji stvoril laik. nemam na tom zadny osobni zajem. pokud tu pisu & dokladam, ze je text nesrozumitelny, tak ho tak opravdu vidim. & duvodem neni moje matematicka nekompetence. matiku zvladam docela dobre.

zaver : nerekl bych, ze Hala je vul, protoze nechtel zminene transformace nastudovat. nemohl to ucinit, protoze jsem zcela jasne ukazal, ze jsou v textu nejasnosti & nejednoznacnosti. tedy potrebuje zasadni reformulaci, kdy vse bude jasne & jednoznacne, spojene logickou vazbou. dale by se z nej melo vypusit, co je nadbytecne, protoze to odvadi od tematu.
& konecne, jsou v nem hrube matematicke chyby, takze zavery jsou nakonec neplatne.

listy 07 & 08 pak podavaji dukaz.

nema cenu to rozebirat cele, protoze
1. z niceho nic se objevuje rovnice c²=w²+w². protoze c= 300 000 km/s, je w= 212 132 km/s. co je vlastne w, neni nikde receno.

2. & tady je ten kamen urazu : v dalsich upravach je skolacka matematicka chyba. z obecnych vyrazu pro Lorentzovu transformaci (podotykam, ze k uplne stejnemu vysledku by se dislo bez zbytecne manipulace se symboly & indexy) je vybran jeden jediny specialni pripad pro w=212 132 km/s & pro tento specialni pripad je vypocteno, ze Lorentzuv faktor je roven podilu w/c. & pak je tento konkretni vyraz opet dosazen do obecneho vzorce. to je hruba matematicka chyba.

dokument konci nekolika invektivami. nejpozoruhodnejsi je, Lorentz je obvinen z tooho, ze nepochopil Pythagorovu vetu. pritom cela jeho transformace neni nic jineho. & stala se zakladem teorie relativity.

list 05

zde se rika, ze symboly v puvodnim Lorentzove vztahu lze nahradit jakymikoliv jinymi symboly. konkretne misto t se dava t_v, misto t' se dava t_c, misto x se dava x_v.

spravne je receno, ze ty symboly (indexy) mohou byt jakekoliv. pak ale unika smysl takove manipulace, vsechny symbolicke zapisy jsou ekvivalentni, protoze popisuji jeden & tyz fenomen. je skutecne uplne jedno, jak si fyzikalni veliciny oznacime.

ALE

list 06 zacina smelym tvrzenim, ze kazda takova volba je spatna. nikde neni ukazano,v cem je spatna. vymyka se rozumu, ze na symbolu by mohlo neco byt spatne. protoze symbol pro neco je naprosto volitelna vec. rychlost = speed = velocite =Geschwindigkeit = rapido = u = v = ....

logicka vazba na rovnici (2.1) se uplne ztraci. je to formalne naprosto stejny vztah jako puvodni Lorentzuv, jen v nem vystupuji trochu jine symboly. ale najednou je tento zapis dobre.
to je hodne prapodivne. to je stejne jako rici, ze Pythagorova veta c²=a²+b² je dobre, ale z²=x²+y² je uz spatne.

jako zduvodneni je uvedeno, ze pouziti symbolu s indexem w vyhovuje rovnoramenemu trojuhelniku.
1. neni receno (& tedy ani jasne), co znamena "vyhovovat rovnoramenemu trojuhelniku".
2. neni receno (& tedy ani jasne), proc by zapis mel "vyhovovat rovnoramenemu trojuhelniku"
3. neni zrejme, jak zmena symbolu muze zpusobit, ze dva matematicky ekvivalentni zapisy najednou nejsou ekvivalentni.

na konci listu 06 je pak tvrzeni, ze vyraz c=Sqrt[2]*k*w vzesel z rovnoramenneho trojuhelnika. opet se najednou odnikud objevuje symbol k, jehoz vyznam neni ozrejmen. tato rovnice nerika vubec nic.
jedna strana trojuhelnika bude vzdycky nejakym nasobkem druhe strany trojuhlenika. odmocnina ze dvou nehraje zadnou roli, protoze je jeste nasobena symbolem k. jedine v pripade, ze k=1 (pak tam ale vubec nemusi byt), jde o pravouhly rovnorameny trojuhelnik. ale odkud se v Lorentzove transformaci vzal, to zustava zahadou.

list 04

na tenhle odstavec pada podezreni, ze je vysledkem zasadniho nepochopeni vyznamu Lorentzovy transformace. viz jakési „t“-bez čárky jako jedno tempo a jakési „t´“-s čárkou nebo bez čárky je n krát etalon a s čárkou n krát jiný etalon čili v Lorentzově transformaci mohu uvažovat, že mám/vycházím ze základní soustavy souřadnic dimenzí s nějakými zvolenými etalony pro čas i délku a pak, že „kamsi transformuji“ do jiné soustavy, kde jsou jiné etalony pro dimenze, anebo mi „po transformaci“ jiné etalony vyjdou en krát číslo.

Lorentzova transformace hovori zcela jednoznacne, co je t & co je t'. jsou to casy, ktere se nameri na dvou telesech, z nichz kazde ma svoji vlastni inercialni soustavu, & ktera se pohybuji vuci sobe relativni rychlosti v.
v zadnem pripade nejde o transformaci etalonu. pokud by nelo jit o transforamci jednotek (casu nebo delky), pak by t i t' byly stejne, ale lisily by se jednotkou (napr t=1 min & t'=1 s).

Transformace soustavy jedné do jiné soustavy nic jiného není, než porovnání dvou soustav ( číselně ) a zjištění/provedení korekce „vztahem“ …jakým ? no, právě takovým, co tvrdím, že vzešel z pootáčení soustav po kružnici ....
tohle tvrzeni je vylozene neplatne. transformace soustav je linearni prepocet z relativni/vzajemne polohy dvou teles na polohu globalni. transformace soustav je treba nasmerovani mapy tak, aby horni okraj mapy smeroval na fyzicky sever. transforamce soustav je, kdyz na mape vidim, ze odbocka ze silnice vedouci k jihu je vlevo, je z meho pohledu v pravu. vztah pro ten prepocet neplyne z zadneho pootaceni soustav po kruznici. jednak se otaceni deje kolem osy & jednak neni vubec nutne, aby se dve soustavy pohybovaly (& uz vubec ne zrovna po kruznici).

pootáčení soustav po kružnici ( tedy obecně po libovolné křivce a v aproximaci lze užít kružnici coby řez rotačním paraboloidem – řez vedený kolmo na časovou osu vývoje vesmíru, po které se soustavy pootáčí ).
za prve - libovolnou krivku nelze aproximovat kruznici. ani nahodou. libovolna krivka muze byt i primka & tu aproximovat kruznici je hloupost. libovola krivka ma libolne stupne krivosti, kruznice ma jeden jediny. navic dodavam, ze kruznci dostanu o rezem valce, kuzele, rotacniho elipsoidu ci koule.
zde se navic objevuje novy - opet nevysvetleny - pojem, osa vyvoje vesmiru.

JOSEFDRUHY: I na tohle uz jsem dival drive. opet muzu rict, ze je to nesrozumitelne, hlavne opet diky forme podani. velmi tezke je vysledovat, kudy vede hlavni myslenka. protoze to nema uceleny ramec (definice - premisy - dusledky - zaver), je mozne se jen vyjadrit utrzkovite.

napr. : prvni odstavec (list 01) je v podstate o nicem. rika spravne, ze zmenou jednotek se nezmeni nic nez jen ty jednotky. & pak dodava, ze jina cisla vedou k lepsimu pochopeni vesmiru. ovsem jak & jakym mechanismem, o tom neni ani zminka. pritom to je stezejni slozka toho odstavce.

odstavec druhy (list 02) : zde jsou nejake vztahy, aniz je uvedeno, jaky vyznam maji symboly.
prvni sada rovnic rika c>w>u. coz se da interpretovat tak, ze nejaka rychlost u je mensi nez rychlost w, ktera je mensi nez c, vzhkedem k tomu, ze vsechny rychlosti jsou mensi c, pak se to da zredukovat na w>u. ale vyznam takoveho zdeleni je pouze takovy, ze nejake dve rychlosti nejsou stejne. jedna je vyssi, druha nizsi. to je naprosto prazdne sdeleni.

dalsi sada rovnic uz nejsou rovnice. znamenka rovnosti ci nerovnosti nelze psat do citatele ci jmenovatele. dohaduju se, ze vyrazy v teto ade odpovidaji podilu vzdalenosti & casu, ale nikde nevidim, jaky vyznam maji ty indexy, ktere se tam najednou objevily.

dalsi (tedy treti radek rovnic) uz je matematicky vylozene spatne. za prve neni jasne, proc by se "veliciny" v nich obsazene mely blizit tu k jedne, tu k nekonecnu, tu k nule. za druhe, ty limity (tam kde figuruji ty nuly & nekonecna) takhle neplati.

na dalsim radku je pak uveden vztah mezi rychlostmi c, v, w, & u. (prestoze nejni nikde receno, k cemu se ty rychlosti vztahuji). konkretne:
v=c/Sqrt[2] (tedy vlastne v= 212 132 km/sec. proc?)
w=c/k/Sqrt[2]
u=c/2/k²

zcistajasna se objevil dalsi symbol (k) & nikde v textu neni uvedeno, co znamena. dale pak tam jsou nejake vztahy, ve kterych jsou "zmrsene" fonty, takze nevim, o cem vubec jsou.
& na konci druhe strany (list 03) jsou pak vztahy (kterym se z nejakych duvodu rika konvence), ktere jsou jen ekvivalentmim vyjadrenim tech predchozich tri, s vyjimkou toho, ze se objevuje nova dalsi velicina, x_HV, opet bez vysvetleni, co je to za velicinu.

kdyz to shrnu, tak prvni dve strany dokumentu neprinaseji zadnou myslenku. jsou tam jen nejake matematicke manipulace se symboly, jejichz vyznam neni znam. & tohle je persne to, o cem celou dobu hovorim. ten text je nesrozumitelny, neproniknutelny, nevim, o cem to vubec je.

dalsi text rozeberu v novem prispevku.

JOSEFDRUHY: ne ne, ja jsem nic neprehledl, cetl jsem ten dokument cely.
problem je v tom, ze v te uvaze je fatalni chyba. zatimco rychlost svetla je konstantni, obecna rychlost je promenna. jakmile reknete, ze w=c/Sqrt[2], stave se z obecne rychlosti taky konstanta.
druha chyba pak je, ze tam provadite nejake manipulace s casem & souradnici. vysledkem je pak paradox.

nezodpovezena pak zustava otazka, proc by to melo vyhovovat pravouhlemu trojuhelniku, & nakonec ani co to vlastne znamena.