ANDR3_I: Oficiální diagnózu kromě závislosti mám Úzkostnou a depresivní poruchu, ale imho spíš jsem citlivější od narození a díky ne úplně ideální výchově (i když neúmyslně) jsem se pak věci (tu citlivost) naučil radši řešit chlastem a drogama. Btw kniha Highly Sensitive Person neni špatná, to zrovna sedí na mně, asi 20% lidí má citlivější neurologii a vzhledem k tomu, že to společnost neznala a nebere moc v potaz, často to řešíme takhle. Samozřejmě příčin může být mnoho, ale srovnám li to se sestrou, která měla vlastně v dětství větší shity tak jsem prostě na menší podněty reagoval přehnaně citlivě. Každej sme nějakej, ale většina si léčíme nějakou bolest, zranění nebo citlivost tim chlastem, ostatní co to tak nemaj většinou nepadnou do závislosti, pač nemaj důvod se ničit (myslim, že těch případů, kdy je člověk fakt nějak extra geneticky citlivej a prostě se mu to moc líbí nebude reálně moc).
CLOWNZEPPA: Tak to je klasická spoluzávislostní dynamika, skoro každej něco takovýho více či méně opakuje, to stejně představení, které z pravidla převzal od svých rodičů - bývá více či méně problémové. Většinou ty "představení" do sebe zapadají jako zámek a klíč. Dá se to různě rušit psychoterapií, ale z vlastní právě aktuální zkušenosti vidim, že to fakt neni snadný a když už si člověk všimne svýho představení, ještě je tam to představení toho druhýho (kterej si třeba myslí, že problém je jenom u Tebe...) a někdy, když Ty přestaneš hrát to svoje, nelíbí se mu to a prostě to vede ke konci vztahu.
CLOWNZEPPA: Tak ono v jistý fázi to dojde každýmu, ale pak tak trochu pozapomene jak moc to bylo špatný a objeví se tam takový ty myšlenkový zmetky typu "a co kdybych to přecejenom zkusil, jedno pivko mě nezabije a kdyžtak si to připomenu"... Na anonymních alkoholicích v Kroměříži byl týpek, co takhle přes léčebny prosral 40 let (resp. něco z toho ne a měl štěstí, že žena s tim vydržela až do konce) a nechlastá až s anonymníma alkoholikama a podle mě je to hlavně proto, že na AA člověk chodí pravidelně a stále si to připomíná a i příběhy ostatních mu připomenou, že chlastem (nebo čimkoliv jinym podobnym) nic nezíská a jakákoliv přidaná hodnota je jen zdánlivá.