TANAIS: no, já mám to těhotenství na dvojčata extrémně hnusný. Asi aby byla na světě spravedlnost, když už z gynekologického a porodnického hlediska je všechno ukázkový (dvojčata mají skvělé průtoky, rostou symetricky, krásně přibírají, já nemám ani cukrovku, ani zvýšený tlak, ani mi nic neotéká, přibrala jsem jen málo, chudokrevnost mě nepostihla, dokonce ani to břicho mi prakticky netvrdne - rozhodně míň než s jedním dítětem).

Zato si užívám toho, že se mi už před 20tt začala rozjíždět stydká spona a následně celá pánev - jak řekla doktorka v Motole, je to normální, ale průser, když to začne takhle brzo, protože se s tím nedá nic dělat a bolí to čím dál tím víc. Jako doopravdy hodně bolí, jsou dny, kdy kurvuju s každým krokem, abych nebrečela.
Do toho příšerná dušnost. Pět minut si oblíkám ponožky a dalších pět minut lapám po dechu. Teď sedím, v kuchyni se mi dovařila voda na čaj, ale nemůžu se zvednout, protože jsem bez dechu i vsedě, natož kdybych někam šla. Dvě cibule na nakrájení si musím vzít ke stolu, protože ve stoje to nedám. Ale to je prý taky normální, lépeřečeno nepovedlo se zjistit žádnou jinou příčinu, než že mám utlačenou bránici do stavu, kdy je fyziologicky vyloučený pořádný nádech.
A se spánkem jsem to dotáhla na buzení po cca 45 minutách, protože když se jakkoli pohnu, tak se vzbudím bolestí.

Musím říct, že si nedovedu představit, jak moc špatný by to muselo po porodu být, aby mi tohle přišlo zpětně lepší.
Ale to je možná taky výhoda :-)

TANAIS: děkuju! Přeju rychlé zotavení!
Jsem zvědavá, jestli se odhodlám :-)

Vytahanou kůži jsem měla hodně.
Rozestup ne moc velký, 2 - 3 cm. Ale pokud je větší, může působit i zdravotní problémy. To asi opravdu chce řešit.
Sešili mi rozestup a odstranili přebytečnou kůži.

Zákrok samotný trvá asi dvě až tři hodiny.
Není to nic hrozého. Břicho bolelo tak dva dny, ale ne nijak hrozně.
Skoro horší jsou záda. Spí se jen na zádech se zvednutýma nohama a tak záda dostávají zabrat.
Omezení jsou po operaci poměrně veliká, 6 týdnů nesmím nic zvedat, po 6 týdnech normální zátěž, cvičení až po půl roce.

Po čtrnácti dnech jsem ještě samá modřina a jsem nateklá, takže výsledek jen odhaduji, ale myslím, že budu opravdu spokojená. Už teď to vypadá lépe, než před tím.

Řešila jsem přes pojišťovnu, rok a půl po porodu. Pokud ale vím, ty operace se dělají nejdřív rok po porodu. Operovali mě ve Vinohradské nemocnici. V zásadě spokojenost. Myslím, že v létě budu šťastná, že jsem se k tomu odhodlala, ale teď po čtrnácti dnech bych do toho znovu nešla :-)

Dporučení od obvoďáka jsem nepotřebovala, našla jsem si doktora, který operoval jiné mámy po dvojatech a oslovila ho přes facebook :-) Bolesti nemám, ve Vinohradech dávají břišní pás, který břicho drží a to hodně pomáhá. U mě bylo blbý, že jsem třetí den dostala kašel a to je trochu nepříjemný. Z nemocnice mě pustili po týdnu. Chodím na převazy, ale to už je pohoda. Mám na pomoc tchýni, takže s dětma nejsem sama. A teď zrovna si jdu lehnout, trochu si to marodění užívám, když už nic jinýho :-)

TANAIS: ta plastika mě celkem zajímá - kde, jak dlouho po porodu, jak hrozný je ten zákrok, jak dlouho jsi po něm omezená ve zvedání dětí atd. A řešila jsi to přes pojišťovnu nebo přes pokladničku. A ty svalové rozestupy ti vadily pouze opticky nebo to i bolelo či jinak vadilo?
Mám totiž půl roku po porodu stále takovou nepěknou bambuli, svaly rozestouplé a kůži vytahanou, i když předtěhotenskou váhu už dávno nazpět. A pěkně mě to štve!

TANAIS: mela jsi moc vytahanou kuzi na brise? jak to vypada ted?

no, u nás rok po porodu byl super
horší je to teď, ale taky je to valstně super.

Před porodem, vím, že to bylo náročný, ale nepřijde mi, že to bylo tak hrozný.
Hodně jsem se těšila, bála se a tak, těhotenství jako takový jsem si nijak neužívala, ale měla jsem skvělou pleť :-)

Teď jsem doma po abdominoplastice, Maty ke mně ěžel hned po návratu z nemocnice, Danny byl ale dost zdrženlivej, asi se fkt zlobil, moc ke mně nechtěl
trochu to bylo na pepku, ale už je to lepší.

LORAIN: no nevim, on byl Simon v tomhle napred a snahu o otoceni jevil uz tyden predtim, nez ho zasadrovali, coz je vic jak sest tydnu (takze o ctyri driv, nez Anicka). Ono ted to srovnavani mezi nima tuplem ztratilo smysl, Simon bude mit co dohanet :(

TANAIS: kluci jsou teď na světě půl roku a přes všechnu prudu po císaři, nespaní i vyčerpání jsem se zatim (!) necítila tak hrozně jako před porodem.
To, co píše Trissie o dýchání, nespaní a bolestech, mě úplně vrátilo zpět a fakt jsem si říkala, že všechno, co bylo po porodu, bylo zatím lepší :-)


TRISSIE: to je fajn, že jsou děti velké! Může se to hodit.
Kluci se narodili 33+2, odhady váhy měli velmi podobné, a pak měli skutečné váhy o něco nižší, i tak jsem ale za to byla ráda. Mimo jiné i proto, že podmínkou propuštění z nemocnice bylo dosaženi dvou kil, což do toho 36+0 tak tak zvládli, když před tím něco zhubli


AVATAR: blahopřeju!
Holčičky jsou evidentně šikovnější. Maminka holčiček, které se narodily ve stejný den jako naši hoši, mi na Štědrý den psala, že se jedna z nich poprvé přetočila na břicho. Jsme o 3+ měsíce dál a kluci pořád nic :-)

TANAIS: mám doma ani ne dvouleťáka v období batolecího vzdoru - dítě, které začalo se do 16m budilo minimálně jednou za noc, a které trpělo na kojenecké koliky (což mám ještě v relativně živé paměti).
Jsem si relativně jistá, že po narození dvojčat nemůže dojít k výrazné změně k horšímu :-) I když to bude všechno zase 2,5x (3x buzení + 2x koliky), tak i ten malej hajzlík spal jednou za noc aspoň 3 hodiny, což je víc, než dám teď :-(

TRISSIE: můžu Tě uklidnit, že stav, kdy nemůžeš dýchat, chodit, spát a vlastně ani pořádně ležet se plynule přetaví do stavu, kdy nemůžeš spát, najíst se nebo si dojít na záchod.... mno... uklidnilo tě to? :-)

gratuluju snaživé Aničce :-)
Zvážila bych, jestli teda dál cvičit, protože ono to předbíhání prý taky není úplně nejlepší... :)

TANAIS: :)

DOCTOR23: to máme doma teď :-)

DOCTOR23: s jednim je to brnkacka :)

AVATAR: to je..až se bude jeden houpat na zácloně a druhej poleze na knihovnu,tak to bude teprv to správný maso..;)