SLAMITCH: Cywe ser na to, když už jsi tak daleko. Asi sám víš, že nedokážeš pít s mírou. Chlast nakonec mnohem víc bere, než dává.

SLAMITCH: Tak zatim to jde dal, jak ma. Uz jsem na vic nez deviti mesicich.

Ale mam cim dal tim vetsi cuky, koupit si flasku vina, nebo tvrdyho a "vychutnat" si sklenicku. Uz zase mam ty napady o "uslechtilych" alkoholech jako vino, whisky, atp. A ze jeden drink by byl OK, a tak. Ovsem jak by to dopadlo, je asi jasny. Oziracky doma, vlastne nonstop, jako naposled. Obcas jsem po vikendu nemel ani silu prestat, takze sick day a pak dalsi a dalsi... Lhal jsem v praci i rodicum, ze jsem nemocnej - lhal jsem doktorce, ze mam zaludecni trable, takze nemocenska a ja mohl pit doma.. (pivo, vino, flasky tvrdyho). V praci po takovy pekny akci pak tras rukou, uhybacny pohled, opuchlej oblicej diky zadrzovany vode. Navic uz ani ten chlast nefungoval jako tak vesely umrtvovadlo jako driv.

Stejne furt mam ty myslenky, ze bych mohl zacit pit "rozume" - socialne - jako vetsina. Jo, je to nepravdepodobny, vim, ale nepit vubec je cim dal tezsi, cim dyl jsem v pohode.

Nepomaha, ze ve filmech, v klipech atp. vsichni pijou - stane se neco veselyho, jde se k domacimu baru a dame si sklenku / je neco dobryho, oslavime to sklenkou, a to me proste nalamuje a nalamuje.

Pardon, musel jsem to vypsat :)

SALAMAN: nezávidím ti práci co děláš. Znám pár lidí, co prošli různým léčením a bohužel u lidí co dělají za barem to bylo málo úspěšné. Držím palce a přeji hodně silnou vůli. Ti co to zvládli se už alkoholu vůbec nesmí dotknout.

SALAMAN: Tim tě nechci rozhodně od léčby zrazovat, klidně to zkus, znám i lidi, co to dokončili:) Jenom z mýho pohledu mi režimová léčba moc nedala, osobně mě mi spíš pomáhala psychoterapie, který v té ústavní léčbě zase tolik nebylo. Záleží jak moc špatně na tom jsi, piješ denně ? Kolik ? Máš kde bydlet ? Práci ? Atd. Ustávní léčba je dobrá, že ti pomůže se postavit na nohy jak fyzicky, tak sociálně/finančně a nakonec psychicky, ale zase příčinu problému někdy nevyřeší, když člověk nechce. Aspoň u nás pro to nebyl tolik prostor. Co se terapie týče, tak mi přišel nejlepší Ondřejov, ale to je zase stacionář, takže to už chce nějakou vůli, jelikož máš volný víkendy a jezdíš domů.

SALAMAN: Určitě je to lepší, můžou tě poslat jinam, každopádně jestli aktivně piješ, asi tě nejdřív budou chtít poslat na detox

OTAVA: no asi se s tim neco da delat, ale asi by musel chtit neco delat a hlavne zacit, zejo. to mas jak s fetakama.

Buřty, pivo a nenávist - Petr Hapka
https://www.youtube.com/watch?v=jMsAjv3if5A

DHA: Já jsem Ondřejov nedávno ukončil, měnili se tam terapeuti a od září se mění forma - bude to místo průchozího modu mít turnusy (všichni začínaj a končej ve stejný den), proto odešli i původní terapeuti. Nicméně měl jsem možnost zažít původní i nové terapeuti a i ti noví jsou výborný a i přístup oproti PL (byl jsem v Kroměříži na 15) mi přijde lepší aspoň pro mě(víc zaměřenej na psychoterapii a řešení příčinny pití), pokud už na tom nejsi hodně špatně.
Tim bych se chtěl i pochlubit, po ústavní léčbě v Kroměříži jsem si potřeboval, jako mnozí další, ověřit, že jsem teda fakt alkoholik, takže jsem do toho začal zase pomalu padat. Tak jsem šel na ten Ondřejov a těch šest týdnů mi teda pomohlo mnohem víc, než PL i doléčovák (ikdyž zase i to byl asi nezbytnej prequel), aspoň pro mě bylo mnohem důležitější vyřešit si ty důvody (jsem docela introvertní a ve společnosti mám problém, tudíž chlast jsem hodně bral jako takový anxiolitykum, aspoň ze začátku, pak to taky byl dobrej způsob sebedestrukce). Díky tomu, že už abstinuju několik měsíců jsem dokázal zvládnout pohovory (bez neurolu apod.), na který bych si dřív vůbec netrouf a najít si dobrou práci.
Když to objektivně srovnám, bez chlastu se mi ve všech životních oblastech daří líp, většinou pokud má člověk tendenci mít s alkoholem a dalšíma věcma problémy, záplatuje tim nějaký prázdno/bolest apod. v sobě a utíká tim od jeho řešení, takže po vylízání se z toho nejhoršího je podle mě důležitý se zaměřit hlavně na to. Za sebe můžu říct, že to neni jednoduchý, ale stojí za to touhle cestou jít, pač to znamená jak tu někdo psal žít a ne jenom přežívat.
Howgh domluvil jsem, sorry za zmatenost, jenom jsem se chtěl taky podělit o příběh, ale je toho moc tak je to páty přes devátý.