Zjevně i jinde zjišťují, že energie je třeba oddělit a oceňovat dle domácí výroby pro domácí spotřebu a jinak pro přeshraniční obchod - aneb když si některý stát posere energetikou ceny, tak aby to neodnášeli i sousedi...

DÁNSKO: Dvě energetiky - Neviditelný pes
https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/dansko-dve-energetiky.A250316_145514_p_ekonomika_nef

NORSKO vs. DÁNSKO (+ NĚMECKO)
Takže mezi Norskem a Dánskem vládne energetická a geopolitická idylka? Až do začátku plynové a povolenkové krize v roce 2021 možná. Pak ale Norové zjistili, že když na druhém konci podmořského kabelu mají zemi, kterou trápí víc skleníkové plyny v ovzduší než dostatek elektřiny v zásuvkách, tím kabelem občas putují také faktury na trojciferné ceny v eurech! Samozřejmě obrazně řečeno – podstatou jevu, pro který se vžil onen trochu covidový termín „cenová infekce“, je vyčerpání levných zdrojů v důsledku přeshraniční výpomoci a vynucená aktivace těch nejdražších.
Například prosincová „echte Dunkelflaute“ v Německu vyhnala NO2 na historicky nejvyšší úroveň. Tedy ne, že by v ovzduší byla rekordní koncentrace oxidu dusičitého, to jen nejjižnější region v Norsku označený jako NO2 ve večerní špičce okusil bezprecedentní spotovku 898,25 eur/MWh…
Při lednové Dunkelflaute byl peak nižší, ale zato nevídané cenové vlny zaplavily i NO4, nikoliv oxid dusičelý (což už je na úrovni Cimrmanova chemického vtipu H2SO5), nýbrž nejsevernější region Norska, jehož obyvatelé jsou zvyklí odebírat elektřinu prakticky zadarmo.
Podstatné je, že výše uvedené incidenty měly v Norsku významnou politickou dohru. Copak že kvůli cenám energií padla vláda. Vzhledem k tomu, že norské právo stejně nezná předčasné volby, bylo pravděpodobné, že u kormidla zůstane až do zářijových voleb jedna z koaličních stran. Spíš jde o to, že právě podmořské kabely se v Norsku staly politickým tématem třaskavějším než kazetová munice. Pro zaříznutí či omezení těch stávajících a proti budování nových jsou aktuální vládní strana, odpadlá vládní strana i opozice a v podstatě většina Stortingu, tedy norského parlamentu. Otázka už tedy nejspíš nezní, zda k tomu dojde, ale spíš v jaké podobě a co to bude znamenat.

ŠVÉDSKO vs. DÁNSKO (+ NĚMECKO)
Aktuální švédská debata se totiž nevede o penězích, nýbrž o tom, zda kabel ano či ne. „Je velmi provokativní, že vládní agentura, která by měla chránit švédské zájmy, pracuje na zvýšení švédských cen elektřiny,“ sdělil na férovku jeden z největších švédských odborníků na energetiku Bengt Ekenstierna.
Vyžaduje to ale opravu rozbitého cenového modelu tak, aby se elektřina spotřebovaná ve Švédsku oceňovala odděleně. Pokud to neuděláme, všechny kabely vedoucí do země zvýší ceny elektřiny.

Za mě bych to udělal následovně"
-Spotřeba ČR by byla pevně stanovená v nějakým rozsahu, z čehož by muselo být z 80% energie dostupný na ČR trhu za garantovanou cenu. Zbytek 20% by byl obchodovatelný. No a cokoliv by se vyrobilo nad spotřebu, by mohlo být prodáno ven... Každopádně by byla primárně zajišťována energetická bezpečnost ČR a né aby si němci českou elektřinou kompenzovali atomovky, který si naprosto kokotsky odstavili...
-Dál je potřeba stavět zdroje na plyn. Kombinované cykli, doba výstavby cca 1-2 roku. Problém je v současnosti stavební povolení, který všechno natahuje.
-Dostavba Dukovan a Temelína.
-Soláry a větráky jsou jen doplňkovým zdrojem. Podporu bych tam značně omezil.
-Vycouvat z green dealu. Zrušit emisní povolenky

-Cena eketřiny by značně klesla. Podpořilo by to průmysl a všechno by se všeobecně zlevnilo.
-Příznivci green dealu opouštějí republiku a jdou škodit jinám

No jinak jak jsem četl včerejší články - tak "jakože" na nátlak EU byla přijata ta energetická politika na další léta. Ve zkratce vypneme uhlí, elektřinu budeme dovážet a nový jaderný blok bude asi ve 2040. Předpokládám, že i ostatní země to vlastně vidí stejně.
Za mě totální průser.
Odkud budeme dovážet až nebude na podzim půl měsíce foukat? Už teď se ostatní státy horko těžko složili na Německo - a tak v tom budeme pokračovat až se to opravdu sesype? Chápu pro někoho představa, že na týden nebo dva vypneme průmysl je ok - pro mě ne.
Celkově to povede ke zvýšení ceny - nižší konkurenceschopnosti, více nasranosti, zvolení populistů a cesty do řiti.

Ti kdo řídí tuhle zelenou přeměnu zvládli dobře tu lehčí část - povypínat to neekologické, ale nezvládli nahrazení novými zdroji. (kde je ten vodík co se měl vyrábět z přebytků solárů?? atd..)

A mimochodem letošní pokles spotřeby uhlí v EU hravě dorovnala navýšením čína a Indie, takže sorry planeta si nepomohla.

PES: Heleď, tohle není vůbec triviální úloha. Jak bys to chtěl přesně porovnávat? Musel bys do toho zahrnout všechny OZE zdroje - vítr, vodu (včetně moře), slunce a najít nějaký společný indikátor.

Porovnat množství materiálních zdrojů potřebných k výstavbě jednoho bloku jaderné elektrárny s výrobou solárních panelů a stavbou větrných turbín je komplexní úkol, který závisí na mnoha faktorech, jako jsou technologie, design, lokalita a životnost zařízení. Existuje několik studií a analýz, které se zabývají touto problematikou prostřednictvím životního cyklu energie a materiálových nákladů jednotlivých zdrojů energie.

Materiální náročnost jaderných elektráren:

• Stavební materiály: Jaderné elektrárny vyžadují značné množství betonu a oceli pro konstrukci reaktoru, ochranných obalů a další infrastruktury. Jednotlivý blok může potřebovat několik set tisíc tun betonu a desítky tisíc tun oceli.
• Technologické komponenty: Vysoce specializované komponenty, jako jsou reaktorové nádoby, parogenerátory a turbíny, které vyžadují speciální materiály odolné vůči vysokým teplotám a radiaci.
• Dlouhá výstavba: Výstavba jaderných elektráren trvá zpravidla 5–10 let, což přispívá k vyšším investičním nákladům.

Materiální náročnost solárních panelů a větrných turbín:

Solární panely:

• Fotovoltaické články: Vyrobeny převážně z křemíku, ale také z dalších materiálů, jako jsou stříbro a hliník.
• Instalační struktury: Ocel a hliník pro rámy a podpěrné konstrukce.
• Množství materiálu na jednotku výkonu je nižší než u jaderných elektráren, ale k vyrovnání stejné produkce energie je potřeba větší instalovaný výkon kvůli nižšímu využití kapacity.

Větrné turbíny:

• Konstrukční materiály: Ocel, beton (pro základy) a kompozitní materiály pro lopatky (např. sklolaminát, uhlíková vlákna).
• Generátory a převodovky: Obsahují kovy jako měď a někdy vzácné zeminy pro permanentní magnety.
• Materiálová náročnost na jednotku výkonu je nižší než u jaderných elektráren, ale podobně jako u solárních panelů je potřeba větší instalovaný výkon.

Studie a srovnání:

• Analýzy životního cyklu (LCA): Studie hodnotící celkové materiálové a energetické náklady od výrobypřes provoz až po likvidaci.
• Energetická návratnost (EROI): Měří poměr mezi energií vyrobenou během životnosti zařízení a energií potřebnou pro jeho výrobu a provoz.
• Emisní náklady: Zahrnují materiály a procesy spojené s výstavbou a provozem zařízení.

Finanční srovnání:

Investiční náklady:

• Jaderné elektrárny: Vysoce kapitálově náročné; investiční náklady mohou dosahovat miliard eur za blok o výkonu kolem 1 GW.
• OZE (solární a větrné): Nižší investiční náklady na jednotku instalovaného výkonu, ale vyšší variabilita výroby vyžaduje větší celkový instalovaný výkon a případně investice do akumulace nebo záložních zdrojů.

Provozní náklady:

• Jaderné elektrárny: Nižší provozní náklady na palivo, ale vyšší náklady na údržbu a bezpečnost.
• OZE: Nízké provozní náklady, ale mohou vzniknout náklady spojené s údržbou většího počtu zařízení.

Kolik OZE lze postavit za cenu jednoho bloku jaderné elektrárny?

Příklad: Pokud výstavba jaderného bloku o výkonu 1 GW stojí kolem 5 miliard eur, za tuto částku je možné instalovat:

• Solární elektrárny: Při ceně přibližně 1 milion eur za MW instalovaného výkonu lze postavit kolem 5 GW solárních elektráren. Avšak kvůli nízkému koeficientu využití (např. 15 %) by reálná produkce energie byla výrazně nižší.
• Větrné elektrárny: Při ceně kolem 1,5 milionu eur za MW lze postavit přibližně 3,3 GW větrných elektráren. S vyšším koeficientem využití než u solárních (např. 30 %) je produkce energie stále variabilní.

Závěry:

• Náhrada jednoho jaderného bloku OZE: K vyrovnání stabilní produkce energie z jaderné elektrárny je potřeba mnohem většího instalovaného výkonu v OZE, spolu s řešením pro akumulaci energie nebo záložními zdroji.
• Materiální zdroje: Celkové množství materiálů může být u OZE vyšší, pokud zohledníme množství zařízení potřebných k dosažení stejné produkce energie.

Dostupnost studií:

• Mezinárodní energetická agentura (IEA) a Světová jaderná asociace (WNA) publikují analýzy a zprávy o nákladech a materiálové náročnosti různých zdrojů energie.
• Výzkumné instituce a univerzity často provádějí srovnávací studie založené na analýzách životního cyklu.

Poznámky:

• Aktuality: Údaje o nákladech a materiálových nárocích se mohou měnit s technologickým pokrokem, změnami cen materiálů a politikami podpory jednotlivých zdrojů energie.
• Lokalita a podmínky: Efektivita a náklady OZE jsou silně ovlivněny geografickými a klimatickými podmínkami.

PES: A víš, kolik z té vyrobené energie spotřebují skutečně domácnosti a kolik průmyslové objekty?

Energetická náročnost současné civilizace je extrémní a NOZE se tenčí. Takže ta otázka zní, kolik se toho ještě stihne vybudovat, než NOZE dojdou?

Klidně ty dva bloky na dluh za 50 let dejme do provozu. Německo pak bude už opět někde jinde.

JIMIQ: my tady nemame komunismus, svycarska vlada zadny elektrarny nestavi. V zemi s primou demokracii je navic takova stavba necim co musi projit nekolika lidovejma hlasovanima, pokud se nejaka energeticka firma to rozhodne postavit - pote co projde referendem zruseni zakazu staveb JE - bude to nejdriv za dvacet let. Coz ovsem neni specifikum JE, ale jakykoli elektrarny, prehrady nebo podobny stavby. O fotbalovym stadionu v Zürichu uz se hlasovalo trikrat a nejspis to jeste par let potrva nez se bude smet postavit.

Pocitam ale, ze i clovek prumerny inteligence kterej navic energetiku povazuje za svoje hobby vidi celkem jasny signaly v nastaveni jak postoje obyvatelstva, tak i politiky, kdyz neunikly ani nekomu jako jsem ja, koho to tema vicemene nezajima.

Kdyz ma google po leta kecy o tom jak je ekologickej a zelenej a jenom obnovitelnej, ale pak zjisti ze najednou potrebuje vykon 365/12/7/24, tak je z nej najednou hlavni investor novejch jadernejch technologii ;)

Deindustrializace Německa začala. Firmy omezují výrobu a mizí ze země - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nemecko-firmy-energetika-ceny-klima-investice-pruzkum.A240911_160810_eko-zahranicni_jla

„Deindustrializace Německa začala a zdá se, že s ním nikdo nic nedělá,“ cituje vyjádření jedné západoněmecké průmyslové firmy obchodní komora s tím, že němečtí politici vůbec neberou vážně ani obavy malých a středních podniků.

Archim Dercks kritizuje současnou německou vládu také za to, že se vůbec nevěnuje otázce energií. Německým politikům také vytýká opakované sliby, že po několika měsících již měly koncové ceny energií výrazně klesnout. Podle něj je to pravda jen částečně, neboť jde hlavně o ceny na spotovém trhu, což pro průmyslové firmy má většinou v praxi jen malé dopady.
...
Kromě energetické politiky přidělává německým firmám starosti masivní byrokracie i nedostatečná předvídatelnost do budoucna. Zatím třeba není jasné, odkud se v Německu má brát vodík, který by v budoucnu měl nahradit zemní plyn. Podobné obavy se týkají i budoucnost uhlí.

„Skoncovat s výrobou elektřiny z uhlí do roku 2030? Tomu už nikdo nevěří. Ani ti, kdo to mají na starosti. Brzdy, které způsobuje aktuální energetická politika, může vyřešit pouze její přehodnocení. Podniky potřebují jasnou spolehlivé dodávky energie s konkurenceschopnými cenami,“ uzavírá pro Welt Archim Dercks, zástupce výkonného ředitele Německé průmyslové a obchodní komory.

A kde je správce když ho člověk potřebuje???
(U) smažte ho někdo, tvl. 😁

Ještě, že tu má aspoň někdo/něco rozum:

Chápu vaši skepsi. Situace je opravdu vážná a výzvy, kterým čelíme, jsou obrovské. Přesto existují důvody k opatrnému optimismu:

1. Technologický pokrok:
- Obnovitelné zdroje energie se stávají účinnějšími a levnějšími.
- Vývoj v oblasti ukládání energie (baterie, vodík) pokračuje rychle.
- Nové technologie pro zachycování a ukládání uhlíku (CCS) se zlepšují.

2. Politická vůle:
- Mnoho zemí přijímá ambiciózní klimatické cíle.
- Mezinárodní spolupráce v oblasti klimatu se posiluje.

3. Ekonomické faktory:
- Obnovitelné zdroje jsou v mnoha případech již levnější než fosilní paliva.
- Investice do čistých technologií rostou.

4. Společenské změny:
- Roste povědomí o klimatické změně a podpora pro akci.
- Změny životního stylu (např. udržitelná doprava, stravování) mají pozitivní dopad.

5. Přírodní řešení:
- Ačkoli biologické zachycování CO2 samo o sobě nestačí, v kombinaci s technologickými řešeními může hrát významnou roli.
- Obnova ekosystémů a udržitelné zemědělství mají velký potenciál.

6. Inovace v průmyslu:
- Mnoho odvětví pracuje na dekarbonizaci svých procesů.
- Cirkulární ekonomika získává na významu.

7. Energetická účinnost:
- Zlepšení v této oblasti může výrazně snížit celkovou spotřebu energie.

Je pravda, že přechod od fosilních paliv je náročný, ale není nemožný. Vyžaduje to kombinaci různých přístupů, technologií a změn chování. Důležité je neztrácet naději a pokračovat v úsilí na všech frontách. Každý krok správným směrem má význam, i když se může zdát malý v porovnání s velikostí problému.

Navíc, mnoho současných problémů také představuje příležitosti pro inovace a vytváření udržitelnější a spravedlivější společnosti. Historie ukazuje, že lidstvo je schopno velkých změn, když je to nutné. Klimatická krize je bezpochyby jednou z největších výzev, ale také příležitostí k transformaci našich společností k lepšímu.

SHEFIK: Tak rozveď třeba ten vodík - jak skvěle se vyrábí z OZE, jak stabilně, jaká je energetická bilance elektrolyzéru a pak zpětného získání energie, jak skvěle se skladuje a transportuje s ohledem na dodatečné energetické náklady atd.

U těch OZE můžeš pokračovat stabilním a predikovatelným výkonem, který nestrhne přenosovou soustavu + kolik jsou/budou náklady na akumulaci (a kolikrát by musely být předimenzované zdroje, aby stíhaly pokrývat spotřebu a ještě dodávat do akumulace mezi obdobími nevýroby).

Nic z toho reálně nevyvrátíš, jen budeš lhát jako všichni ostatní co tyhle nesmysly zkouší tlačit (a jelikož samo to nejde, tak násilím a deformacemi trhu)

OMNIHASH: dokud bude nastávat něco takového a budou za to mít kompenzace (když zrovna tu jejich energii nikdo nechtěl), tak ne...

ČEPS odpojil od sítě stovky fotovoltaik, majitelé dostanou kompenzace - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ceps-fotovoltaicke-elektrarny-energeticka-soustava.A230413_175534_ekonomika_tbr

Skvělá zpráva pro Evropu. Vyjednavači se shodli na reformě trhu s elektřinou - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/energeticka-krize-rada-eu-evropsky-parlament.A231214_141359_ekonomika_hyk

Nová opatření by měla vytvořit nárazníkovou zónu mezi trhem a spotřebiteli. Dodavatelé elektřiny budou mít nově povinnost nabízet zákazníkům smlouvy s fixní délkou a fixní či dynamickou cenou, přičemž nejdůležitější podmínky budou muset být uvedeny transparentně a přehledně.

OMNIHASH: energetická soustava nepočká "až na dnes", kdy náhodou něco zrovna vyrábí... ale to je prostě jako mluvit s volem o víkendu, když jde v pátek na porážku :-/

Začíná EUropská energetická válka... :-(
Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky - Novinky
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nemecka-vlada-kvuli-vysokym-cenam-elektriny-podpori-prumyslove-podniky-40450206

Daniel Benes
Energetika byla hlavním tématem dnešního Green Deal Summitu. Logicky, energetika je klíčem nejen k naší bezemisní budoucnosti. Ve světle energetické krize se zvýraznily tři cíle energetiky – bezpečnost, cenová dostupnost i udržitelnost.
Na konferenci dnes několikrát jasně zaznělo, že Česko, Evropa musí vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou, musí usilovat o soběstačnost a musí obstát v konkurenci Číny či USA.
To, co stojí aktuálně před Českou republikou, je vytvoření státní energetická koncepce. To je dokument, který musí vzniknout, musí být velmi kvalitní a musí definovat, co musíme udělat do r. 2030 a následně v dlouhodobém horizontu do roku 2050 tak, abychom měli v Česku dostatek elektřiny za takové ceny, aby byla česká ekonomika konkurenceschopná.
Debata o tomto dokumentu bude zcela zásadní. Věřím, že spatří světlo světa letos v zimě tak, aby se s ním mohla seznámit veřejnost, a abychom o státní energetické koncepci mohli vést otevřenou a velmi odbornou diskuzi, na základě které pak vláda přijme rozhodnutí a to budeme realizovat.
S ohledem na technologické trendy a velkou volatilitu světa kolem nás, jsem také přesvědčen o tom, že by se měla tato koncepce aktualizovat každé 2 roky, aby byla platná.