• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    BLACKDRAGON
    BLACKDRAGON --- ---
    Ten vnútorný stav na celú večnosť
    26. 7. 2014
    Svet pred ktorým sa neviem skryť
    Narastá a dobieha ma
    V samote a neviditelnosti

    Myslíš, že ma to mrzí?
    Nemrzí!
    Byť nikto
    Neva

    Niekto mi nakreslí pekný obrázok
    Prečítam si ďalšiu knihu
    Pustím hudbu

    Chcem sa ukryť

    Ale je všade
    Za každým rohom
    Núti ma
    Cez moju lenivosť
    A ja ju nechám snažiť sa

    Dobíja sa!
    Klope
    Keby som ju pustil
    Znásilnila by ma

    Ale ja nechcem
    Chcem si nechať čas pre seba
    Na niečo nezmyselné
    Žiadne poslanie
    Žiaden dar

    Mám čas

    Zajtra ma zrazí auto
    O rok umriem na rakovinu
    Neva

    Ľudia chcú veľkosť a vznešenosť
    Ale ja ju už mám
    Vo vnútri cítim
    Jej lásku

    A teraz mám ísť ďalej
    Za tým čo mám
    Musím urobiť

    Čo som odjakživa ja
    Ale akoby som pre to nežil ešte ani deň

    A keď si ma budila neskoro v noci
    Alebo nad ránom
    Dnes na mňa striehneš celý deň

    Všade
    Každé prečítané písmeno
    Záber
    Myšlienka
    Prevŕtana hlavou

    A ten pocit
    A ten pocit!

    Chcem mať raz deti
    Mať raz rodinu

    Ale múza
    Múza si berie
    Celú dušu
    A neviem o tom
    Nechcem
    Len niečo námesačný píšem

    Tajne si želám aby to znamenalo veľa
    Ale pragmaticky viem
    Že neviem baliť

    Ani len mašličku
    Ani darčekový papier
    Príliš dlhý a zbytočný text
    Ako tento

    Alebo veci nahustené nakope

    Čo znamená
    Ako som vnímal svet
    Nepredal som ani jednu pohľadnicu

    To všetko bolo hlboko milované
    Milióny vecí
    V milióne svetov

    Múza čo ma porazila
    A ja som sa nedal

    Nie iba svoju dušu
    Ale aj duše
    Všetkých tých ostatných vecí
    Ľudí

    Nie niekoho láska
    Čo je to za blbosť

    Iba to spoločné

    Ten krásny moment
    Keď niekto ťa chytí za ruku

    Náš svet
    Svet všetkých svetov
    Neohraničený
    Nevylúčený
    Nevydedený

    A patrí doňho všetko
    Každá škárka

    Všetko čo vidíme
    Nevidíme
    Nevieme
    A ani nikdy nebudeme

    City, ktoré sme neprežili
    A tie ktoré navždy patria nám

    Múza je všetkým
    A všetko sa stáva múzou

    Neznie
    Je bytím

    A potom ju vypnem
    Ako rádio

    Aby som s Tebou strávil ďalší obyčajný deň
    Taký ten
    Ktorý najviac milujem
    BLACKDRAGON
    BLACKDRAGON --- ---
    Zamyslenie
    18. 1. 2014

    Poézia je najlepšia
    Aj keď prezrádza trápnosť a neduhy človeka
    Jeho nevyrovnanosť a šialenosť

    Ale má v sebe úprimnosť
    Ktorú je ťažké nájsť v ostatnom písaní

    A človek veľa svojich vecí odmietne
    Lebo nebol v nich dostatočne
    On sám
    Iba jeho myšlienky

    A v vo vlastných chybách sa točí
    Ako verklik na tom istom mieste
    Jeho pocit
    Aj keby každý deň sa budil v inej krajine
    Do inej práce
    Mal sa stretnúť s inými rozličnými ľuďmi
    Mal robiť iné veci

    Všetko ostane po starom
    Ak má dušu
    Neschopnú nájsť si šťastia
    Realizovať zmysel
    Pre svoje vlastné tajné vnútro
    Ktorému
    Ani on sám nerozumie

    BLACKDRAGON
    BLACKDRAGON --- ---
    Tam kdesi
    12. 2. 2011

    mám rád svoje trápne prehry, zázraky môjho života,
    hviezdy tak ďaleko, tak blízko, ktoré si tam s niekým hádžem
    chlad a tma noci vesmíru
    len v dvoch

    BLACKDRAGON
    BLACKDRAGON --- ---
    ale kazde umenie je inde na hranici remeselnosti a spontannosti, abstrakcia vs konkretnost, ak od zaciatku bude pisalek konformizovat styl (aby iny jeho citanie prekusli), dobrym sa nestane, maximalne castejsie pochvalenym :) lebo vyhovel inym, nez aby vyjadril svoje - a nikdy sa to ani nenauci, poriadne sa nenajde, lebo ini mu budu kafrat do toho ako ma vyjadrit seba a svoje - co je prave u poezie asi najdolezitejsie (lebo co je viac individualna tvorba od poezie?)

    proste pisat poeziu nie je pisat scenar :) tomu nemaju vsetci rozumiet, ale niektori nieco pocitit

    musi mat po precitani clovek taky nejaky zvlastny pocit z toho :) prijemny, alebo aj zly, podla toho ako sa vie naladit :)

    pride mi, ze vela pisatelov poezie sa to snazi umyselne zakryvat extravaganciou, originalitou, umne si premyslia, a zaujimavosti daju prednost pred vlastnymi pocitmi, ktore by nemuseli byt lahko travitelne, ale mohli by povedat viac
    BLOUZNIVEC
    BLOUZNIVEC --- ---
    Pěšák

    V ledové posteli svádím bitvu,
    poslední - s našimi démony.
    Řev a pláč znějí v rytmu,
    již před začátkem bylo po boji.

    Házím sebou a celý se chvěji,
    šeptavá slova příčí se v krku.
    Zbabělci, ti v krytu se smějí,
    zatímco dusím se a natahuji ruku.

    Snažím se pomodlit se k tobě,
    však z hrdla prýští mi jen krev.
    Tak pohozen v masovém hrobě,
    usmrcen jsem ve vlastních snech.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BLACKDRAGON: Vánok sa mi celkom páči. Je takový úsporný a čistý.

    BLACKDRAGON: Zármutok je ukecané emo, směřující k banalitám a lehkému klišé, gradující v moralizování nad vlažnými lidmi. ;) Nicméně se mi líbí ta proměna ve vlkodlaka: počas splnu mi narastajů tesáky a srsť, která to oživuje.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BLACKDRAGON: Možná je to jazyková bariera, díky které došlo k lehkému zmatení pojmů. Píšeš, že ne konstrukcemi, autor dospívá. Já to slovo použil v podobném smyslu: dráždí mě, že to je konstrukce, navíc sešroubovaná a ještě neuměle. To je něco jiného, než stylistika. Nicméně v poezii se mnohdy cíleně rozbíjí klasické větné struktury, takže ani stylistika není na místě. Prostě jde o to umět zacházet s jazykem. To ještě není poezie, to je předpoklad. Pokud jde o upřímnost pocitů, která se projeví v jejich uvěřitelnosti, ta je jistě vítaná, ale rovněž nestačí, rovněž je pouze předpokladem. A teprve nad těmito působí talent, zkušenost, obratnost, která z obyčejného textu udělá báseň.
    FIN
    FIN --- ---
    BLACKDRAGON: slovo umění v sobě obsahuje slovo "umět". ne, myslet to upřímně nestačí a dokud se tohoto přesvědčení bude kdo držet, bude psát špatně. a tak to prostě je.
    jinak pravidla jednotná ofc nejsou, naprostý souhlas, ovšem v tomto ohledu doporučuji na nastěnce pasáž "I navzdory faktu, že neexistuje přesná a všeobjímající definice toho, co je „správná báseň“ nebo „správná poezie“, lze říci, co dobrá báseň, potažmo poezie, není." - je to podraz, ale i to je tak.
    BLACKDRAGON
    BLACKDRAGON --- ---
    Vánok
    (28. 5. 2014)

    Len trochu smutno
    Naivné dieťa
    Ja

    V svete
    Ktorý sa točí inak

    Pomalšie

    Ako radosť
    Môjho vnútra

    BLACKDRAGON
    BLACKDRAGON --- ---
    Zármutok
    (2. 6. 2014)

    Necháš ma vždy znova a znova čakať
    Dni a noci
    Do najbližšieho splnu
    A potom tam nikdy nie si

    Pýtaš sa
    Prečo strácam vieru

    Lebo nikdy nikam neviedla
    Vždy keď som ti veril

    Úprimnosť a snaha
    Trpezlivosť
    Ostali márne

    Stalo sa životnou skúsenosťou
    Zákonitosťou

    A duša musela odmietať
    Aby v nej prežilo hodnotné
    Nádej na zázrak

    Na les uprostred púšte

    Ak všetky skúšky vždy
    Prenesieš iba na mňa
    Potom nikdy nebudeme dvaja

    Chcem byť radšej tulák
    Ak naozaj nikde
    Nie je moje miesto

    Kto nevie dať všetko
    Nech nedáva radšej nič

    A vlažní ľudia to vo mne pokazili tým
    Ktorí majú v sebe viac

    Došla mi trpezlivosť aj pre tých
    Čo si ju možno zaslúžia

    Ale to patrí k môjmu životu
    Ku mne

    Vždy som bral na Teba ohľad
    Budeš raz musieť ty aj na mňa

    Počas splnu mi narastajú tesáky a srsť
    Na svojom vzdialenom hrade som netvorom
    Mam v oku sklíčko ľadovej královni

    Zbieram prekliatia
    Jedno po druhom

    A tí čo mohli vyslobodiť
    Iba znova prekliali

    Mať naozaj rád
    A nakoniec nemať

    Ľúbenie je bez hraníc a pochybností
    Ak tam sú
    Nie je to ľúbenie

    BLACKDRAGON
    BLACKDRAGON --- ---
    TOMASZ:
    RICARDERON:
    chlapci, ste trapni :)

    uz len pouzit v kritike slovo konstrukce :)

    pisanim kazdy pisalek dospieva, jedneho dna sa z neho stane mozno basnik, ale dospieva pointou svojho pisania a uprimnostou svojich pocitov (aj keby ich vyjadroval neumne :), nie konstrukciami :) stylistika je vyborna vec, ale ti co basne "skladaju" (iba skladaju), nikdy nebudu dobri basnici

    mozno cinania v tom mali trochu matematiky, ale ako vieme, cinania nikdy nemali vela kreativcov :) duplom vzhladom na ich pocet :) mne sa paci ako to vyjadril Vergilius, ze poezia je preto aby sa clovek nemusel zblaznit (a mohol sa miesto toho z toho sialenstva vypisat :)

    je pre to prihluple az dementne verit, ze su nejake "pravidla" pre vypisanie pocitov, aj ti co pisu nemelodicky raz v svojich pocitoch najdu melodiu a rytmus, ale ti co to iba "skladaju" mozu versovat od zaciatku, i tak to bude onicom, lebo to nebudu oni, iba nejake opicenie po basnikoch v smeroch, ktore nezili, nie su ich a vidno to

    to je ako pisat o hovne a o sexe, aby bol niekto zaujimavy, ale iba Krchovsky vedel tak aby to malo smrc :)
    THEFISH
    THEFISH --- ---
    Tady pod hladinou hudby
    tančí siluety zarputile
    okamžiky bezpečnýho zapomnění
    v protiproudech svalovýho napětí

    Ještě je příliv
    ale na břehu už číhaj racci
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FAIRIELLA: Uf. :(

    "Vážení a milí: Děkuji za vaše příspěvky. Ale tohle neberu, tohle, tohle a ještě tohle. Zapomněla jsem na něco? Ne. Tak ještě přidat nějaké to 'ad hominem' zneuctění kritiků, pojednat o jejich skrytých motivacích, vyzdvihnout, že jsem to 'myslela dobře', že jsem 'to tak chtěla', a na závěr to rozseknout výrokem síly atomovky, že 'text je určen ke čtení'. Tak, to bychom měli."
    FIN
    FIN --- ---
    FAIRIELLA: technická: text je od autora neoddělitelný. nebo kdo ho vlastně napsal? ne ty? zelení mužíčcic z marsu? modří mužíčci z pluta? ne, napsalas ho ty. je tedy tvůj. je-li napsaný ne dobře nebo v některých ohledech "chtělo by to lépe", tak to tys jej tak napsala. nikdo jiný. ty v něm vyslovuješ své pocity a touhy. (ne zelení nebo modří mužíčci.) kritika tedy zákonitě bude i kritikou tvou.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    FAIRIELLA: Protože jsem ti nejdřív napsal věcně, mile a dokonce vstřícně. Arogance - svého zaslepeného hrdopyšného autorského druhu - je přítomna v tvé poněkud blábolivé obhajobě díla, které neobstálo (i když bylo pořád lepší než obhajoba). Proto jsem chtěl, abys svoje slova - že něco takového taky píšeš - doložila. No nic. Tak zase příště.
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    FAIRIELLA: Protoze on si ho muze dovolit...
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    A jéje. A to jsme si mysleli, že přišel čerstvej vítr. Smůla, kluci a holky, Fairiella je další sluníčkářka.

    FAIRIELLA: Argumentuješ, nezlob se na mě, úplně hloupě. Víc nemá cenu psát, vše bylo řečeno, já už je sprásknul ruce nad tvou odpovědí.

    Snad jen jediné - pokud někdy taky píšeš texty úspornějšího rázu, nahoď. Howgh.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    FAIRIELLA: V zásadě všechno napsal Tomáš. To, že se tak rozepsal, ale svědčí o tom, že to někde uvnitř máš. Myslím v tom textu. Ale ten útvar je strašně repetitivní, hrozně toužíš vysvětlovat sama sebe, protože partner byl/je asi vůl. Čtenář není.:-) Takže znovu, lépe a méně.:-)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FAIRIELLA: Dráždí mě konstrukce, které jsou příliš sešroubované a imho nefunkční, např. ptáci neumějí uhýbat před vlnami.

    A taky, jestli tohle je stav, kdy Ti došla slova, jak to musí vypadat, když Ti nedojdou?!

    Připadá mi to jako prvotní mapa té emoce, kterou jsi chtěla vyjádřit. Velmi doširoka, velmi rozmáchlá... a úplně zředěná. Na té se ještě musí ukrutně pracovat, dokud se jí nepodaří (což není zaručeno!) zkoncentrovat, zaostřit. Nejspíš jen do několika slov, která budou mít váhu. Homeopatická metoda poezii nesvědčí.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Pozdě v noci
    stíny na zdech
    začnou plakat

    brumlavý dialog
    mezi zdí a zdí
    nelze umlčet
    jinak než

    zoufale tichou pěstí
    udeřit do rozbřesku

    na solar plexus
    svého srdce.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam