TURBOMRDAC: Hele já bych řekl, že v tomhle případě platí takové pravidlo, které prosazuje Stephen King a to zní: "Zabijte svoje miláčky"
(Stephen King: O psaní,Beta-Dobrovský, 2002 )

Jinak se mi to docela líbí, i když je to trochu patetický, takže to svádí k parodiím typu Zmyjky.
chtělo by to učesat a pohlídat si velký malý písmena atd. ale má to docela hlavu a patu a celkem dobrý rýmy až na poslední strofu, která je podle mě trapná: " spadne na ledu" - hrozně je cítit ta chtěnost, aby se to rýmovalo s "nesvedu" a báseň měla nějaké pěkné zakončení. Kdybych to měl redigovat, tak to utnu už po "že už mě múza nepolíbí" to by jako konec stačilo. jo a existuje slovo "krze"? nemělo by to být skrze? jinak je ta čtvrtá strofa dobrá, působivá. a nelíbí se mi obrat "cítím vůni sukně" já jsem vůni sukně nikdy necítil a jako synekdocha to podle mě nefunguje.

tolik můj pohled.


ZMYJKA: i když jen situační parodie, tak je to dobré, rozesmálo, ale ty poslední dvě strofy jsou už odfláknutý a takový k ničemu, splínu a vinu? poslední dvě řádky jen aby se neřeklo - je to takový smířlivý konec. líbí se mi první půlka.

Vy tady dovádíte. To já poznám.

TURBOMRDAC: Au. Tohle je věta dne :D

Ve skutečnosti občas stačí vyházet nadbytečné spojky a zájmena, někde je naopak přidat a občas trochu přeformulovat, aniž bys tím měnil význam textu..

TURBOMRDAC: Máš blbě rytmus, jednoduše řečeno. Jako velmi prostá pomůcka se dá použít počítání slabik - není to stoprocentní, ale trochu to pomůže.

Příklad: ZMYJKA - řádky, které se rýmujou, maj stejnej počet slabik (9,9,8/9,9,9,8/9,9,9,8/9,8) - je to prakticky nejjednodušší forma - s citem pro rytmus se na ni člověk může samozřejmě vykašlat, ale chce to ten cit mít a není to zrovna jednoduché - i "nerýmované" věci by měly mít vnitřní rytmus, natož pak rýmované.

(Na Finův popud malá, leč zvukomalebná úprava textu, omluvu předcházející text ponechávám, aby se autor původní verze necítil poškozen)

Omlouvám se za kradení nápadu, ale nemohla sem si pomoct ;)

Vzkazy na ledničce
Naca Mrán

Slíbil jsem srdci různé věci:
že osvobodím ježka v kleci,
nenechám sněhuláky tát.

Že zebry vrátím do Afriky,
a zřídím výběh pro bulíky,
že nedovolím svému stínu,
aby ti koukal pod kabát.

Leč poté podlehl jsem splínu
ve vínu utopil svou vinu,
pokoj dej, Bože, její duši,
i s postelí, ať mám kde spát.

Slíbil jsem srdci různé věci...
A tobě řek, že mám tě rád.

NECECH: Však jo, tvůj vkus je všeobecně známý.
TURBOMRDAC: [ Poesie bez pranic a tkanic ]

(mně by se to bylo bývalo i líbilo, kdyby to dodrželo zvolenou formu - ale ten místy rytmus, místy nerytmus a škobrtání mi vadí - přitom není žádná ostuda si občas spočítat slabiky)

Slíbil jsem srdci různé věci

Slíbil jsem srdci pravdomluvnost,
A že už nevyřknu křivého slova.
Však vratký je z Babylonu most
A každá těžká pravda, dá lehce obejít se znova.

Slíbil jsem srdci celibát v kutně,
Aby ono již tak zlámané bylo v bezpečí.
Však jakmile cítím vůni sukně,
Vím, že zas blíží se ke zteči.

Slíbil jsem srdci prohibici,
Abych už nezapomněl žádný rým.
Však noc, co noc...sedící, spící…po opici
Mumlám si cosi na pivem zvětralým.

Slíbil jsem srdci, že už nevydechnu dehtového mračna,
Aby krze plíce vidělo ten krásný svět.
Však přes saze jsou okna neprůzračná
A stále sladší jsou polibky cigaret.

Slíbil jsem srdci různé věci
A stejně dělám si, co se mi zlíbí.
Největší strach mám z toho přeci,
Že už mě múza nepolíbí.

Slíbil jsem srdci, že míň smát se budu,
Až jiný spadne na ledu.
Slíbil jsem srdci různé věci,
Však žádnou z nich já nesvedu.