• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SETECKomunikace a porozumění - Myšlenky, Emoce jak se s někým dohodnout
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    1 odpověď
    SETEC: Díky.
    Ad 1) já se o kamarádčiny psy zajímám v míře relevantní pro člověka, který nemá psy - tedy zajímá mě to, co pro mě nějakou vypovídající hodnotu ve vztahu k tomu, jak se má (jako že vyhrála soutěž, to uslyším ráda), ale už úplně nedocením detail (že z cviku A je novým zkušebním řádem udělaný cvik B, který se liší v tom, že pes se má zastavit za kuželem, ne před ním - příklad, ne realita). Můj mozek má omezené kapacity na informace, detaily oheldně toho, jak vypadá ten který cvik při závodění se psy, patří mezi informace postradatelné ;-).
    Ad 2-4) to chvíli trvá, ale je to v procesu ;-)
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    MORGAIN: Hmm ...
    Variant je několik. 1) Zajímej se o její zájmy, třeba o kamarádčini psy.
    2) musíš na tom co tě baví najít něco o čem si budeš jistá že zajímá ty druhé. A to komunikovat jako první, tím lidi zaujmeš a můžou chtít vědět víc
    3) zvyknpout si že určitý rozsah je ještě ok a něco je fajn jen pro "zasvěcené"
    4) rozšiř si okruh přátel o přátele které zajímá tohle téma, když o tom budeš mít potřebu mluvit, tak jim můžeš zavolat.

    Ještě bych měl víc variant ale není to o tom napsat to jednou větou.
    SUNNYRAIN
    SUNNYRAIN --- ---
    +1
    MORGAIN: Prvotní odpověď mě napadla totožná, jako napsal DANAKETH. Empatie. Vykašlat se na small-talk a místo toho zapracovat na dovednosti empatie. U sebe. Případně se pak následně i obklopit lidmi ovládajícími empatii, ale to už přinese život sám, když je čas.

    Na to už se asi neptáš, ale napadlo mě, že v jádru jde o mnohem hlubší problém. Střet dvou paradigmat, ba dokonce "životních paradigmat", samotného žití, jehož odrazem je pak i objevení konkrétní činnosti, silový trénink, psí sporty, cokoli... Pokud zvolená činnost odráží "školu života", tedy slabiny životního paradigmatu, dané téma (ta činnost) člověka baví právě proto, že se dokolečka dokola učí o sobě, o svých slabinách, kontempluje rychlostí, která je pro něj užitečná a vhodná...
    ... za předpokladu, že druzí lidé (přátelé) tyto slabiny mít nemusí, pak se na situaci určitě lze podívat, jakože je "otravné" svůj koníček komunikovat. (Stále dokola, že?)

    Aha! Tedy opravdu empatie! :) Soucítění s životem druhého člověka. Že se učí něco, co už ostatním může být jasné dávno. Ale všichni máme své slabiny. Všichni žijeme. Tedy empatie. Soucítění. Soucit.

    Synergii nelze vynutit.
    Ale napadá mě empatie zaměřená dovnitř. A tím dosažený určitý progres. Pak ten koníček nemusí stagnovat, sdílení pak nemusí být o omílání toho samého, co jsme slyšeli už před měsícem. Naopak každý den je pak nový, přestože se stále jedná o ten samý koníček. U psích sportů přibývají nové a nové termíny a dovednosti, nová témata. V takovém případě by pro mě osobně přestalo být "otravné" poslouchat o pejskách a dokonce by se i mohlo stát, že začnu uvažovat o mém zapojení do pejskaření.
    Ale o to nejde, abych se stal pejskařem i já. Může se stát to, že se v komunikaci, v tom "sdílení", objeví prvky dialogu, a dokonce i určité synergie. To nebude "otravné".
    DANAKETH
    DANAKETH --- ---
    MORGAIN: zkusit můžeš samozřejmě cokoliv:-)
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    1 odpověď
    DANAKETH: Stejný ne, to je pravda. Ale zkusit to mohu...
    DANAKETH
    DANAKETH --- ---
    1 odpověď
    MORGAIN: Nic ti nebrání v tom to zkusit, ale já tomu moc nevěřím...
    Mám za to, že chceš o tom, co ti dělá radost komunikovat právě se svými blízkými. Není to snaha pochlubit se nebo něco podobného... pouze touha o sdílení. Mám za to, že to externí skupinou nevyřešíš. Tam maximálně načerpáš informace, inspiraci atd atd ale ten sociální feedback nebude stejný.
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    1 odpověď
    DANAKETH: Jo, já to tak dělám, pochopitelně. Jen ještě zároveň uvažuju o tom, že by to celé mohlo fungovat ještě o něco lépe třeba když si na tento konkrétní okruh témat nenajdu cílovou skupinu s podobným zaměřením, které to budu moct říkat protože je to bude zajímat. Napš. nějakou skupinu o cvičení, do které to hodím a tím naplním svou potřebu se podělit o tu informaci...
    DANAKETH
    DANAKETH --- ---
    2 odpovědi
    MORGAIN: Myslím, že jediná správná odpověď na takto vyslovenou "otázku," je empatie. Vnímat svůj protějšek a odhadovat, jestli se ještě baví.
    Mě třeba mnohdy hodně baví poslouchat o věcech, kterým se nevěnuji, protože mi to otevírá obzory, ale má to svou hranici. Podobné to bude asi u většiny lidí.
    Sledoval bych soustředění a náladu, pak se dle mého názoru jen těžko drasticky spleteš.
    MORGAIN
    MORGAIN --- ---
    3 odpovědi
    Nevím, zda to tu není mrtvé, ale zkusím se prostě zeptat a uvidíme.
    Řešili jste někdy otázku, jak se svými blízkými něco sdílet, aniž by s tím člověk byl otravný?

    Myslím tím teď okruh blízkých přátel a zkusím to vysvětlit na příkladu - začla jsem cvičit silový trénink. Nikdo v mém okruhu blízkých přátel to nedocení - nebaví je to, nic jim to neříká a tak. Ale pro mě je do určité míry důležité, že se posouvám a baví mě to a stalo se to pro mě částečně předmětem small talkových témat typu "jak se máš". Jsem užvaněná tak celkově a chtěla bych s lidma ve svém okolí sdílet něco, co je pro mě docela důležité. Zároveň ale vím, že to umí být otravné - kamarádka dělá psí sporty a i přes to, že to dělá několik let, tak jsem se nedostala přes základní termíny a vlasně když o tom mluví moc dlouho, tak mě to nudí. Tak přemýšlím, jak inteligentně tohle balancovat...
    SETEC
    SETEC --- ---
    GAF: Rozumím. Ano to co píšeš, taky patří do komunikace. Do komunikace bychom mohli zahrnout i hod míčem :)
    GAF
    GAF --- ---
    1 odpověď
    SETEC: tak jak jsi to vyjádřil teďka, že komunikace je třeba i to s tím obrazem. A že ten proces má stejný základ jako obyčejné mluvení nebo například hraní na flétku pro obecenstvo a potlesk nebo vybučení...

    To je pěkný.
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    GAF: Můžeš to trochu rozvést? :)
    GAF
    GAF --- ---
    1 odpověď
    SETEC: Ha! Tak to ale uplně mění situaci. To je fajn, co říkáš. Nevim proč jsem si myslel, že pod termínem komunikace se v tomhle případě skrývá pouze a čistě mluvená forma sdělování informací mezi lidmi.
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    GAF: V širším slova smyslu určitě. Neustále vnímám, že to co je na komunikaci to zásadní je to jak se přetváří komunikační linie, resp. styl komunikace, ve vztahu k emoci s jakou člověk komunikuje.

    Například, vezměme si dva lidi, kteří spolu komunikují. Třeba nějaký manželský pár. V momentě kdy ona je v pohodě a v dobré náladě, bude manželi říkat miláčku, pokud jí něčím bude opravdu rozčilovat bude to hajzl, pak se zase vrátí do pohody a manžel bude miláček. Jedná se o toho samého člověka a styl komunikace se mění podle nálady, resp. odpovídá té emoci ve které se daný člověk nachází. Dokonce v momentě kdy je manželka na manžela naštvaná, má problém najít na něm jedinou kladnou stránku. V momentě kdy bude v pohodě může být kladné cokoliv, už třeba jen to, že je.
    Řada lidí má zkušenost, že v momentě kdy je rozčílená, řekne věci takovým způsobem, jak by je nikdy nepoužila.

    Na druhé straně bychom v kladném smyslu mohli pozorovat estetické naladění. Pro mě byla velmi zajímavá teorie, že estetika, je vlastně určitý typ velmi kladné emoce, která se nachází vysoko nad takovou emocí jako je třeba nadšení. No a například básník by v tom momentě řekl ... si kočka si kočka si kočka, perfektně uroběná :))

    Asi bych mohl jmenovat víc věcí, ale tohle jsem vzal pro příklad k diskusi. Doufám, že z toho je patrné co jsem chtěl říct. (Kdyby ne, to zkusím jinak :) ).
    GAF
    GAF --- ---
    1 odpověď
    SETEC: takže přecejenom myslíš tou komunikací výměnu informací / podnětů v širším slova smyslu.
    SETEC
    SETEC --- ---
    1 odpověď
    GAF: Realita je velmi ošemetná věc, každý máme svoji vlastní, to je to s čím sami souhlasíme a pak je ještě určitá obecná resp. společná realita, to je to na čem se lidi vzájemně shodnou.

    Tím i nepřímo odpovídám na to co píšeš o umělci (doufám že jsem to správně pochopil) na umění je právě zajímavé to, že to co umělec vytváří, nějak zvláštně komunikuje s okolím. Je to zvláštní druh komunikace, který pracuje s určitou dávkou estetiky. Příkladem může být třeba že při normální komunikaci řekneš "miluju tě" a pokud bys do toho chtěl dát trochu estetiky můžeš zkusit básnit a řekneš třeba, "jsi žena mého srdce". Ale zase se vracím k tomu co jsem se pokusil napsat o té komunikační linii níže ...
    SETEC:
    Prostě komunikační linie se ve vztahu k emocem může mněnit. Můžeme říct že při normálním stavu proudí, můžeš říct cokoliv a to je přijato bez problému. A ve vztahu k emocem se to může měnit, například v konzervatismu už dochází k potlačování nových a nevyzkoušených věcí. Ale člověk je pořád schopen je přijímat. Jen je už jaksi jen vstřebává a nepředává dál.
    SETEC
    SETEC --- ---
    GAF: Moje odpověď, je vždycky můj pohled na věc :) Ono to ani jinak brát nejde. Já myslím, že je fajn, že s tím nemusíš souhlasit, když nechceš, ne? Každý máme právo na svůj pohled na věc.
    Asi bych měl doplnit, že se jedná o určité motto, které jsem převzal z jedné knihy která se zabývá právě komunikací.
    Jinak tvoje přeformulování taky není špatný, jen myslím, že se dostaneme prakticky ke stejnému výsledku.
    SETEC
    SETEC --- ---
    Uzavřel jsem dnes anketu a plánuju další. Na položenou otázku Když komunikujete s někým kdo na vás mà vztek, myslíte, že Vám opravdu naslouchá? Odpovědělo více jak 70% lidí že si myslí, že NE.

    Upřímně mě to příjemně potěšilo, protože mám stejný názor. Když má člověk vztek tak prostě nepřijímá, samozřejmě že stačí aby se uklidnil a ze vzteku se pohnul alespoň do nepřátelství, ale i tady bude mít tendenci nesouhlasit a být kritický.

    V komunikaci je podle mého velice důležité podívat se na to to ce děje s tzv. "komunikační linií" jak se mění ve vztahu k jednotlivým emocem.

    Obecně například platí jako nejlepší pravidlo, když je někdo ve vzteku tak s ním nepokračovat v diskusi na dané téma, přejít na nějaké obecné téma se kterým je schopen souhlasit, které mu je příjemné (třeba se bavit o počasí nebo o něčem co má rád) a pokračovat dále v komunikaci až, když se uklidní a je v pohodě.

    To je poměrně zásadní protože dokud je člověk ve vzteku má tendenci komunikační linii zničit a roznést na kopytech. Podobně je to například i když je nepřátelský, ale zde to není tak dramatické, zde má člověk snahu hledat v komunikaci takové body, které může kritizovat, prostě hledá na všem mouchy, sice se už nesnaží kompletně vše zničit, ale stále je jeho postoj proti. Myslím, že ve vztahu ke komunikeci je velmi důležité umět rozlišovat rozdíl mezi vztekem a nepřátelstvím. Jak takový rozdíl vnímáte?
    GAF
    GAF --- ---
    1 odpověď
    Teda... s tim slovem "nemůže" bych si asi mohl dát větší pozor. Přecejenom Tě tolik nechápu. Ale myslel jsem to asi takhle:

    Někdo nemusí umět se vyjadřovat směrem k lidem, ale vytváří nádherná díla a sám je prožívá. Je odtržený od reality? No asi jo, žejo :) ...ale že by málo žil... Spíš docela září.

    Nebo někdo kdo se zrovna dobře baví. Těžko by se dalo říct, že "málo žije", ale je prostý komunikace.

    Asi bych našel další příklady, teď nevím.
    GAF
    GAF --- ---
    1 odpověď
    SETEC: myslím, že by ta definice v záhlaví měla stát naopak. "Čím víc je člověk schopný komunikovat, tím mu to přidává na živosti." nebo tak něco.

    Dovolím si tvrdit, že Tvoje odpověd je jednostranný pohled. Což je v pohodě pokuď je tak prezentovaná. Což nevím, jestli tak myslíš. Připadne mi, že jsi chtěl vystihnout podstatu živosti jenom tou komunikací. Takhle to být nemůže.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam