NECECH: Slovíčkaříš.

Ano, ad absurdum vzato umí češtinu nejlépe pánbu a i Alexandr Stich blahé paměti na tuto otázku odpověděl, že si troufá tvrdit, že ji snad ovládá. A to byl nějaký bohemistický kalibr. Ale nástroj, který používáš málo a navíc v při jeho používání děláš elementární chyby, ti přece nemůže sloužit k vytvoření něčeho pořádného.

Já taky umím zadrnkat Pro Elišku, ale nenapadlo by mě komponovat klavírní koncerty.

Ptáš-li se mě, tak jestli něco podle svého mínění umím velmi slušně, je to čeština. Mám z ní diplom a šest let mě živí, takže si to snad můžu dovolit říct. A je to taky jediný nástroj, který bych si teoreticky dovolila použít k jakékoli tvorbě, za kterou bych nechtěla sklidit jízlivé poznámky.

BUBLINKY: Přemýšlím: nemohl by název být trojverším - samostatným?
Pro mne je to celý příběh.

Pondělní ráno je
obezní sousedka
v teplácích půlících hýždě
s hadrem na zšeřelém schodišti

Noc je ušák
napasovaný do okna
ve třetím podlaží


I.

odsud mohu jen tušit město
talíř s modrým proužkem
u okraje

a lidé jako vyschlý hrách
za hrany zaseknutý
v jeho prasklinách




II.

někdy se nechám přijmout
mezi opěradla

sytím možnost návratu
ze strachu
abych nepřepadla

NECECH: já děkuji za odpověď, která především dokázala jednu věc: za ta léta, jak ty říkáš, kdy vedeme tu debatu - a to je pravda - se tvá pravda nehnula anio centimetr, což je pozoruhodně malý vývoj. a zdravíme richarda, spíš čti, než si vsadíš.

abys mohl můj názor "do jisté míry tolerovat", musel bys jej především znát. neboť nelze nic ani tolerovat, ani blahosklonně pomíjet, dokud to neznáš. proti tomu, totiž té znalosti, maličko hovoří fakt, že "tvůj názor" je vždy takto jmenován, nikoliv blíže řečen. abych to shrnul: o mém názoru víš prd. vůbec jej neznáš. nevíš, co je jeho obsahem, náplní nic. víš jen jedno - a právě to jedno - "odmítá neznalost perfektní formy českého jazyka"... no, to fakt odmítám. ale nechápu richardovo nadšené plus, protože to často byla jeho výrazná forma - spíš to chápu, ačkoliv toto by nám mělo býti společné - jako spíš potřebu se vymezit. (snad se věci posunou dále.)

o tom obsahu, kde se "naše názory diametrálně liší", nepadlo ani slovo. opravdu, nedokáži najít, kde jsem vůbec o obsahu co řekl - proto shledávám nanejvýš zvláštním, ano, richarde, i u tebe, že je hnedle řeč o obsahu, ačkoliv jsem zatím neřekl ani slabiku o obsahu a jen jsem, zatím, mluvil o nástroji, tedy umění, jenž možná formu, nikoliv obsah, stanoví. až bude forma, můžeme ji naplnit obsahem.

rada: nepředbíhejte revue o kolo, když se teprve rozjíždíme. přeskakování nefunguje :-)

NECECH: Jestli ses ten názor za tolik let naučil jen tolerovat, pak taky v podstatě věci u Tebe nenastal asi žádný užitečný posun, ne? Pak jste jen jako dva býci stojící proti sobě naprosto nepohnutě, a pokud nenastal ten vzácný a nepravděpodobný případ, že máte/nemáte oba úplně stejně pravdu, pak je tam jeden zcela určitě za vola. Což je trochu smutné.

"upřímně" s "ú" a "i". patrně rafinované vzepření se těm svazujícím normám. jinak odkazuji na:

„Nevím, proč bych se měl do autora vciťovat, nevím, jak by to mohlo prospět mé překladatelské práci. Pro překladatele jsou důležité dvě věci: pochopit a umět. Všimněte si, že o ‚sebeidentifikaci‘, o ‚vciťování‘ a ‚splývání‘ hovoří zpravidla nepříliš dobří překladatelé…“[1]
- Jan Zábrana

no a pro "nemluvme o zvládnutí jazyka, mluvme raději o obsahu" imho platí totéž - obsah je nadstavba a jazyk hrníček. když budeš pít dobrý čaj z děravého hrnku, většinu jej vybryndáš a je ti proto úplně na nic, že byl dobrý. ani to možná nezjistíš :-)