• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    SONA1: Heh, to mě hned po přečtení taky napadlo.;)
    SONA1
    SONA1 --- ---
    Podobnost konce se závěrem sto deset let staré Gellnerovy básně Perspektiva je čistě náhodná...?

    „Má milá rozmilá, neplakej!
    Život už není jinakej.

    Dnes buďme ještě veselí
    na naší bílé posteli!

    Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví.
    Zejtra si lehneme do rakví.“

    (Po nás ať přijde potopa, 1901)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    TURBOMRDAC: Nespisovnou mluvu Ti přece nikdo nevytýkal. A můj koment byla v zásadě kritika. Nemůžeme se bavit hlouběji, dokud jsme nezvládli základy, že? Viz:

    I psaní je řemeslo jako každé jiné, a vyžaduje proto napřed práci a úsilí. Pouze blbec ignoruje zákony, které nezná – rozumný člověk je pozná, aby věděl CO a PROČ ignoruje. Psaní tedy vyžaduje zvládnutí cílového jazyka...
    -- Fin (nástěnka)


    Nenech se zmýlit tím, že se tam mluví především o stylistickém zvládnutí jazyka. To pouze implikuje nevyhnutelnou nutnost nejprve se vypořádat s gramatikou.

    Problém je v tom, že nelze maskovat základní neznalost pravopisu nespisovnou mluvou. Syrovost nespisovné mluvy do poezie patří, o tom není sporu, ale čtenář nesmí začít pochybovat, zda autor przní jazyk záměrně (aby tím něco smysluplného vyjádřil), nebo jen náhodně z vlastní neznalosti.

    To, co takovou zhůvěřilost prozradí, nejsou jen gramatické chyby a jejich nápadné množství. Ve Tvém případě to byla i nekonzistence textu jako celku. V jednom verši mluvíš "od podlahy" až hanba, ale v druhém jako bys klasikům chtěl z huby vypadnout:

    Zkus si dnes nedát večeři
    Ať zítra vejdeš se do dveří.


    nebo

    Pamatuješ ty šaty, co si nosívala
    A já, jako gal, nosil gala
    Kde je ten čas, kdepak tkví?


    To nejde dohromady! Prozrazuje to, že s tím bojuješ a nemáš to pod kontrolou a že je třeba se tak trochu vrátit ad fontes.

    Nebýt konce:

    Takhle obléknem se zas
    už jen do rakví


    asi bych držel hubu a raději nereagoval vůbec. :)
    FIN
    FIN --- ---
    TURBOMRDAC: já to zkusím jinak: dokud se nenaučíš pořádně česky, napíšeš víc sraček a jen těžko dobrou báseň. je to asi, jako by sis myslel, že můžeš přehrávat houslový koncert a přitom neuměl rovně vrznout šmytcem po střívku, natož přehrát stupnici.
    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    NATASHA: tak zajímavá je,o tom žádná, ale pomohla mi jenom trochu.nic a spisovný mluvě se tam nepíše.pokud jde o to,že se tu melu víc, než bych měl ,tak tohle je můj poslední koment mimo kritiku(který se mi zatim nedostalo)..
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TURBOMRDAC: Člověče, tento klub má velice zajímavou nástěnku. Přečti si ji, ledacos se Ti (doufám) vyjasní.
    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    Podívejte, Naděje!

    ...na obzoru plachta bílá


    a za ní

    jsou jich miliony...
    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    Co vás nemá?
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Ach jo...
    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    Přicházíš s deštěm

    V kaluži rumu zapálil jsem plyšového králíka,
    hořící labuť uprostřed ropné skvrny.
    Bolí to, jak ve mě Tvůj smích naříká
    a jak sytá oblaka spokojeně vrní

    Popel a rum objímaj se v husté kaši,
    labutí křídla nikdy už mě nepohladí.
    Znovu a znovu mrtvé zrno raší
    a suché srdce půlí stopa hadí.

    Jenom pár slov. Ne, stačí i vzdech,
    sladkou slinu, či záchvěv na Tvých rtech.
    Samotný u kříže pláču do hlíny kal.

    Volám Tě do strání, vracíš se mi v bouři,
    volám Tě do lesů, po dešti se z nich kouří,
    volám Tě v jeskyni, zpátky vracíš se v žal.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    TURBOMRDAC: Poslyš, nedalo by se něco udělat s tím pravopisem? Mně osobně ty chyby dost brání ve vnímání čehokoliv ostatního. Občas se sekne každý, ale u Tebe je ta četnost zu viel a věci jako "přicházíš z deštěm" nebo "co si nosívala" jsou hrubé a zbytečné... :(
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: To je pravda.
    Ale není to nemožné.

    Více makat, krucifix!
    Rýt nosem v zemi, srkat kradené půlnoci, válet se ve vlnách, klíčit pod lopatkami, šůviks. A hned.
    :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Když Tebe je taky těžký něčím uspokojit... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Na mne je to asi příliš hladké, uspořádané.
    SONA1
    SONA1 --- ---
    TOMASZ: Splín padnuvší na kočičí hlavy je pěkný :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Je divná nálada
    a splín pad na kočičí hlavy,
    na billboard, že se tady staví
    prázdno, prázdno jen.

    Den zapad za přístavy;
    a všechno v hlavách koček
    je jen sen.

    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    Má Velká lásko, má milá
    Zkus do zítra zhubnout tři kila
    Zkus si dnes nedát večeři
    Ať zítra vejdeš se do dveří.

    Pamatuješ ty šaty, co si nosívala
    A já, jako gal, nosil gala
    Kde je ten čas, kdepak tkví?
    Takhle obléknem se zas
    už jen do rakví
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    ano, souhlasím - kontext a vlastní fiktivní příběh, který si přes jednotlivé konkretizace Tvých básní stvářím - z tohoto pohledu mi ono dvojverší mohlo zvlášť zarezonovat. (bez kritických implikací k dalším částem básně)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: Po tom, cos mi napsal, nejspíš chápu, kde se vzal ten zásah prvních dvou veršů.
    Ale řekla bych, že je to už Tvůj osobní příběh. Což je dobře. Že to nějak se čtenářem reaguje, a ten si s tím pak nakládá po svém - může si to rozkousat nebo nařezat, jak jen chce.

    Pro mě to první dvojverší vytváří napětí, které se ještě muselo někam napřít. Báseň jako sebe-reflexe, která mi cosi objevila.
    Čímž nechci hájit ty další strofy, nechci to hájit vůbec, po pravdě, to se nemá dělat :)
    Spíš si tu tak myslím nahlas.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA:krásně bych si dokázal představit úvodní dvojverší jako samostatný výrok. - prostě říct tohle a potom ticho (a co v něm za napětí) - mám dojem, že čichový vjem by se zhmotnil, jako mně tady bezmála. - ta kombinace je nedočichatelná, zavání věčností.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***



    Mám ráda vůni páleného dřeva
    s příměsí plísně

    

a trýzeň poupat

    pod asfaltovým negližé.

    
V kontrastu

    jasnější hrany,

    bělejší odpovědi.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam