TEAPACK: ano - že křídla stojícího letadla jsou tlačena dolů, to opravdu tuším. možná mi chybí zkušenosti, ale nejsem zas _takový_ debil, jak se tu ze mě snaží dělat REDGUY, tak se k němu nepřidávej
historicky, dvouplošníky měly proti dnešním typům velmi malý průhyb křídla, křídlo bylo vyztužené příhradovou konstrukcí a lanky, a i když se to asi lišilo typ od typu, tak prvotním smyslem těchto konstrukcí bylo průhyb zcela eliminovat.
nevím, jaký byl přesně průhyb o relativně moderního Easy Riseru, nebo jaký je u (zcela současných) dvouplošníku Mike Sandlina, viz:
bloop
http://m-sandlin.info/bloop/bloop.htm
ale počítám, že je ten průhyb křídla na zemi i za letu nižší, než jsi zvyklý ty u letadel, na kterých létáš (jinak průhyb křídla nelze neregistrovat i jako cestující komerčního linkového letu... fakt absence zkušenosti neznamená naprosté ignoranství vůči světu okolo... naopak se snažím shromáždit max. existujících znalostí a zkušeností, které se ke mě dostanou)
moje představy se vyvíjely od něčeho, jako je ten Bloop, ke spíše závěsnému kluzáku, protože minimalizace hmotnosti bude asi mít přednost před letovými vlastnostmi. fakticky si nechám poradit, jestli to má být spíš "něco jako Easy Riser" nebo "něco jako Bloop". jsem jen přesvědčený, že pokud mi jde o maximalizaci plochy křídla (tenhle parametr myslím nebývá u nesolárních letadel důvod maximalizovat), tak dvouplošník je způsob, jak toho dosáhnout nejlevněji (opět: v době, kdy Eric Raymond postavil Sunseeker I, nebyly AFAIK off-the-shelf flexibilní FV panely na trhu, takže mu nezbylo, než vyvinout vlastní konstrukční postupy...).
Odhaduju, že zrovna Bloop bude k vodorovnému letu potřebovat cca 10 kW, tedy cca tak polovinu instalovaného výkonu. (Když sleduju u různých typů vztah stoupavosti a výkonu motoru, tak jsem zaregistroval, že jen nárůst potenciálu v gravitačním poli při stoupání konzumuje asi tak 1/3 max. výkonu motoru... většinou se ale motory túrují úplně nadoraz hlavně jen při samotném vzletu, ne?)