{reply CLOWNZEPPA|50 neznám382512}: Jenže on je to skoro vždycky ten zámek a klíč a oba se manipulují tak trochu navzájem aniž by si to kterákoliv strana nějak hluboce uvědomovala. Málokdy je to tak černobílý, jak to vypadá z jedné strany nebo z pohledu názoru společnosti. Tenhle konkrétní případ neznám, ale pokud si jak si psal spirituálně založený, můžeš si říct, že jestli je ta pravá, stejně spolu nakonec budete. Ale možná ste si jen sedli myšlením a názory, takže to šlo rychle (nedávno dokonce změřili, že člověk fakt takhle může mít mozkový vlny s někým na stejný frekvenci a působí to takhle, zjednodušeně řečeno). Uvidíš, jak se to v Tobě usadí, což půjde nejlépe s neožralou hlavou a za mně palce nahoru, že to dáváš.

ANDR3_I: Oficiální diagnózu kromě závislosti mám Úzkostnou a depresivní poruchu, ale imho spíš jsem citlivější od narození a díky ne úplně ideální výchově (i když neúmyslně) jsem se pak věci (tu citlivost) naučil radši řešit chlastem a drogama. Btw kniha Highly Sensitive Person neni špatná, to zrovna sedí na mně, asi 20% lidí má citlivější neurologii a vzhledem k tomu, že to společnost neznala a nebere moc v potaz, často to řešíme takhle. Samozřejmě příčin může být mnoho, ale srovnám li to se sestrou, která měla vlastně v dětství větší shity tak jsem prostě na menší podněty reagoval přehnaně citlivě. Každej sme nějakej, ale většina si léčíme nějakou bolest, zranění nebo citlivost tim chlastem, ostatní co to tak nemaj většinou nepadnou do závislosti, pač nemaj důvod se ničit (myslim, že těch případů, kdy je člověk fakt nějak extra geneticky citlivej a prostě se mu to moc líbí nebude reálně moc).
CLOWNZEPPA: Tak to je klasická spoluzávislostní dynamika, skoro každej něco takovýho více či méně opakuje, to stejně představení, které z pravidla převzal od svých rodičů - bývá více či méně problémové. Většinou ty "představení" do sebe zapadají jako zámek a klíč. Dá se to různě rušit psychoterapií, ale z vlastní právě aktuální zkušenosti vidim, že to fakt neni snadný a když už si člověk všimne svýho představení, ještě je tam to představení toho druhýho (kterej si třeba myslí, že problém je jenom u Tebe...) a někdy, když Ty přestaneš hrát to svoje, nelíbí se mu to a prostě to vede ke konci vztahu.

CLOWNZEPPA: Tak ono v jistý fázi to dojde každýmu, ale pak tak trochu pozapomene jak moc to bylo špatný a objeví se tam takový ty myšlenkový zmetky typu "a co kdybych to přecejenom zkusil, jedno pivko mě nezabije a kdyžtak si to připomenu"... Na anonymních alkoholicích v Kroměříži byl týpek, co takhle přes léčebny prosral 40 let (resp. něco z toho ne a měl štěstí, že žena s tim vydržela až do konce) a nechlastá až s anonymníma alkoholikama a podle mě je to hlavně proto, že na AA člověk chodí pravidelně a stále si to připomíná a i příběhy ostatních mu připomenou, že chlastem (nebo čimkoliv jinym podobnym) nic nezíská a jakákoliv přidaná hodnota je jen zdánlivá.

VYHULENY_UFO: asi myslela že spiritualismus je od slova špiritus:)))

CLOWNZEPPA: no, samozrejme plati, ze tvuj zivot, tva rozhodnuti.

//ja se s virou v dojmy&pojmy nenarodil, takze sem tuhle otazku nikdy neresil, ale narazel jsem na spiritualismus a ezoteriku s bejvalkou, ale to bylo vetsinou takovy to, ze se chodila radit k astrolozkam, ke kartarkam na taroty. k tomu jela dluhy, ktery zasadne neplatila, protoze podle hvezd penize nic neznamenaji. do toho samozrejme vyzadovala luxusnich dovolenych, parfemu, drahych rumu ci znackoveho obleceni. jo a dokazala s timhle spiritalnim pristupem za vecer v pohode vyzahnout lahev tvrdyho.

CLOWNZEPPA: jo a doporucim ti, aby strochu omezil spiritualismus. zavislost neni o spiritualite, to je je krutej boj s offline realitou.

jestli budes verit tomu, ze tahle byla prava, tak je to cesta do kytek, protoze kdyby byla ta prava, tak s tebou zustane.

CLOWNZEPPA: Hele, já do těxh vašich vztahů nevidím, ale podle toho jak to popisuješ i teď, tak to pořád vypadá blíž tomu co jsem napsal. Nevím, jak by se to změnilo, kdyby nepřijel a ty taky ten jejich vztah vidíš jen asi nejspíš z toho, co ti o něm navykládala a o tom, že se v něm třeba taky chovala jako mrcha (nebudeme si hrát na to, že musí nutně být ten špatnej ve vztahu jenom chlap, kdy se v tom většinou vezou oba) a i ta změna, že je s někým jiným přináší spousty příjemných pocitů, ale tohle se kolikrát hodně rychle okouká. Chápu, že si z toho nešťastný, protože si zůstal jako druhý, ale ta paralela s tím chlastem je trochu mimo mísu, protože mezilidský vztahy jsou ještě trochu složitější. A tady těch, co to pochopilo, že by neměli chlastat je dost, spíš si myslím, že je z nás tady málo, kteří se opravdu drží a ty relapsy nemají. A přesně, nechlastej, když vidíš, že ti to po tom rozchodu stejně vůbec nepomohlo, ale spíš tě to potopilo do pořádnejch sraček.

CLOWNZEPPA: pokracuj v nechlastani, nad timhle se za par let jen pobavis. cas je lek.

THEMAKARESH: Jinak ohledně tvého odjednodušeňì bych pak byl jen prostřednčìkem dvou psychicky narušených jedinců a pro ní jen dočasnou útěchou, kterou jen využila. Ono to tak může i působit v rámci její proměny z motýla v housenku, ale to, co se dělo hrát nemohla. To je nemožný a nemyslim si to jen já. Nebylo to rozhodně založené jen na sexu, ale především na tom souladu, který do jeho příjezdu jen kvetl. Jak jsem již zmiňoval ona byla ráda, že je to za ní a chtěla jít dál, ale on to nerespektoval a přijel ji požádat o ruku s tím jak během měsíce dozrál a bla bla. A ona dostala pocit, že si ten prostor zaslouží a on ví, že mu to zas projde, protože snadno odpouští. Je si ji jistej jak čert peklem. Má to vážně paralelu s tím chlastem. Prostě se rozhodneš, že už ne. Věci začnou fungovat. Jsi šťastný, vše ti jde naproti a pak se zjeví tvůj dlouholetý " přítel ". Se kterým sis užil kdysi mnoho hezkého a ty si řekneš. Tak jsem v pohodě. Něco jsme spolu přece zažili a známe se tolik let. Tak se pro jednou zas napiju a dám nám ještě šanci. Omyl a manipulace, který v daný moment nevidíš. V ten moment opět ztrácíš sám sebe. Svou vědomost a nevědomky zraňíš ty, kterým na Tobě opravdu a upřímně záleží. Chvilku dobrý a pak jsi v lepším případě, kde si byl, ale pravděpodobně dopadneš mnohem hůř. Musí si na to přijít holka sama a pak zas třeba bude sama sebou a ne něčí hůl. Já ji můžu jen držet palce a to i u nohou. Kolik z nás tady dalo šanci alkoholu než skutečně pochopil, že buď budu oběť a uchlastám se nebo příjmu fakt, že změna je jediná možnost jak opravdu žít a být sám sebou a ne otrokem. Ač mě to smetlo jak autobus. Opravdu jsem díky tomu ten chlast začal nesnášet a uvědomuju si, co nechci, což vede k tomu, co opravdu chci.