• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSSolární letadla a vzducholodi (pilotovaná/bezpilotní+stratosférické/elektrické létání+"létající auta"/VTOL)
    V tomhle klubu řešíme všechny aspekty solárního létání, i mezioborově (aerodynamika, statické a mechanické záležitosti, elektrotechnika, fotovoltaika, konstrukce letadel, ekonomika provozu...)
    [ solar-flight.com | solarimpulse.com | solarship.com | Conceptual Design of Solar Powered Airplanes for continuous flight (pdf) ]

    Témata podrobně: Pilotovaná i bezpilotní solární letadla. Významné zahraniční osobnosti aktivní na tomto poli. Politické, ekonomické a sociální souvislosti. Vše z historie tohoto oboru i zajímavé odkazy týkající se jeho budoucnosti. 2D i 3D vizualizace, fotografie, videa. Volné přesahy do spřízněných oblastí "úsporné aeronautiky" (obecně všechny vzducholodě, lidskou silou poháněné létající stroje, enviromentálně šetrné létající stroje, apod.). Elektrické létání (i na baterie), stratosférické létání (hlavně elektrické a solární, včetně bezpilotního). Související regulace v letectví (velmi pomalá letadla s velmi nízkým plošným zatížením křídla, pilotovaná i bezpilotní)

    Offtopicy většinou díky benevolenci moderátora bohužel nejsou mazány (ale měly by být). Za osobní útoky a urážky většinou následuje ban na dobu určitou. Připomínky ke způsobu moderace klubu směřujte prosím do soukromé pošty.
    rozbalit záhlaví
    GRENDAL
    GRENDAL --- ---
    XCHAOS: a proč v těch číslech nepokračovat, zvlášť těmi 300kW na jeden motor...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BTW, možná jsem našel chybu - na wiki je možná neaktuální rekord dostupu vrtulového pilotovaného letadla (a dokonce je to také kategorie "pístové vrtulové letadlo")
    http://en.wikipedia.org/wiki/Grob_Strato_2C
    zajímavé specifikace:
    Wing area: 150 m², Empty weight: 6,650 kg, Max. takeoff weight: 13,350 kg ... moment, nejsou vám ta čísla povědomá? (tentokrát ale nejsou z mé hlavy!)
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: Vzoreček [ XCHAOS @ Solární letadla a vzducholodi ] byl k 19.11.2012 zmoderován záporně: znamená to, že mu nevěříte? - nepravda a manipulace. Nelze tvrdit, ze "byl zmoderovan vzorecek". Minusko dostala cela zprava a pokud se nezeptas toho kdo minuskoval, nemuzes vedet jestli minusek sel k vzorecku nebo zbytku zpravy. Nemuzu mluvit za druheho minuskare, ale za sebe muzu rict ze ke zbytku zpravy 8))
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: právě proto bych to tady raději vzal z druhého konce: nechal bych různé lidi vyslovit odhady těchto 9 čísel. - jaky vyznam maji "odhady" a "sazky" od ruznych lidi v situaci, kdy netusis jakou kvalifikaci ti lide maji a jak k tem cislum dosli? A jaky vyznam ma dokonce vyzyvat k "hadani" a "strileni od boku"? Jestli ses dival na ten porad Derrena Browna, ve kterem rikal ze "moudrost davu" umoznuje uhodnout cisla v loterii, tak bys mel vedet ze to byl trik a ve skutecnosti to tak nefunguje 8))

    Myslím si, že kdo si netroufne "vsadit" žádnou matici těchto devíti čísel a aspoň trochu si za ní stát, tak by pak neměl v debatě předstírat schopnost "fundované kritiky" jiných odhadů. - ehm. To se obavam ze si myslis spatne. To ze nedokazu spocitat teplotu povrchu slunce mi nijak nebrani fundovane kritizovat idiota, kterej tvrdi ze to je 700C protoze to je teplota horeni dreva. Jinymy slovy, na to abych poznal nektere spatne postupy nemusim nutne znat dobrej. Obzvlast v pripade, ze tim postupem je "strileni od boku" a "sazka" 8))

    A radsi vubec nebudu mluvit o tom, jak zoufale podspecifikovany ty otazky jsou. Co to znamena "maximalni rychlost"? Je to maximalni okamzita rychlost? Maximalni rychlost na danou vzdalenost? Nebo na okruhu? Jak dlouhem? Jak velke to letadlo ma byt? Ma byt schopne unest nejakou zatez, nebo to muze byt libovolny UAV? Co to znamena "maximalni rychlost vetrone"? Ma to byt prakticky pouzitelne letadlo, nebo experimentalni special, ktery zabije pulku svych pilotu? Nechtel jsi spis rict "maximalni rychlost vetrone pri ktere bude dosahovat klouzavosti 30:1 a vice" (protoze tak jak je to napsane se zavorkou to nerika nic o tom, pri jake klouzavosti by ta rychlost mela byt)?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    pardon, beru zpět: min. "titulní" vrtule v Ukradené vzducholodi se utáčí nepostřehnutelně rychle - důkaz:
    Jan Honza Plšek - Klavír na střeše - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=ezYM7pKIwog

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GRENDAL: ne, ten tah neklesá: mění se jen absolutní velikost tahu, který v řidším vzduchu stejně velká vrtule je ještě schopná dodat. a klesá samozřejmě i účinnost - akorát jsem se poněkud neshodli, jak rychle a jak moc.

    vzhledem k tomu, že výkony motorů solárních letadel jsou zlomkem toho, kolik je výkon dnešních turbovrtulových motorů u obřích vojenských dopravních letadel, pohybujících v hladinách do 12km (kde je vzduch už tak dost řídký), tak to s tím poklesem účinnosti asi nebude až tak žhavé. půjde prostě o vrtuli o velikosti odpovídající tomu, aby v 0km přenesla výkon motoru třeba 1 MW a více - akorát bude vyrobená tak lehká, že pokud by se v 0 km tento výkon skutečně pokusil přenést, tak se vrtule pochopitelně okamžitě rozláme na kusy. intuitivně řečeno - "stratosférická" vrtule bude u země jednoduše působit dojmem, že se otáčí legračně pomalu - asi jako vrtule ze Zemanových zfilmovaných verneovek a dalších fantazií - a teprve v těch 20 km se začne otáčet rychlostmi, které jsme od slušně vychovaných vrtulí zvyklí očekávat. Nic víc, nic míň.

    mám to brát tak, že svých devět odhadů odmítáš dodat? tenhle klub je "odborné kasino", kdo si žádná "svoje čísla" nevsadí (proti těm mým), nebude do další debaty připuštěn ("sázky na jistotu" jsou samozřejmě povoleny:
    GRENDAL
    GRENDAL --- ---
    stále zapomínáme, že stejně, jako klesá odpor vzduchu s rostoucí nadmořskou výškou, klesá i tah, který dodává vrtule?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Vzoreček [ XCHAOS @ Solární letadla a vzducholodi ] byl k 19.11.2012 zmoderován záporně: znamená to, že mu nevěříte? je ze stejné knihy jako [ REDGUY @ Solární letadla a vzducholodi ] - ve skutečnosti téměř hned vedle něj - znamená to tedy, že nevěříte této knize jako celku (našel jsem jí na netu já, takže je to možná důvod ji nevěřit), nebo záporně hodnotíte jen některé vzorečky zní?

    Rád bych totiž v počínání svých oponentů nalezl nějakou logiku, abych ji případně mohl přijmout. Zatím je to ale vše poněkud vzájemně rozporné: možná mohu souhlasit s některými z nich, ale asi ne se všemi, jak to tak vypadá.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Ještě pro zajímavost pro ty, kdo na odkazy neklikají: hustota vzduchu (ve vzorečku [ XCHAOS @ Solární letadla a vzducholodi ] je to označeno jako ρ a vyskytuje se tam ve jmenovateli a pod odmocninou) je ve 20 km cca 13.7-krát nižší, než v 0 km, a druhá odmocnina z tohoto čísla je tedy 3.7. Během prvních několika měsíců debaty jsem byl příliš líný si toto konkrétní číslo dohledám, a počítal jsem tedy s konzervativním odhadem, kde druhá mocnina poměru hustot měla hodnotu jen 3. To ovšem odpovídá letové hladině někde mezi 15 a 20 km, což je rozmezí, které se v mých (tolik kritizovaných) odhadech vyskytovalo taky často (konkrétně jsem často mluvil o výšce 16 km, než jsem se kvůli různým zádrhelům posunul do 20 km)

    Bez zajímavosti není ani to, že v letové hladině 25 km je vzduch už 30-krát řidší (druhá odmocnina tohoto čísla je sympatických 5.5). Když si odmyslíme letadla a zaměříme se jednodušší způsob vodorovného pohybu, tak soudobé rekordní japonské solární vozítko, které po Australských pouštích drandí rychlostmi kolem 100 km/h, by se mohlo ve výšce 25 km pohybovat rychlostmi kolem 500 km/h (myšleno po kolečkách, pokud bychom mu tam postavili vodorovnou zavodní dráhu - pozor, neřekl jsem, že by takto rychle mohlo letět!)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Výzvu v předchozím příspěvku bych ještě ilustroval kresbou, která NYXem už proběhla dříve v jiných klubech a která se vztahuje k současném "letošnímu" modelu, který je nyní evidentně ve fázi těsně před dokončením, a jehož fotografií jsem celý tenhle klub zahájil. Jde opět o design Erica Raymonda:

    (na ostatní fotografie se snadno můžete doklikat přes odkaz v záhlaví klubu)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Zajímaly by mě názory co nejvíce členů tohoto klubu na následující otázky:

    1) Maximální rychlost "vyladěného" větroně (s klouzavostí 30:1 nebo lepší) ve výšce 0 km, 12 km, 20km.

    2) Maximální rychlost solárního letadla (poháněného pouze energií z FV panelů, ne z baterií) ve výšce 0 km, 12 km, 20km.

    3) Maximální rychlost solární vzducholodě (poháněné pouze energií z FV panelů, ne z baterií) ve výšce 0 km, 12 km, 20km.

    Výškou "0 km" je míně obecně "tlak vzduchu u hladiny moře" (může se to ale samozřejmě týkat obecně letu nízko nad zemí, dejme tomu 0-3000m, což je rozpětí, ve kterém se hustota vzduchu ještě mění relativně zanedbatelně)

    V ideálním případě bych tedy od co nejvíc účastníků debaty chtěl slyšet co nejvíce odhadů - v podstatě jde o matice 9 čísel, protože mě vždy zajímá horní hranice (zejména u vzducholodi je jasné, že může letět pomaleji, ale v podstatě i letadla mohou letět poměrně pomalu, pokud mají nízká plošná zatížení křídla - viz ty paraglidy, například).

    Zadání pro větroně je poměrně matoucí - v podstatě mi tam zajímají jak odhady teoretických možností, tak třeba i konkrétní vygooglené hodnoty.

    Těm, kdo chtějí vysloveně střílet od boku, aspoň napovím, jak v uvedených výškách klesá hustota vzduchu: http://www.engineeringtoolbox.com/standard-atmosphere-d_604.html (druhá tabulka je v "lidských", ne v amerických jednotkách)

    Pokud nepůjde o odhad, ale o výpočet, tak mi samozřejmě zajímá i to, jak to kdo počítal. Napovím, že vzhledem k tomu, že síla odporu vzduchu roste s druhou mocninou rychlosti, tak velikost výkonu potřebného pro let danou rychlostí roste (logicky) dokonce s třetí mocninou (což je vcelku hlavní důvod, proč u aut je "více koní pod kapotou" většinou pokládáno za větší frajeřinu, než různé aerodynamické optimalizace...)

    Tyto otázky byly základním kamenem sporu v předchozích debatách, a právě proto bych to tady raději vzal z druhého konce: nechal bych různé lidi vyslovit odhady těchto 9 čísel.

    Dočasně bych si dokonce troufl říct, že vše ostatní bude nějakou dobu offtopic: prostě kdo se chce dál debaty účastnit, měl by si "vsadit" těchto 9 čísel (a nemyslím, že si pomůže, když ty odhady budou úmyslně komické nebo mimo mísu: je jasné, že všech devět odhadů - doufám logicky - musí být větší 0 a že horní hranicí je celkem logicky Machovo číslo - tedy rychlost zvuku ve vzduchu o dané hustotě - i když upozorňuji, že výše ve stratosféře lze volným pádem překročit i tuto hranici - jak nedávno demonstroval Felix Baumgarten - ale fakt už nevím, jestli i tak nízko, jako 20 km nad zemí :) ).

    Myslím si, že kdo si netroufne "vsadit" žádnou matici těchto devíti čísel a aspoň trochu si za ní stát, tak by pak neměl v debatě předstírat schopnost "fundované kritiky" jiných odhadů. Vlastní odhad lze doplnit i očekávanou přesností (tedy např. +/- 10%, +/- 50% apod.) a samozřejmě lze i opisovat - tedy jestli někdo přijde s těmito devíti čísly první a ostatní nevědí, tak se mohou klidně "postavit za něj".
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ALMAD: no, ne úplně "fyzikální". jde o kompromis v debatě o fyzice - odhad, který bude pro všechny přijatelný: evidentně, různé motory a různé vrtule mají různou účinnost. počítat se 100% účinností vede k přehnaně optimistickým závěrům, na druhou stranu - počítat s 0% účinností (a přesně na tohle číslo by tu evidentně řada lidí ledacos viděla strašně rádo, aby se zaokrouhlovalo)

    Strašně dlouho se debata točila kolem účinnosti FV panelů, kterou jsem pracovně začal počítat jako 20% - i když dosahované maximum u křemíku je už dnes 33%. Tím, že počítám s 20%, jsem prostě vyjádřil, že Slunce nebude prakticky nikdy svítit na křídla letadla kolmo zezhora: je to tedy taky "kompromisní odhad".

    Např. valivý odpor pneumatik se u aut uvádí "asi tak třetina všech třecích sil": samozřejmě, bude se to lišit typ od typu, u různých pneumatik i aut. Ale evidentně je jasné, že počítat s tím, že buď valivý odpor neexistuje nebo odpor vzduchu neexistuje, by vedlo k zjevně chybným výsledkům: přesná čísla lze změřit pro jeden konkrétní existující typ, ale pokud uvažujeme obecné auto (např. sestavené z dosud neexistujících součástek - ne jen poskládání něčeho ze součástek ze známými vlastnostmi), tak evidentně budeme počítat s "kompromisní hodnotou", která bude např. zprůměrování hodnot naměřených u několika obdobných typů.

    V podstatě si myslím, že odhadnout některé parametry a na základě nich dopočítat zbylé je obvyklý postup. Navrhoval jsem, že to udělám i jako skript: kde by šlo na vstupu iterovat přes různé odhadované hodnoty (typu ta účinnost, apod.) a dopočítávat ostatní hodnoty.
    ALMAD
    ALMAD --- ---
    "Navrhněte fyzikální kompromis"
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KEYMASTER: jsou to jen odhady. ptám se, jestli jsou pro tebe přijatelné - pokud operovat s účinností 100% je pro tebe nepřijatelné, čekal bych, že navrhneš nějaký kompromis.
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: jinak ten můj zjednodušený vztah samozřejmě nesmí vyvracet tenhle: jeho pointa je v tom, že u něj už počítám s tím, jakou rychlostí to pro daný L/D poměr poletí, zatímco u tohoto vzorečku tu rychlost vůbec neznáme - a stejně se požadovaný výkon dozvíme. - coz take neni pravda. Tvuj vztah neni "zjednoduseny", tvuj vztah je _spatne_: coz lze nahlednout uz z toho, ze ve tvem vztahu ten vykon zalezi na Cd/Cl, takze pro libovolne letadlo s danou klouzavosti dostanes stejny vysledek. Pro letadlo s malym odporem a malym vztlakem (Cd=1, Cl=4, Cd/Cl = 0.25) dostanes stejny vysledek jako pro letadlo s velkym odporem a velkym vztlakem (Cd=10, Cl=40, Cl/Cd = 0.25). Jenomze v tom skutecnem vzorci je to to jinak, v nem zalezi na Cd/(Cl^(3/2)). Takze pro prvni letadlo ten koeficient bude 1/(4^(3/2)) = 0.125, pro to druhe to bude 10/(40^(3/2))=0.04

    Jinymy slovy: mam dve letadla, se stejnou plochou kridla, stejnou klouzavosti, na stejne rychlosti, ve stejnem vzduchu, ktera se lisi pouze hodnotou Cl a Cd (ale pomer tehle dvou hodnot je stejnej). Tvuj vzorec rekne, ze tahle dve letadla budou potrebovat stejny vykon pro vodorovny let. Vzorec z pdf ktere jsi nalinkoval rekne, ze budou potrebovat kazde vyrazne jiny vykon. Ocividne, jeden z tech vzorcu je blbe. Kterej? Ten tvuj, o kterym uz pul roku ja i ostatni rikame ze je blbe a u kteryho uz jsem ti ukazal jine konkretni priklady kdy selhava? Nebo ten z toho pdfka svycarskeho technologickeho institutu, ktere jsi ty sam linkoval a ktere, cituji, "hodně ovlivnilo"?
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: To "b" by melo jit vcelku trivialne dopocitat z druhy formy toho vzorce, ne? Jestli te zajímá co to je, tak si to spocitej.
    KEYMASTER
    KEYMASTER --- ---
    Jak se počítá těch 75, resp. 50%?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    XCHAOS: BTW, nedohledal jsem, co v tom vzorečku znamená to "b"... (nebo to rozpětí nebo tak něco? když tam nefiguruje plocha křídla S,ale aspect ratio AR?)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ISTEVE: ano, jistě: 0km znamené "tlak u hladiny moře". resp. do nadmořské výšky 3000m. víceméně jsem vyhrabal, že pro moderní účinné vrtule lze pokles účinnosti vrtule ve výšce 0-3 km zanedbat.

    ale jestli tě to uklidní, můžeme odteď začít klidně počítat s tím, že účinnost celého řetězce elektromotor+vrtule je v 0 km například 75% a ve 20 km například 50%? bude ti ten odhad pak připadat realističtější, nebo to je na tebe pořád příliš optimistické a nebo navrhneš jinou hodnotu? (jisté je, že 0% to nebude, že ano...)
    ISTEVE
    ISTEVE --- ---
    XCHAOS: "o stratosférickém letadle v tomhle klubu debata téměř nezačla :-) byl jsem napadán za ten solární paraglide. ten létá v 0km, tak vysvětluju, proč sem u něj cca tak 10% ztráty na vrtuli zanedbal (a místo toho počítal s pesimistickými hodnotami všeho ostatního)"

    Paraglide v 0km? Muzes prosim klarifikovat co je "0km"? A ponevadz to pouzivas pri argumentaci o tom, ze nizkej tlak neni problem, tak predpokladam ze myslis AMSL?
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: Viz [ REDGUY @ Solární letadla a vzducholodi ] .

    nevím, jestli tě štve, že si nemůže současně udržet anonymitu a současně také získat veřejné uznání za svůj přínos do diskuze... nevím... (už jsem tu jednou vyhlásil, že rozbory osobnostních rysů jsou tu offtopic, tak se toho budu držet taky - nerozumim. Tak jsou rozbory osobnosti on-topic (jak predvadis v prvni polovine citovaneho), nebo off-topic (jak tvrdis v druhe polovine)? Nebo je to proste tak jak se ti hodi, kdyz chces ty rozebirat neci osobnost, tak je to ok, kdyz chces zduvodneni proc jsi nekoho zabanoval, tak to ok neni?

    A ne, nestve me nic. Legracni mi prijde, ze minuskujes a nejsi schopne to zduvodnit jinak nez " asi mě naštval nějaký dílčí výrok, nebo nepřesnost." 8))
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam