• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SETECKomunikace a porozumění - Myšlenky, Emoce jak se s někým dohodnout
    Bez komunikace by nebyl život. A tak někteří se raději stáhnou do ústraní a pořídí si rybičky, ty se s vámi nebudou hádat a jen si vesele plavou. Bez porozumění jde komunikace do kopru. Hádky, boje přetvářky. Člověk by chtěl žít šťastný život, ale napřed se s tímhle musí umět vypořádat. Vlastně tady nejde jen o komunikaci ale jde tu i o člověka samotného o jeho emoce, vnímání světa a taky o to nakolik se mu daří v životě vyhrávat
    rozbalit záhlaví
    SETEC
    SETEC --- ---
    KOIRA: přesně. Netvrdím že to je procházka růžovým sadem ale na začátku je vždycky jak se člověk nastaví buď se rozhodne že to zvládne, nebo jde vůči tomu jako efekt. Líbilo se mi co říkal Zatopek. Že si pořád vnitřně při běhu říkal pozitivní věci, protože věřil že když to nebude dělat automaticky ho pohltí ty negativní
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    1 odpověď
    SETEC: jo, to jo. Nebrat chybu jako zničující katastrofu, od které studem uteču. Ale místo toho zacit dělat věci jinak.
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď+3
    Vlastně si myslím, že jak se říká, že svět patří těm co se neposerou, všímám si, že to je to první co by se měl člověk naučit. Brát věci v klidu. A pokud má nějaké selhání, znovu se postavit a makat. Důležité je se nezastavit a jít dál.
    SETEC
    SETEC --- ---
    +1
    Tak jasně. Lidi dělají chyby. A chyba znamená nějaké selhání. Ale taky je to proces získávání zkušeností. Nejde o chyby. Ale o schopnost se s nimi vyrovnat. A k tomu je komunikace důležitá pomůcka.
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    SETEC: Tohle je těžký. Často ublizit nechces, ale i tak se to stane. A ne že jsi slon v porcelanu, lidi mají traumata i z jakoby nevinných věcí a nemas sanci to zjistit a pak uz se to rozjede. Ano, máš pravdu, že soucit je zpravidla kontraproduktivní, ale zároveň by ty věci měly být odkomunikovane tak, aby neznicily ten vztah. Tabu a velký červený slon v místnosti, o kterém každý ví a všichni ho ignoruji, ničemu nepomůže.
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    KOIRA: to vypadá na radu, "jak zničit svého ex" :D.

    Pravda je, že dobrou komunikací můžete věci zlepšit. Špatnou je pos ... .
    Ale vždycky je tam první ten záměr, chci to zlepšit, nebo chci tomu druhému ublížit?
    Někdy vznikne i paradox, udělám něco špatného, a pak to tomu druhému třeba že soucitu nechci říct, ale na druhé straně mě to žere. Tady tedy když to řeknu uleví se mi, ale co ten druhý. No každopádně dokud to neřeknu bude to tam viset. A když to řeknu tak je o čem komunikovat. Ale předtím bych se na to měl připravit, abych za to vzal zodpovědnost. l
    KOIRA
    KOIRA --- ---
    1 odpověď
    SETEC: já bych chtěla rady, tak nabízím svoje 😄 zalezi, o koho jde. Když je to nekdo blízký, tak ja násilím, jak se mám popravdě a clovek se často přidá. Viděla jsem se s ex, na první dobrou vyprávěl jak je děsně stastnej. A když jsem já rekla popravdě ze to není dobry, tak najednou pustil masku a tak zničeného jsem ho ještě neviděla.
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    Škoda, že tenhle klub osiřel, snad to půjde resuscitovat. Trochu jsem upravil název, protože si uvědomuju, že komunikace hodně souvisí s tím jakou mají lidi náladu. A jaký mají na věci názor. Na druhé straně často někomu sice rozumíte, ale nechcete mu to dát najevo, protože vás sere. Angličané mají ve zvyku začínat komunikaci o počasí. Protože vědí, že to je natolik neutrální téma, že se tím nikoho nedotknou osobně.

    Je zvláštní, že když někomu řeknete, jak se máš? Zpravidla se dozvíte nějakou naučenou zaběhanou odpověď. Frázi, která vůbec neodpovídá pravdě. Ale při dalším rozhovoru se to najednou objeví. Nekteří lidé jsou třeba na začátku nasraní, ale když s nima prohodíte pár vět, zjistíte, že jsou to moc fajn lidi. Na druhou stranu můžete potkat lidi, nevím, jestli jste to zažili, jsou takový sluníčkoví, ale když se s nimi chvíli bavíte máte pocit, že jste narazili na někoho velmi nešťastného.

    Takže jak je to vlastně s tou komunikací, jak na to jít. KLidně sem pište i vaše situace které řešíte. Třeba to někoho inspiruje při řešení jeho problému.
    DANAKETH
    DANAKETH --- ---
    ESFX: Pokud by ses tomu ráda věnovala doopravdy, tak jsou publikace, které popisují různé komunikační vzorce a patologie (D. Carnegie, W. Ury a další). Do těch je docela dobré nahlédnout. Nikoliv aby ses učila nějaké postupy, ale hlavně kvůli uvědomění, co se v komunikaci vlastně děje.
    No a pokud by tvé zanícení bylo skutečné, tak doporučuji nějaký typ sebezkušenostního rozvojového kurzu. Hodně záleží na tom, jaký typ sebezkoumání preferuješ. V tom ti málokdo poradí.
    A jinak jak, už tu zaznělo to je hlavně o komunikaci s daným člověkem. O tom, jakou máte vzájemnou harmonii, komunikační dynamiku, jak moc se znáte a kolik jste spolu prožili a v neposlední řadě, co vás baví a kde byste tu komunikaci chtěli mít (Jsou i "jiskřivé komunikace" při nichž si chodí sousedi stěžovat:-D)
    THOMASMORTA
    THOMASMORTA --- ---
    ESFX: Bojím se, že na to není jednoznačný návod, ale jde o míru porozumění s konkrétním jedincem.
    ESFX
    ESFX --- ---
    2 odpovědi
    Komunikace v partnerských vztazích je alfou a omegou všeho. Ráda bych se dozvěděla, jak komunikovat s muži, aby komunikace byla tím, co do vztahů přináší jiskření mezi partnery a je to takové to neustálé udržování ohýnku lásky. Komunikace s partnerem by měla mít podtext takových slovních obratů, aby jakýkoliv rozhovor s jakýmkoliv mužem byl energetizující.
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    SETEC: Ale to já právě čekám, o tom to celé je, ne - o hledání míry ;-).
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    MORGAIN: pak ovšem čekej v případě bodu 1) stejný přístup u druhých vůči tvému favorizovanému tématu. :)
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    1 odpověď
    SETEC: Díky.
    Ad 1) já se o kamarádčiny psy zajímám v míře relevantní pro člověka, který nemá psy - tedy zajímá mě to, co pro mě nějakou vypovídající hodnotu ve vztahu k tomu, jak se má (jako že vyhrála soutěž, to uslyším ráda), ale už úplně nedocením detail (že z cviku A je novým zkušebním řádem udělaný cvik B, který se liší v tom, že pes se má zastavit za kuželem, ne před ním - příklad, ne realita). Můj mozek má omezené kapacity na informace, detaily oheldně toho, jak vypadá ten který cvik při závodění se psy, patří mezi informace postradatelné ;-).
    Ad 2-4) to chvíli trvá, ale je to v procesu ;-)
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    MORGAIN: Hmm ...
    Variant je několik. 1) Zajímej se o její zájmy, třeba o kamarádčini psy.
    2) musíš na tom co tě baví najít něco o čem si budeš jistá že zajímá ty druhé. A to komunikovat jako první, tím lidi zaujmeš a můžou chtít vědět víc
    3) zvyknpout si že určitý rozsah je ještě ok a něco je fajn jen pro "zasvěcené"
    4) rozšiř si okruh přátel o přátele které zajímá tohle téma, když o tom budeš mít potřebu mluvit, tak jim můžeš zavolat.

    Ještě bych měl víc variant ale není to o tom napsat to jednou větou.
    SUNNYRAIN
    SUNNYRAIN --- ---
    +1
    MORGAIN: Prvotní odpověď mě napadla totožná, jako napsal DANAKETH. Empatie. Vykašlat se na small-talk a místo toho zapracovat na dovednosti empatie. U sebe. Případně se pak následně i obklopit lidmi ovládajícími empatii, ale to už přinese život sám, když je čas.

    Na to už se asi neptáš, ale napadlo mě, že v jádru jde o mnohem hlubší problém. Střet dvou paradigmat, ba dokonce "životních paradigmat", samotného žití, jehož odrazem je pak i objevení konkrétní činnosti, silový trénink, psí sporty, cokoli... Pokud zvolená činnost odráží "školu života", tedy slabiny životního paradigmatu, dané téma (ta činnost) člověka baví právě proto, že se dokolečka dokola učí o sobě, o svých slabinách, kontempluje rychlostí, která je pro něj užitečná a vhodná...
    ... za předpokladu, že druzí lidé (přátelé) tyto slabiny mít nemusí, pak se na situaci určitě lze podívat, jakože je "otravné" svůj koníček komunikovat. (Stále dokola, že?)

    Aha! Tedy opravdu empatie! :) Soucítění s životem druhého člověka. Že se učí něco, co už ostatním může být jasné dávno. Ale všichni máme své slabiny. Všichni žijeme. Tedy empatie. Soucítění. Soucit.

    Synergii nelze vynutit.
    Ale napadá mě empatie zaměřená dovnitř. A tím dosažený určitý progres. Pak ten koníček nemusí stagnovat, sdílení pak nemusí být o omílání toho samého, co jsme slyšeli už před měsícem. Naopak každý den je pak nový, přestože se stále jedná o ten samý koníček. U psích sportů přibývají nové a nové termíny a dovednosti, nová témata. V takovém případě by pro mě osobně přestalo být "otravné" poslouchat o pejskách a dokonce by se i mohlo stát, že začnu uvažovat o mém zapojení do pejskaření.
    Ale o to nejde, abych se stal pejskařem i já. Může se stát to, že se v komunikaci, v tom "sdílení", objeví prvky dialogu, a dokonce i určité synergie. To nebude "otravné".
    DANAKETH
    DANAKETH --- ---
    MORGAIN: zkusit můžeš samozřejmě cokoliv:-)
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    1 odpověď
    DANAKETH: Stejný ne, to je pravda. Ale zkusit to mohu...
    DANAKETH
    DANAKETH --- ---
    1 odpověď
    MORGAIN: Nic ti nebrání v tom to zkusit, ale já tomu moc nevěřím...
    Mám za to, že chceš o tom, co ti dělá radost komunikovat právě se svými blízkými. Není to snaha pochlubit se nebo něco podobného... pouze touha o sdílení. Mám za to, že to externí skupinou nevyřešíš. Tam maximálně načerpáš informace, inspiraci atd atd ale ten sociální feedback nebude stejný.
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    1 odpověď
    DANAKETH: Jo, já to tak dělám, pochopitelně. Jen ještě zároveň uvažuju o tom, že by to celé mohlo fungovat ještě o něco lépe třeba když si na tento konkrétní okruh témat nenajdu cílovou skupinu s podobným zaměřením, které to budu moct říkat protože je to bude zajímat. Napš. nějakou skupinu o cvičení, do které to hodím a tím naplním svou potřebu se podělit o tu informaci...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam