SEVERINE: proč násilí řešit? jestliže moje dítě pokojně sedí na pískovišti a jiné dítko ho praští zničehonic lopatičkou, necítím potřebu se stydět, když ho silně chytím za ruku a řeknu, že jestli ještě jednou praší, udělám mu to taky. nevřískala jsem na děti, řekla jsem to hezky, ale rázně. žádný rodič se nikdy neurazil. ale kdyby to dítko v lopatičce po hlavě pokračovalo, tak už by ji ode mě mělo.
bezdůvodné násilí není třeba řešit - tomu je třeba se bránit.
z historie - vzpomeň si, kam to došlo, když evropské státy Hitlerovi pořád ustupovaly. s ničím takovým nesouhlasím. obrana je přirozené právo každého člověka. a nebudu čekat, až mě ubije k smrti, nebo mu vysvětlovat, že to ale není hezké druhého bít...
samozřejmě je jasné, že tomu prckovi je to třeba I VYSVĚTLIT, ale ne pouze vysvětlit... někdy jsou činy nutné.

SEVERINE: no je to divný :-) Můj nejstarší chlapeček si včera koupil další botičky velikosti 43 a to jsou hoši i s většíma nohama, jasně.

ANNAWA: a co je teda lepší? :-) asi nic z toho, co? ale co bysme po těch puberťácích chtěli? pravda, vůbec si to neumím reálně představit, že mi to, co mám doma, vyroste do kolohnátů ..
TRISSIE: hele, mně přijde že můj muž je v mnoha věcech po svý matce - která je tak trochu chlapská -- a po jeho otci je jeho bratr .. chceš-li tu nějakou anketu, upřesni jak by měla vypadat, ráda ji sem dám.
CHIMERA: hele, já nejsem proti a neříkám, že to takhle občas neudělám. jen na to nejsem vůbec pyšná a nemám z toho dobrý dojem. a nefunguje to - stejně, jako cokoli ostatního (až na tu důslednost, která je asi vážně klíčem). asi tak.

SEVERINE: ale ano, přesně tak, jak to píšeš. nechávám dítě dělat cokoli, dokud neohrožuje sebe nebo druhé. pak zasahuju.
kdyby moje dítě někoho bilo, velmi rychle bych mu ukázala, jak s tím nesouhlasím.
už tady v jiném klubu asi před rokem proběhla taková diskuse a myslím, že většina byla proti mě. ale mně to nevadí. já bych prostě své dítě nenechala bít ostatní, ani bych nedovolila ostatním bít moje dítě. myslím si, že násilí je třeba zarazit hned v prvopočátku. ročnímu dítěti nejde vysvětlovat, že to co dělá, je škaredé. pleskla bych ho taky a řekla mu: vidíš, taky tě to bolí. nedělej to, jinak dostaneš zas.
(jsem v tomto dost menšinová, ale nevadí mi to :-)

CHIMERA: gratuluju, že máš opačnou než většinou zkušenost.
Ale zkus si udělat klidně tady na nyxu anketu a zjistíš, že rodinné vzory děti prostě přebírají.