GAF: Moje odpověď, je vždycky můj pohled na věc :) Ono to ani jinak brát nejde. Já myslím, že je fajn, že s tím nemusíš souhlasit, když nechceš, ne? Každý máme právo na svůj pohled na věc.
Asi bych měl doplnit, že se jedná o určité motto, které jsem převzal z jedné knihy která se zabývá právě komunikací.
Jinak tvoje přeformulování taky není špatný, jen myslím, že se dostaneme prakticky ke stejnému výsledku.

Uzavřel jsem dnes anketu a plánuju další. Na položenou otázku Když komunikujete s někým kdo na vás mà vztek, myslíte, že Vám opravdu naslouchá? Odpovědělo více jak 70% lidí že si myslí, že NE.

Upřímně mě to příjemně potěšilo, protože mám stejný názor. Když má člověk vztek tak prostě nepřijímá, samozřejmě že stačí aby se uklidnil a ze vzteku se pohnul alespoň do nepřátelství, ale i tady bude mít tendenci nesouhlasit a být kritický.

V komunikaci je podle mého velice důležité podívat se na to to ce děje s tzv. "komunikační linií" jak se mění ve vztahu k jednotlivým emocem.

Obecně například platí jako nejlepší pravidlo, když je někdo ve vzteku tak s ním nepokračovat v diskusi na dané téma, přejít na nějaké obecné téma se kterým je schopen souhlasit, které mu je příjemné (třeba se bavit o počasí nebo o něčem co má rád) a pokračovat dále v komunikaci až, když se uklidní a je v pohodě.

To je poměrně zásadní protože dokud je člověk ve vzteku má tendenci komunikační linii zničit a roznést na kopytech. Podobně je to například i když je nepřátelský, ale zde to není tak dramatické, zde má člověk snahu hledat v komunikaci takové body, které může kritizovat, prostě hledá na všem mouchy, sice se už nesnaží kompletně vše zničit, ale stále je jeho postoj proti. Myslím, že ve vztahu ke komunikeci je velmi důležité umět rozlišovat rozdíl mezi vztekem a nepřátelstvím. Jak takový rozdíl vnímáte?

Teda... s tim slovem "nemůže" bych si asi mohl dát větší pozor. Přecejenom Tě tolik nechápu. Ale myslel jsem to asi takhle:

Někdo nemusí umět se vyjadřovat směrem k lidem, ale vytváří nádherná díla a sám je prožívá. Je odtržený od reality? No asi jo, žejo :) ...ale že by málo žil... Spíš docela září.

Nebo někdo kdo se zrovna dobře baví. Těžko by se dalo říct, že "málo žije", ale je prostý komunikace.

Asi bych našel další příklady, teď nevím.

SETEC: myslím, že by ta definice v záhlaví měla stát naopak. "Čím víc je člověk schopný komunikovat, tím mu to přidává na živosti." nebo tak něco.

Dovolím si tvrdit, že Tvoje odpověd je jednostranný pohled. Což je v pohodě pokuď je tak prezentovaná. Což nevím, jestli tak myslíš. Připadne mi, že jsi chtěl vystihnout podstatu živosti jenom tou komunikací. Takhle to být nemůže.

GAF: Já to chápu tak, že člověk který nedokáže dobře komunikovat se svým okolím, zvládat diskutovat o různých názorech, sdílet svoje myšlenky je vlastně uzavřený sám ve svém světě, odříznutý od reality. Takže vlastně pro druhé ani nežije.

Například může být někdo kdo by rád vyjádřil někomu druhému svůj názor a nedokáže to, protože to neumí formulovat tak, aby to ten druhý přijal nebo pochopil nebo to neříká, protože se bojí následné reakce, třeba že by se na něj druhý mohl rozčílit atd. Nebo někdo na druhé straně je tak posedlý komunikací, že od něho raději druzí utíkají aby jim dal pokoj :) Prostě tam z nějakého důvodu ta komunikace nefunguje jak by měla.

Naopak člověk, který dokáže s druhými hovořit, tak že nemá problém prezentovat svoje myšlenky aby byly dobře přijatelné i pro ostatní, dokáže naslouchat ostatním a rozumět jim nebo si umí poradit v případě nějakého nedorozumění, dokáže urovnat i ostrou hádku, přimět někoho k rozhovoru i přestože má druhý nějaký blok... prostě takový člověk žije život víc naplno a také má větší naději na úspěch.

Člověk je do té míry živý, do jaké je schopen komunikovat...

Nakolik s tímhle heslem souhlasíte?


Nijak zvlášť. Leda by to znamenalo, že komunikuji obrazně řečeno. Tj. že provádím obooustranně fungující výměnu čehosi podle dynamicky se měnících a zároveň v určitých mezích existujících předpokladů. Například dýchání... Já se cítím tím víc živý, čím barvitěji vnímám. A na to komunikaci (lidskou) nepotřebuji, je k tomu irelevantní. Byť se zase na druhou stranu třeba ke sdělování zážitků dobře hodí :)

VERONIKA22: Ja myslim, že nad tím je zbytečné přemýšlet, protože to je relativní pocit. Každopádně myslim, že když se jen budeš snažit komunikovat více, víc neni potřeba řešit. Ani ty bloky.

SETEC: jojo nedokázala jsem zatím indentifikovat nakolik jsem samotář či nakolik mám nějaký blok. Tato věta by docela potvrzovala, že úplný samotář asi nejsem ale jde o blok.

VERONIKA22: Jinými slovy abys nedopadla jako tvoje tchyně? ;) Dobrý nápad to odbourat. :)

Dnes jsem v jednom odborném článku našla toto: Psychologický stres vysoké intenzity, který je průvodním znakem mnoha fyzických chorob, spojený v hlubinných osobnostních úrovních se snahou zavrhnout život a kontakty s lidmi.
Se v tom docela poznávám - ty kontakty s lidmi zavrhuji fakt celkově/plošně.

Ale v podstatě je to pozitivní rada - vše se zlepší jen co stres odbourám :o)

SETEC: S hypotézou Placaté Země je to hezký příklad: Většina lidí si myslí, že Kryštof Kolumbus byl převratný v tom, že tvrdil, že Země je kulatá... Jenže ona si to většina lidí i učených autorit v té době už nejspíš myslela. Kacířská byla myšlenka o velikosti: Kolumbus předpokládal, že Země je velmi malá.
Potíž je údajně v tom, že se velkou autoritou na výklad této situace stal jeden z mála teologů, kteří zastávali Placatou Zemi. A my si teď myslíme, že to byl všeobecně rozšířený názor na přelomu patnáctého a šestnáctého století.

Pokud Tě to zajímá, mohu se pokusit najít knihu, ve které jsem se to dočetl, která by snad měla obsahovat i odkazy na literaturu, ze které čerpala.

THOMASMORTA: Asi to pravidlo dám jako první pravidlo na nástěnku :)

K té druhé by asi bylo vhodné jako příklad uvést, že se může jednat o nějakou informaci, kterou člověk přijme jako pravdivou, bez toho aby ji podrobil analýze, jestli opravdu pravdivá je. Asi jako kdybych řekl : "Všichni chlapi jsou stejný". Do téhle kategorie spadá i speciální skupina přejímání tvrzení nějaké autority. Asi jako když církev hlásala že Země je placatá a každý to bral jako fakt, a běda, jestli někdo byl proti. :)

SETEC: Rozhodně souhlasím s pravidlem "Když s někým chceš o něčem komunikovat používej slova, kterým bude ten druhý rozumět.".

S první částí tvé zkušenosti souhlasím, o druhé budu přemýšlet. Nicméně Tvá zkušenost říká, že člověk, který tématu rozumí je schopen najít taková slova, kterým ten druhý rozumí. Ale už to nic nevypovídá o tom, za jak dlouho. A v některých případech to vyžaduje aktivní spolupráci příjemce, který opravdu prověří každou předloženou definici, jestli jí rozumí.

Jinak myslím, že náš už asi dva týdny trvající rozhovor je příkladem situace, kdy různí účastníci mají různě definované "slovníky" a potřebují se na začátku diskuse synchronizovat, aby si vůbec rozuměli. To mi náhodou přijde celkem on-topic.

THOMASMORTA: Z mého pohledu, by například pro komunikaci, mohlo takovou informací, o kterých hovořím níže být právě: "Když s někým chceš o něčem komunikovat používej slova, kterým bude ten druhý rozumět."

Jinak moje osobní zkušenost je, že pokud takové informace člověk není schopen vidět nebo formulovat, pa je příčina buď že dané oblasti nerozumí nebo v ní má nějaký zmatek a pokud jí rozumí a přesto to nejde, pak je to v tom že zmiňovaná data nejsou pravdivá, byť "vypadají sebepravdivěji". :)

Ale tohle bych nechal do jiné diskuse, abychom zde nebyli OT.

SETEC: Jestli mi pomůže najít nějaký způsob, jak tu hromadu informací, kterou jsem nasál za poslední roky, uspořádat do přehledného celku, tak budu jedině rád.
Já sám se to snažím třídit a hierarchizovat, ale jde to dost ztuha.
Navíc mi trvalo dost dlouho, než jsem se naučil podtrhávat v odborných knihách, protože zpočátku mi přijde každá informace důležitá. Teprve později se naučím označovat ty, které jsou nějakým způsobem zásadní - například mají přesah do jiných disciplín:-)

SETEC:
Nicméně, když hovořím o tom, že se na to dá jít jinak mám na mysli ještě jednu věc, jde o to, že když se podíváš na nějakou oblast, na všechny informace, dá se říct, že obsahuje informace různého druhu. A jeden druh informací má zvláštní schopnost, že pokud je znáš, pomáhá ti uspořádat další data a celkově danou oblast lépe zvládat, i když jí ještě úplně nerozumíš. Zkusím velmi jednoduchý příklad: Chceš se naučit jezdit v autě tak úplně na začátku můžeš dostat pravidlo - když se učíš řídit, tak "ať se cokoliv děje, hlavně koukej kam jedeš a drž volat a řiď".

THOMASMORTA: Tomu rozumím moc dobře. Jenže na to se dá jít i jinak.
Například dost často jednoduché řešení stačí a není potřeba předávat dotyčnému celou moudrost světa. Nebo pokud máš komplexní znalost a víš co je potřeba udělat, stačí říct jen udělej tohle a ten dotyčný to může udělat, i když nemusí chápat podstatu (ono proč) a bude mu stačit jen , "že mu to vytrhne trn z paty".

SETEC: Ano, to máš rozhodně pravudu. Také se o mně občas tvrdí, že se rád poslouchám:-)
Máš pravdu v tom, že se snažím předestřít poměrně komplexní systém. Dělám to proto, že podle mých zkušeností jsou zkratky prostě zavádějící a je mnohem lepší si od začátku být vědom toho, že jednoduchá řešení obvykle nejsou funkční. Respektive - popisují nějakou idealizovanou situaci. A pokud chci popisovat, proč někdy může komunikace selhávat, tak když použiji idealizovaný model, který funguje skvěle na fungující komunikaci, ale už nemusí dobře postihovat možná slabá místa, tak to velmi svádí k interpretaci, že když si nerozumíme, tak je další účastník komunikace prostě debil (protože nechápu, co v tak jednoduchém modelu může selhávat). A tomu bych se velmi rád vyhnul.

THOMASMORTA: Tady má právě roli faktor pozornosti a záměru. Protože pokud budeš něco druhému vysvětlovat stylem který pro něj bude moc komplexní, automaticky ztrácíš jeho pozornost.
Tím spíš, jestli si některé poznatky dosáhl až po delším studiu, jak můžeš očekávat, že je ten druhý s kým budeš komunikovat automaticky bude chápat jen tím, že mu je naservíruješ?