NATASHA: obojí čtu jako zajímavé nápady. přemýšlím, jestli v té první je potřeba používat "je to" a "velmi". často je vnímám jako stylistické vycpávky (třeba tam pro tebe mají svou funkci). - v té druhé mi nehraje přechodník - on je sice správně, ale proč tam nenapsat přirozeně "čekáme"? - v češtině se na vyjadřování souběžnosti dějů tolik nelpí, myslim. přechodníky mají rys knižnosti, to už jim nikdo neodpáře.
mám pocit, že tohle je tvoje parketa: výrazný, skoro realistický obraz, nenásilný, příjemně plynoucí rytmus a k tomu kus tajemna, který to nabíjí a vytrhává z banality. pro moje oči ta hranice přijatelnosti u tvých básní často vede tam, kde se na jedné straně setkávám s něčím předpověditelným, nějakou ozvěnou již zažitého, a na druhé, kde se do té "obyčejnosti" a "každodennosti" vmísí nový úhel pohledu. - ten tady nacházím.
nevím, jestli to můžeš takhle u svých textů sledovat, jestli je pro tebe nové všechno, nebo později zjistíš, že tady jsi třeba nevědomky někoho/něco opakovala, a támhle jsi narazila na něco nového. - to by mě zajímalo. (zrovna aspekt novosti je u tohoto stylu používaného od 40. let důležitý, aby se nejednalo o zručné projíždění starých šablon, nebo nechtěný naivismus - oni ti staří mistři také nečekají jen na přitakání, jakkoliv je dobré se od nich učit)