Já se nepřišel hádat, ale diskutovat, takže nebudu na některé poznámky reagovat, protože ty akorát diskuzi vyhrocují, kdy hází dotyčného na jednu nebo druhou stranu, ale já rozhodně na žádnou z nich nepatřím.

Já Vilmu taky osobně trochu znám. Její povídku Bez krásky a bez zvířete řadím mezi top povídky v Ženě se lvem, ačkoliv ji bohužel mnoho čtenářů nepochopilo. Takovou jsme bohužel párkrát dostali zpětnou vazbu, a bude to tím, že ta povídka také není úplně jednoznačná. Asi nebyl dobrý nápad ji tehdy dát jako první. Nicméně si ji musím přečíst znovu, zajímá mě, jak moc by pasovala do principů psychotroniky ze světa Mycelia, a jestli tak nezíská další rozměr.
Takže zaujatý jsem též.

Navíc jsem "nekritizoval" Mycelium v tom pejorativním smyslu slova. Já si jen dovoluji dát zpětnou vazbu. Mojí profesí je hledání chyb, aby nějaký produkt byl lepší, a tak přistupuji i k hodnocení tam, kde mě za to neplatí. Sám uvítám víc reakci typu "dobré, ale..." nebo "špatné, protože..." než jen "super".
Ani redaktory nekritizuji, že by na to kašlali. Mám úctu k autorům i redaktorům, protože jsem si obojí už trošinku zkusil, byť jen na povídkách. A stejně tak tedy mám i pochopení, že se přimhouří oko, protože hoří termín, nebo na dílo redaktor už má zaujatější názor. Asi se u konce Mycelia mýlím, ale faktem je to, že dost čtenářů má nějaký podobný pocit, a přitom sérii jinak nehaní (nepočítám ty, co řeknou, že to odložili jako rozvláčné po třetím díle apod.). A budou i ti, co se bojí ozvat, aby právě omylem někoho nenaštvali. Ale jestli fakt tolik přestáváme umět debatovat, tak se naše civilizace brzy rozpadne, protože se na ničem nedomluvíme.

Zdůraznit ale znovu musím, že jsem nemluvil o škrtání pasáží/scén/odseků, ale o jejich délce. V posledních dvou dílech jsem nebyl otrávený, že zas je tam ta či ona postava, ale že se ta která scéna vleče. A ne proto, že je víc rozepsaná, ale že je rozepsaná MOC.
Víc, než bych z předchozích dílů čekal. Plácnu: předtím by se myšlenka rozepsala třeba na dvě strany, v posledních dílech už je to na čtyřech stranách. A ten pocit mám až od 7ky nebo možná trochu 6ky, přičemž jsem to v kuse půlrok dočítal od asi druhé kapitoly 5ky.

Závěr je pak právě v tom kontrastu najednou úsečný i po té stránce vnitřních rozpoložení. U Aš-šáda je to příliš mnohoznačné. Nevím, nakolik chce trochu odčinit, co dělal a nakolik si pěstuje novou zbraň. (Alexandra jsem zmínil jen proto, že se hned nabízí jako překážka pro ty poměry na Zemi, takže bych čekal zmínku jednou větou, která naznačí, proč to problém nebyl.)

E2E4: Dík za odkaz, vím o tom, ale pořád jsem se nedokopal najít, kdy to sem Vilma házela.

E2E4: Dík, mám co studovat, protože jedním vrzem to určitě nepřečtu.

Já se na palubu Mycelia nalodil v roce 2014, kdy jsem první díly našel v novinkách ve veřejné knihovně a o autorce jsem do té doby věděl jen pár zmínek z Pevnosti, kterou jsem ale už v té době neodebíral. Všehovšudy jsem o tom tedy neznal nic. Ovšem dodatek na konci knihy - Románová sága Mycelium začala dostávat tvar po událostech jedenáctého září 2001. Je to autorčino zatím nejrozsáhlejší dílo, které vznikalo celé desetiletí a zahrnuje pět navazujících románů - ve mě vyvolal zcela konkrétní dojem, že Mycelium je již dopsané a uzavřené a zbývá ho pouze vydat. Takže jsem se dost divil té mezeře mezi vydáním Vidění a Hlasů a hvězd. A divil jsem se ještě víc, když jsem zjistil, co nás čeká.
A nikdy jsem úplně nepochopil, co zapříčinilo takovou změnu v plánech, protože jsem nejprve četl o tom, že betačtenáři nejsou spokojení s koncem, potom autorka není spokojená, potom nakladatel není spokojený, a kdo se má v těch protichůdných informacích vyznat.
Takže si rád přečtu, jak to bylo.

CASTOR: MVEK: možná by pro vás byla zajímavá historie psaní Mycelia, zde: BRAMBOREENA.

WITTGENSTEIN: Zrovna se chci zeptat, proč WITTGENSTEIN "jako redaktor nevíš, jaké má autorka s příběhem plány" a prostě si s ní nepromluvíš.

MOUNTBATTEN: Pro pořádek dodávám, že "Odpovědný redaktor Viktor Janiš" je uveden v dílech 1 až 4, zatímco v 5 až 8 je Richard Klíčník.

CASTOR: Hele, ona o tom Vilma porůznu hovořila a psala, i zde. Jsou prostě spisovatelé typ architekt a typ zahradník, a ona je ten druhý, kterému to bují pod rukama... a po předchozích snahách o přemrštěné řezání ještě v Albatrosu se celá věc nakonec vyvinula takto k opačnému extrému. Něčím preferencím to vyhovuje dokonale, někomu méně, někomu vůbec. There are nine and sixty ways of constructing tribal lays, / And every single one of them is right.

RICARDERON: No počkej, " Kdyby se řezalo víc od začátku". Z Vilminy historie vím, že začátek Mycelia byl řezaný a znovu skládaný asi stopadesátkrát. Myslel jsi předpokládám řezat spíš "uprostřed", ne? Protože někde okolo třetího dílu začala Vilma přidávat nové linie do toho, co už měla připravené a doměle kompletní. A tam kdyby se nepřidávalo, tak závěr mohl být skromnější.


MVEK: Všechno je důsledně zakončeno tak, aby to nebylo úplně jasné :-) Ale není to zase tak zlé, řekl bych. Aš~šádovi ze povedl zázrak a zbavil svět obou sgenů (asi dočasně, ale tak to u těch nesmrtelných už chodí). A zároveň se nedokázal dostat k větší moci, i když chuť chvíli měl. Sviňák to v zásadě není, takže ho nadále čeká poklidný život na Zemi. Sofie, Pinky a Paul mají svoje happily ever after. Příběhy Kamëlë, Lucase a Fiony jsou záměrně otevřené, nicméně to hlavní, o co v Myceliu šlo, zakončeno bylo vcelku jednoznačně. Mnohatisíceileté snahy Össe a Gerdy kulminovaly, obě civilizace samozřejmě neskončili, ale zase vše Myceliální se uzavřelo. Lodě jsou uzavřené tuplem. Záhady Pětice vysvětleny.

Mně to teda ukončené přijde.

MVEK: Naprosto relevantní názor. Kdyby se řezalo víc od začátku, mohlo se víc řezat na konci, protože když se to nějak nastaví, dost špatně se s tím pak něco dělá, když už si čtenář zajel pozvolný styl. Ale upřímně - podlední dva díly už vážně sypou a je tam oproti prvnímu, kde se prakticky ani nerozdají karty, ale ukáže balíček, který teprve rozbalíme, věcí k zatracení minimum.

Co se týče konce... Tak ten není uspěchaný ani omylem (navíc tohle je vtipná připomínka po reklamaci dosavadní pomalosti). Osobně ho považuju za velice promyšlený a reagující na všechny čtenářské prognózy pochytané v protonaci - aby žádná neměla jasnou pravdu.

MOUNTBATTEN: To už mi bylo vysvětleno Wittgensteinem, nepotřebuji stejnou informaci dvakrát, tolik nedovtipný nejsem, děkuju pěkně.
Původně jsem ani neměl v úmyslu cokoli psát, protože přijít sem s jakoukoliv kritikou je asi stejně rozumné jako vstoupit do klubu Slávie a zařvat Sparta! Leč neudržel jsem se.
Mazat to po sobě nebudu. O další vysvětlování subjektivních pocitů nemám zájem.

MOUNTBATTEN: slovní spojení "objektivní pohled hodnocení literatury" mi vždy zvedne obočí v tázavém pohledu. nejsem zastánce postoje, který WITTGENSTEIN prezentuje, a to mu nehodlám upřít ani kvektogram profesionality překladatele a redaktora. na literatuře lze objektivně hodnotit mnoho věcí, ale kvalita, tím si opravdu nejsem jist. ale nechci spouštět žádnou bouři, takže se opět dekuji zpět do krytu pro dojmology. domluvil jsem.

CASTOR: No, to právě není úplně pravda. Subjektivně si můžete myslet, že Země je placatá, ale objektivně je pořád kulatá.
Subjektivně vám může připadat, že Dobrodružství elfa Xaxyho - https://docplayer.cz/29320645-Aneb-jak-v-zadnem-ale-opravdu-v-zadnem-pripade-nepsat.html - je větší literární dílo než Pán prstenů, ale jaksi...

Aneb jak říkal Harlan Ellison: You are not entitled to your opinion. You are entitled to your informed opinion. No one is entitled to be ignorant.

CASTOR: Akorát já teda s prominutím nejsem jen nějaký fanoušek, ale literární profesionál s třiceti lety praxe.

MVEK: To je takový inženýrský přístup k textu, který se mi z duše protiví. Jako redaktor Mycelia musím dost důrazně prohlásit, že jsem oči nemhouřil - já si tu jízdu s Vilmou užil, až dokonce. A taky jsem myslím celkem přesně chápal, proč tam ta či ona pasáž je, respektive proč ji není možné jen tak vyškrtnout. Říká se tomu efekt motýlího křídla (anebo prostě po lopatě: najednou by později ta či ona postava neměla k nějakému činu motivaci.)

Velmi případně o tom mluví Stephen King v předmluvě k rozšířené verzi svého románu Svědectví - ano, toho románu, u nějž ho redaktor donutil vyškrtat 400 stránek textu, nikoli ku prospěchu věci:

...Myslím, že v opravdu dobrých příbězích je celek daleko hodnotnější než souhrn jeho částí. Kdyby tomu tak nebylo, byla by tohle zcela přijatelná verze „Jeníčka a Mařenky“:

Jeníček a Mařenka byly dvě děti, které měly hodného tatíčka a hodnou mamičku. Hodná mamička umřela a tatíček si vzal mrchu. Mrcha se chtěla dětí zbavit, aby sama mohla utrácet víc peněz. Přinutila svého slabošského zblblého manžílka, aby vzal Jeníčka a Mařenku do lesa a tam je zabil. Tatíček se nad svými dětmi na poslední chvíli slitoval a nechal je jít, aby mohly v lese umřít hlady, místo aby je rychle a milosrdně podříznul. Jak tak bloudily po lese, našly děti chaloupku z perníku. Ta patřila čarodějnici, která jela v kanibalismu. Zavřela je a řekla jim, že až budou chutné a tlusté, tak je sní. Ale děti na ni vyzrály. Jeníček ji šoupnul do její vlastní pece. Děti našly i její poklad a nejspíš musely najít i mapu – aspoň myslím, protože nakonec došly zpět domů. Když se tam dostaly, tatíček mrchu vykopnul a jestli neumřeli, žijí spolu dodnes. Konec.

Nevím, jak vy, ale já myslím, že tahle verze je horší. Příběh tam je, ne ale elegantní. Vypadá jak cadillac bez chromovaných dílů a s lakem seškrábaným až na plech. Nějaký děj to má, ale, rozumějte, není to ono.

HARALD: Já to tu sleduji, vynechával jsem kvůli spoilerům až v době, kdy vyšla šestka a já byl moc pozadu. Takže nějak jsem si nevšiml, ale tak tady je spousta zajímavých diskuzí.
Ale já bych zdůraznil "větší redakční tlak". Tedy neříkám, že to redakcí neprošlo. A k tomu mě přivedl výsledek.

XCHAOS: To ale mluvíš o něčem jiném než já. Asi mi nevadí žádná scéna nebo pasáž. Vůbec se neřadím k těm, co tvrdí, že to mělo mít max pět knihy apod. Ale v posledních dvou dílech jsem narážel na pasáže, kde jsem neviděl žádný posun jakékoliv linky. A to, co se tam sdělilo, mohlo být na polovině délky. Mluvím o škrtání tu věty, tu odstavce, tu půlky stránky... A přitom na některé se zas naopak nedostalo. Však Kamila byla uklizená na dost dlouho atd. No a v závěru pak třeba nevíme, co je s Alexandrem (i když splněné přání po hvězdovládě se asi projevilo na všech jeho kněžích, tedy i pokud se jeho tak radikálně nedotklo, tak už neměl funkční aparát, takže to Danielovi apod. mohlo asi projít dobře s tou bylinkou...:-)). Nemluvě o tom, že ten závěr je velmi otevřený i ve smyslu, jak to Aš-šád vnitřně cítí, co tím sleduje. Chvíli mě i vyděsil, když jsem si myslel, že je to horší, než to nakonec vypadá (jako, že očkování dostala i Mona). Po hromadách pocitů postav a jejich myšlenkových pochodů je ten konec takový utnutý velmi rychle a v podstatě jen z nezaujatého pohledu.


Ale jistě, chápu, že byl tlak to už konečně vydat, a tak hádám, že všichni přimhouřili oči, a asi je to dobře. Na druhou stranu pak opravdu těm, co to vzdali třeba až někdy po třetí, čtvrtém díle, fakt můžu jen doporučit, že tak udělali, když se to ke konči zhorší.
A je mi jasné, že ty chybějící nebo nejasné věci snad někdy budeme číst v nějakém dalším textu.

MVEK: tam je asi problém zhltnout to celé najednou. My, co jsme to sledovali léta a vždycky nedočkavě čekali na další díl, jsme si spíš užívali, že se to vleče a že pořád existuje spousta záhad k dořešení... i za cenu mírného bloudění v kruhu.

MVEK: Co tě vede k domněnce, že k tomu v případě Mycelia nedošlo? Pročti si třeba historii tohoto klubu.