• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: Mně by to přišlo skvělé, pokud by tam nebyla ta poslední strofa.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    HŘBITOV V PROSINCI

    Prožili spolu Rakousko
    obě války obě republiky
    Jan zemřel ve čtyřicátém šestém
    skoro dědek

    Marie ho přežila o jednoho Krista
    Ještě deset let a zažila by všechno

    Hřbitov v prosinci je tichý
    jen sníh a vzpomínky

    NIRA
    NIRA --- ---
    JANEQ: první sloka mi připadá velmi zajímavá, hutná významově, ba i reflexívně poučná, v dalších slokách mi trochu vadí vulgarismy, ale může to být jen čistě subjektivní, poslední sloka je úderná a vyznívá stroze jako úderný závěr
    BUBLINKY: super a má "message"
    RICARDERON: metaforické a velmi složité, skoro geniální :))
    JANEQ
    JANEQ --- ---



    čajem z vlastních šťáv
    Earl Grayem toho našeho pytlíku
    potlač ego svých představ
    ráno si ho postav a pak opař.

    promiň mi
    cos musel najít v marmeládníku
    nechtěná
    a
    omylem nezachycená
    (jaká svině dokáže být guma)
    spermie.

    tak takhle válim se u tebe doma
    a velmi se bavim postupující senilitou
    kdy jediná z vad řeči
    co nezní jako píčovina je nemluvnost
    kdy zvednu telefon
    a ptám se sám sebe jakej kretén
    si asi volá.

    je ráno
    a žiletka cvaká ostrou hranou o skleněnou desku stolu
    doma
    u mých krystalických přátel.

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    A bylo mrazivo
    když lili z hrdel vodu

    Křísili křísnuté
    s nimiž se osud zmazlil
    Lili do očí otevřených

    mezi šupiny sněhu

    Ukrádali ze životů
    hasili svíce adventní
    a jinak kolem pomáhali

    Tak bylo mrazivo
    když lili z hrdel vodu

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TAYLES: e - e.
    TAYLES
    TAYLES --- ---
    NOXNOCTIS: e-e

    RICARDERON: e-e

    BUBLINKY: e-e
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Už ani těžce
    nevcházím do tvého pokoje

    oči se pokaždé zavěsí na kliku
    neustále zavřených dveří
    a na červené světlo
    za tabulkami skla

    Možná mě smutek
    naučí snídat

    Spát za světla
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Ta bába na mě zírala že jsem se fakt bála
    A celou cestu fakt jsem nevěděla co s ní
    Tramvaj skoro prázdná ona pořád blábolila
    nebylo jí rozumět vyloženej blázen
    ale seděla do uličky a projít kolem ní
    to jsem se teda neodvážila vždyť víš
    jak jsou ty porše tramvaje pitomý
    Taky smrděla dělalo se mi špatně
    ale nejhorší byl ten pohled a to mumlání
    Tak jsem ale už tady pusť mě do koupelny
    musim to ze sebe nejdřív umejt

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MALEMKRALOVNA: Nemám. :)
    MALEMKRALOVNA
    MALEMKRALOVNA --- ---
    MALEMKRALOVNA: mas s tim problem? :-)
    MALEMKRALOVNA
    MALEMKRALOVNA --- ---
    TOMASZ: prosimte nerikam ze to neni klise ale ze se mi ty 2 casti z toho libily ....
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MALEMKRALOVNA: Jestliže maso od kostí násilně oddělí cokoli jiného, než písečná bouře na Arrakisu, je to jasný klišé... ;)
    MALEMKRALOVNA
    MALEMKRALOVNA --- ---
    KONZUM23: tak kdovijak se nebavim ale tohle se mi libilo:

    útěkem ti z kostí
    pomalu
    odevlaje všechno maso

    ty vidle už nevisí co visívaly
    groteskně mrdají tvé hemisféry.
    MALEMKRALOVNA
    MALEMKRALOVNA --- ---
    JANEQ: me tam nevidane píčí ta pica
    JANEQ
    JANEQ --- ---



    krize co ti votevře hubu
    a není bublinou ze lží
    jentak si ležíš

    a najednou už po stý
    se chceš voddělat
    jak píča.

    útěkem ti z kostí
    pomalu
    odevlaje všechno maso
    nebude čekat na tvůj pád.

    smradlavá realita je všední a
    není vůbec romantická
    ale zpíčená.


    ty vidle už nevisí co visívaly
    teď jako v ochotnické scéně
    groteskně mrdají tvé hemisféry.

    (jak píča)




    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: Hmmm, díky, že se nad tím tak zamýšlíš - pak i já musím, a to je zajímavé.

    S tím "je to" - mně se jeví, že je třeba více ukázat, tak je to v mých očích zřejmě spojení-gesto.
    O tom přechodníku jsem uvažovala. Jistě by to šlo i bez něho. Je možné, že časem ho z toho vyhodím. On tam pro mě ale doplňuje takový ten protivný nadhled, právě tím, že je svou strojeností "mimo". Což dost možná opravdu je jen významem pro mě.

    Líbí se mi Tvoje poznámka o realitě a tajemnu.
    Někdy píšu tak, že se ten text přede mnou téměř celý načisto odvine, vyleze včetně svých podivných odboček, a mně samé se tím vysvětlí, co jsem pozorovala nebo zažila.
    Je to dobrodružství.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: obojí čtu jako zajímavé nápady. přemýšlím, jestli v té první je potřeba používat "je to" a "velmi". často je vnímám jako stylistické vycpávky (třeba tam pro tebe mají svou funkci). - v té druhé mi nehraje přechodník - on je sice správně, ale proč tam nenapsat přirozeně "čekáme"? - v češtině se na vyjadřování souběžnosti dějů tolik nelpí, myslim. přechodníky mají rys knižnosti, to už jim nikdo neodpáře.

    mám pocit, že tohle je tvoje parketa: výrazný, skoro realistický obraz, nenásilný, příjemně plynoucí rytmus a k tomu kus tajemna, který to nabíjí a vytrhává z banality. pro moje oči ta hranice přijatelnosti u tvých básní často vede tam, kde se na jedné straně setkávám s něčím předpověditelným, nějakou ozvěnou již zažitého, a na druhé, kde se do té "obyčejnosti" a "každodennosti" vmísí nový úhel pohledu. - ten tady nacházím.

    nevím, jestli to můžeš takhle u svých textů sledovat, jestli je pro tebe nové všechno, nebo později zjistíš, že tady jsi třeba nevědomky někoho/něco opakovala, a támhle jsi narazila na něco nového. - to by mě zajímalo. (zrovna aspekt novosti je u tohoto stylu používaného od 40. let důležitý, aby se nejednalo o zručné projíždění starých šablon, nebo nechtěný naivismus - oni ti staří mistři také nečekají jen na přitakání, jakkoliv je dobré se od nich učit)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    NATASHA: Já ho snad angažuju.
    FIN
    FIN --- ---
    NOXNOCTIS: problém velmi šťastných básní je tentýž jako básní sdělných: moc patosu. bejt spokojenej a napsat to střídmě - to je to správné slovo - je asi způsob, jak to učinit stravitelným. zkrátka hrozně decentně.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NOXNOCTIS: Že jsi šťastný je báječné. Že tedy nemáš proč psát tísnivě je v pořádku. Dá se psát lehce, vtipně, vesele. Ale psát závažně a nebýt přitom šablonovitý je těžký.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam