a dokladam sva tvrzeni dalsim - z meho pohledu povedenym - dilem z roku 2005:

blablabla říkám
v jarním slunci nesmyslně
říkám blablabla

SONA1: a ty si myslis, ze jazyk lze perfektne ovladat resp. ze ty perfektne ovladas cestinu?

NECECH: Proč tedy nepíšeš v jazyce, který ovládáš líp? Používat k tvorbě nástroj, který pefektně neovládám, nemůže přece z logiky věci přinést valných výsledků...

FIONOR: diky za opravu, ja se o neco jako vlastni dokonalost nesnazim, pripada mi to nejak narcisticke, ale vis, ja pisu texty ve ctyrech jazycich a nekdy se stava, ze neco popletu, zvlast v cestine, kterou pouzivam pomerne malo

TOMASZ: ten patos tam opravdu pusobi strasne, kdyz nevidis tu ironii

NATASHA: Zkoušela jsem několik variant a tato mi (v onu chvíli) přišla nejlepší. Ale původně to bylo psáno jako samostatná strofa. Možná to ještě upravím.

NECECH: mam v umyslu napsat manifest pro zruseni ceskeho pravopisu (prinejmensim v poezii)

O něco podobného se už v historii pokoušeli jiní. A kupodivu se to ujalo. Mám ale vážně strach zmiňovat tady podrobnosti, protože lidé uvažující jako Ty mají tendenci se toho chytit a opilí technickou dokonalostí svého tvoření produkují pak příšerné věci, které nemají nic společného s původní myšlenkou, jedině s její totální dehonestací.

MAEROR: Já Ti nevím.
Spousta mluvení, vykreslování, přílišného vysvětlování --- k závěrečnému nápadu bylo pro mne tentokrát těžké se pročíst.

.



kousek tvojí duše
jako z láhve střep
zůstal mi pod kůží
asi napořád

do tý stejný řeky
dvakrát jsem si dřep
dvakrát už jsem skočil
na ten samej lep

nejsme si holka souzený
karty jsou jinak rozdaný
na šťastnej konec
se kouknem někdy v kině

nejsme si holka souzený
je to psaný v kartách i na nebi
ve dlani žolík se ošklivě zašklebí
zase jsme prohráli zase jsme na mizině


.

NECECH: Kromě již zmíněného obsahuje tenhle text falešný patos, a to je zlé. Působí poněkud komicky, takový moralizující povzdech nějakého rozumbrady. Ne, není to dobrá báseň, to zcela určitě, bez ohledu na to, kolik chápavých čtenářů si našla, či ještě najde.

Neštěstí špatných básní je v tom, že neříkají nic, než co je napsáno, neštěstí špatných obrazů je v tom, že v nich není nic, než co je na nich namalováno.
-- Jindřich Chalupecký

A volů jsem už našel dost, než abych potřeboval hledat další... ;)

TOMASZ: Já za to nemůžu. Jsem jako houba. Nasávám, co čtu. To pak reaguje. A poslední verš se mi nezkopíroval.

ve třetím podlaží

RICARDERON: Richarde, Ty máš dnes obzvlášť blbou náladu a chceš se o ni podělit, co? ;)

NECECH: a drobná osobní rada: za ta "léta", jak ty říkáš, i když dva až tři roky škádlení já skutečně nepovažuji za dlouhá léta významného obsahu svého života, se zase tolik neznáme. ty mě možná znáš, toť tvá věc, já tebe ne - já tě mohu maximálně "znát" (a uvozovky jsou na místě) jako někoho, kdo se periodicky, několik let, asi 3 - 4, zjevuje se stále stejnou písničkou, něco jako pražská strašidla: serte na pravopis, hlavně buďte originální a nezávislí. je to o to zvláštnější, že čím víc máme srát na pravopis (čímž se asi myslí umění jazyka obecně), tím strašně formálněji a vybroušeněji se snažíš, s chybami, sdělit pravdu, že máme srát na vybroušenou formu a být hlavně objevní - pokud v tom nevidíš jistý hluboký vnitřní rozpor, tak já tedy ano :-)