• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    FIN
    FIN --- ---
    TLOUDEV: chápu. mně v podobných veršovánkách přijde dobrý chvíli chodit a někdy si to přeříkat nahlas. opakovaně. prostě do té doby, než z toho vznikne něco, co samo z tý huby plynule padá :-)
    TLOUDEV
    TLOUDEV --- ---
    FIN: tu prvni jsem nijak nebrousil, tu druhou celkem i jo (vlastne jsem ji celou prekopal - vznikala cestou domu za volantem v krajine popsane nize - tj elektrarna-papirna - za destive noci, kdy jsem mel des, bych nenadychal bengum za mnou)
    FIN
    FIN --- ---
    TLOUDEV:
    TLOUDEV: tak chvílemi nevím, zda bondy anebo krchovský anebo obojí :-) každopádně, když to čtu, občas mi to trochu zadrhne. uvažovals nad tím, že bys to občas trochu dobrousil, sladil slabiky a přízvuky a tak?
    TLOUDEV
    TLOUDEV --- ---
    Opilý jede ďábel tmou
    žal lije lidem do lahví
    Ti, co ty lahve otevřou
    pak žal ten jeho vypijí.

    Dál uhání ten vládce vzteku
    opilý nocí na káře
    Ten, kdo se napil, padl v breku
    na promáčené polštáře

    Též jsem ochutnal, také padl
    a padám ještě každý den
    potají lahve ďáblu kradl
    až celkem jsem mu podoben

    Veškerý hnus, tmy vědomí
    změní se ráno v bolehlav
    však tím snáz ve svém snažení
    alespoň určuji svůj stav
    TLOUDEV
    TLOUDEV --- ---
    Na východě elektrárna
    na západě papírna
    náklaďáků mlžná rána
    scenérie nádherná.
    Pampelišky září šedí
    jako žluté majáky
    před hospodou chlapi sedí
    počítají drobáky
    Cítím tady vůni jara
    jak se line z komínů
    škoda, že mi moje stará
    okupuje latrínu
    Ptáků jemné štěbetání
    překřikuje brusku
    tady se nám žije, paní
    lépe, nežli v Rusku.

    ...a jedu do Pr...ahy.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: KUATO: Přesně tak, mně je taky jedno, jestli to bylo pod vlivem, či nikoli, spíš jsem si dělala hlínu, že jo.
    KUATO: Mně to celý přijde hodně přehnaný ve všech směrech.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    KUATO: Ono jde v podstatě hlavně o to, že je úplně jedno jestli a čím jsi byl sjetej. Ten text je v kontextu zdejších očekávání na nic. Což neznamená, že užší kroužek zasvěcenců si v něm nemůže nalézt své. Literatura to ale nejni. To je třeba si přiznat.

    A od toho se odvíjí i to případné další přispívání. Ale přizpívat, prosím, to raději opravdu ne. ;)
    KUATO
    KUATO --- ---
    TOMASZ: toz tezko se vyvraci nesmysly. ono zazitku rozsireneho vedomi mam dost i diky pravidelne praxi. z lysonu jsem se naposled vysmazil pred nejakyma 13 rokama ;o), ty kritiku. ale jo, nebudu uz sem prizpivat.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    KUATO: (BUBLINKY) Les Yggdrasilů kymácejících se kosmickým větrem Tě usvědčil. ;)

    Copak, pošramotili nám zase kritici křehké citečky? ;)
    KUATO
    KUATO --- ---
    QUANTI: jsi tupé hovado
    BUBLINKY: ne
    KONZUM23: omlouvám se, to mi uniklo.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    QUANTI: yes yes yes!
    QUANTI
    QUANTI --- ---
    KUATO:

    Ošukal jsem ji.
    Pršelo.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    KUATO: Mně to prostě přijde jako kdybys to napsal(a) po pozření lysohlávek.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    KUATO: To je teda ukecaný...
    KUATO
    KUATO --- ---
    tanec života
    --------------------
    kroužím prsty po tvé kůži
    jemně, neznatelně
    jako když motýl mávne křídly
    lehounké doteky
    sotva těžší než myšlenka.

    jsi napjatá a skoro nedýcháš
    obkružuji tvá stehna, boky, ňadra
    jedním prstem
    v jednu chvíli lehce
    v druhou zatínám nehty do tvého masa.

    má tvář a kůže temní,
    zrcadlí bouřkový mrak
    jež zatáhne náhle nebe,
    motýl prchá před zábleskem
    a hlubokým úderem hromu.

    těžké kapky deště
    zkrápějí tvé nahé tělo
    chladivé jiskřivé stužky protékají tvými skulinami,
    jako když proudící voda zatéká
    do vyprahlých prasklin země.

    jsem Temný a Nelítostný,
    beru si tě vůlí, silou,
    vnikám hluboko do tebe
    svírám, drtím tě v náručí,
    vzpínáš se bezbranná,
    antilopa sražena k zemi lví vahou.

    dopady deště, drápů i tesáků
    vůně vláhy ve vzduchu
    i potu na hřbetě tvého vraha,
    synfonie tance života
    stoupavá spirála ke Slunci.

    jsi noční motýl, můra,
    opojená světlem,
    stoupající v rozkoši
    na vzestupných proudech
    přímo do středu Dárce života.

    noříš se do horkého lůna
    pronikavě ne-spalujícího
    tvé křehké nepatrné tělo
    nekompromisní silou svého žáru,
    sublimujícího tvoji podstatu
    do podoby pouhé myšlenky.

    Ale JAKÉ myšlenky!
    jsi božským žárem, nadšením, chutí!
    tvé tělo žhne v každé buňce,
    v každém nervu běhá tam a zpět
    poznání i rozkoš.
    mycelium proplétající vesmír do všech stran,
    struktury pojmů a danností,
    o jakých se ti nesnilo!

    kdo jsi zlatooká Pavoučice
    sedící uprostřed svých sítí?
    les Yggdrasilů kymácejících se kosmickým větrem,
    línající chlupy na hřbetě protahující se kočky,
    zlaté jiskry prší z tvých dlaní a prstů,
    ve kterých hněteš drolivou materii budoucích světů!
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    MAEROR: dobrý, potěšilo..
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    vidí ji znovu
    v oknech rychlíku
    naléhá k nalehnutí
    děsíš mne
    děsíš mne mojí touhou
    odstrkuje ho
    přece nemůžeme
    musíme

    po tolika letech
    čím víc vteřin
    tím naléhavěji je vnímá
    dívá se mu na ruce
    a poznává ho:

    konečky prstů měří
    ohlášené zpoždění
    které se může změnit

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: "...co vona zas na to řekne..."

    :-)
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    NATASHA: miluju tvoje analýzy ;-)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINATOR: Já to chápu, ona tahleta poezie s poselstvím je lákavá, a ještě navíc se zejm. v různých hermetických (a ještě spíš pseudohermetických) kruzích rozmáhá potřeba být šroubovaně vzletný, neboť pak bude věc působit daleko závažněji a účinek zaručen.

    Jenže účinek bohužel není zaručen, a ještě navíc je třeba umět i tu archaickou vzletnost.
    A nepředvádíš nejhorší příklad pokusu o, ale taky to není žádná sláva.

    A hlavně bych se chtěla zeptat: proč? Proč nepsat o slunci tak, aby v tom byla síla a současnost?
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINATOR: A juž tu máme dalšího Hamleta. Vím přesně, jak šroubovaně by na mou prostou otázku odpověděl... ;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam