• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    Ahoj vespolek, mám kritickou náladu, tak jdu do toho. projdu, co jsem neviděl od poslední návštěvy, příspěvek rozdělím na kusy.

    ještě předesílám, většina textů bývá různou formou nápodoby, ohlasu, více či méně vědomého zpracování standardního výraziva, obrazů, pocitů atd, pořád se to opakuje. je snad proto nadbytečné tento rys pořád připomínat, ovšem v mých očích je původnost klíčem k používání ostatních prostředků. začínám tedy u ní, a když narazím na něco nového, věnuji se dalším vlastnostem.

    SHADOWALKER: neslané, nemastné. zřetelné obrazy, lyrická nálada, ale chybí jiskra, neočekávaný moment, zápletka. neva :)
    JULIANNE: ona už původní báseň působí neumětelsky, pak je těžké vůbec chtít sledovat překlad. vychází z toho prvoplánová popisnost, klišé, těžko přijít s kouzlem.
    FAERTIS: říkanka ve stylu jiřího žáčka :)
    SHADOWALKER: podobně jako předchozí. pořád vše příliš prošlapanou cestou, náladou, metaforou, což není jen věc techniky, ale známka rozpuštění subjektu v obecnostech. chybí individualita. ovšem pokud se teprve učíš první kroky, vyzdvihl bych smysl pro konkrétní obraz, ten se může hodit.
    FAERTIS: mám podezření na vadnou klávesnici :). jinak z toho vychází cosi mezi hrubínem a skácelem, takový ten laskavý humanismus, s moudrou radou do života, vše již odžité. ovšem jako nápodoba, proč ne. jen se mi zdá, že ona paslova se pokoušejí zakrýt, že zde nic objevného není.
    SHADOWALKER: mohu být konečně přímočarý? příliš do sebe zahleděné. jinak nic. :) (i když, dodávám po půl hodině, motiv zakrytých odřených kolenou se mě drží. jenže tyhle triky jsou tak známé, mám vždy pochyby, zda jde o skutečný prožitek nebo jen módní echo; ale je vidět, že se pokoušíš pracovat s obrazností, to platí)
    NATASHA: slovo "hele" je strašně neslušné. lze použít "podívej", nebo jiné sloveso. celkově, já ti nevim. už téma samo je ošidné, nedovedu se vžít do toho, o co v básni jde. máš tam pár pěkných rekvizit, jako obvykle. – ovšem, kdybych se odvážil jít ještě dál, a nevim, zda to na základě jedné básně lze, vidím už zarostlý stereotyp. jak kladeš objekty, jak je prokládáš řečí, jaká nálada se s tím nese. možná jde pořád jen o stylové znaky, které tě určují, možná je čas začít z jiného konce. ber to jako poznámku navíc. :)
    FAERTIS: ta předtím vyzněla nápaditěji. toto je sedmituctový kopírák. bohužel.
    NOXNOCTIS: obrazností působí omšele, přesto mne ale tahle momentka čímsi svěžím ovála. něco nečekaného na tak malé ploše.
    MOLESTER: zkušebna jisté metaforiky, ovšem nijak nápaditá, navíc bez něčeho hlubšího. musím to říct takto tvrdě.
    MOLESTER: souhlasím zcela s Natashou, ona navíc umí pěkně a laskavě navést. za sebe bych dodal, že autor chce být svědomím lidstva či mentorem bez nadsázky a sebeironie často v těch případech, kdy nemá schopnost, odvahu apod. začít se potýkat se sebou. čili stejná věc, kterou vyčetla Nat.
    SHADOWALKER: pořád nemohu říct, že bych četl něco původního, ale text se vytvaroval, nabral dynamiku, pohybuje se určitějším směrem, "rozehrál se". až budeš tímto způsobem originální, bude to ono.
    a teď tedy hlavní otázka: jak být originální? – velký kus dělá četba, poznávání poznaného a případná potřeba vydávat se jinudy. nelze to ovšem naplánovat nebo vynutit. neříkám to tedy jako výtku, spíš konstatuji vlastnost textu. piš, budeš-li mít potřebu, a buď to časem přijde, nebo ne.
    NEMESIS: docela dobrá metafora, rytmus, dělení do veršů. šikovné. jen ty plány a naděje ve druhé strofě bych rád oželel, tam by to chtělo něco nového. ve srovnání s tím, první strofa až mrazivě jednoduše kulminuje, prima. snad ještě vysvětlení v posledním dvojverší je navíc. báseň by mohla zůstat otevřenější, nechť se čtenář dovtípí.
    P.S. – vida, když vyhodíš "plány", lůna mohou začít být planá.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Výborně, tak se to nakonec všechno zase vrací sem.
    :)
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    nedělej si s ním starosti

    ubytuje se venku za zahradou
    a nežli mu doneseš kávu
    pilník zapečený do bochníku
    těla společné rozkoše
    slehne se po něm tajemství

    nedělej si
    naděje na lineární průběh hranic –
    odsedne si právě tak daleko
    aby nemohl se hnout
    a oklepat si ruce od vůní

    nedělej
    ještě chvíli ten pohyb
    kterým obnažuješ čas
    bolavé
    kořeny přidává do plamenů křížem
    už teď tak nečitelné
    že není žádný div že konec zahrady
    leží až za zelenou tmou

    ZITOSLAVA23
    ZITOSLAVA23 --- ---
    ve stínu pod jedním z tisíce stromů se cítím stejně
    --- jako v náruči jednoho z tisíce můžu
    je mi trochu zima, trochu se stydím
    za to, že už po tisící střídám místo ve scéně klonů
    jeden jako druhej a ani my nejsme jiný
    stejská se mi, ale přísahal bych,
    že tohle je vzkaz všem sviním
    občas se nudím a pak otvírám lahve po kterých slzím
    transparenty slibujou, že bude líp
    --- ale já se tak necejtim
    teď, tady a už nikdy jindy
    slíbíme si, že raději zůstaneme sami
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: Už rozumím, co máš na mysli. Někdy to bude zase takové, jak to máš rád.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    JANEQ:
    NATASHA:

    Krása

    I.
    Vařečkou ji neubiješ
    Ani cvakáním kláves

    Necouvne před vykřičníkem v mailu

    Bestie
    V půlnoci z višně huláká do oken

    Znemožní pohodlné bezvědomí
    Oblíbeného seriálu


    II.
    Myslels že to skončí s dospíváním
    Jenže tak to není

    Dávno pochoval jsi vlasy
    Do šuplíku k prvním zubům

    Pořád máš ji mezi prsty

    S ptačí urputností
    Vrací se
    K loňskému hnízdu



    III.
    Tak rád bys ji hnal

    Tedy ženeš ji kolem stolu

    Nebrání se
    Sama vyhrne si sukni:

    Jak potom pokračovat v odmítání
    Když druhou rukou
    Už ji rozevíráš
    V roztaženém chřípí pohlaví



    IV.
    A ráno poté
    Nahá chodí po celém domě

    Drze sahá do lednice
    Do svědomí

    Do dřezu vymočí se bez ptaní

    A ani lstivý advokát
    To manželství nerozvrátí ‒

    Neboť není majetek
    Který sám bys pro ni
    Nepodpálil
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    NATASHA: Chybí mi tam bič. Najdu něco, kde byl.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: Zdá se, že jsme se minuli, to se může stát.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    NATASHA: Ano, je mi smutno, ano, mám depresi, ale tohle je mrtvé, mrtvě mrtvé.
    AJVAJ
    AJVAJ --- ---
    Přání

    Chodí nocí
    strašný poctit,
    v tom pocitu všichni cvoci
    lapení jsou bez pomoci.

    Dej mi, pane, otupění.
    Seškrábej mi receptory,
    nechci tušit to, co není,
    Nechci už být citem chorý
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Nevím nic o podstatě lásky






    I.
    
Nevím nic o podstatě lásky,

    
ale slyšela jsem levanduli, když uklízela byt:

    všechno se tu musí připravit,

    a kávovar, a polštář cpaný příběhem.

    

II.
    
Nevím nic, ale tkanice

    mají mít volné konce,

    oni sami si to musí zauzlit. A volat
    
o pomoc, volat moc, slyšela jsem je,

    když volají: to se i kopce třesou.

    

III.
    
Nevím nic o podstatě lásky, ale smíření
    
má velkou sílu. Slyšela jsem echinopsis,
    
jak si chystá květ:


    o půlnoci vycení ho do tmy. Ten pravý
    
opyluje proti spánku, když miluje,
    
ten pravý ví, kdy přijít —

    

IV.
    
Nikdo nesmí vědět nic
    
o podstatě lásky. Budeme se svlékat, topit,

    budeme se otevírat proti srsti,

    navzájem a křížem. Nikdo neví.



    Ale slyšela jsem levanduli. Kávu vařím,
    
levanduli věřím.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    RICARDERON: A dokonce dvakrát to tam nebylo, není. :-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    BUBLINKY: Tak tentokrát to tam neni. Tak zase příště.:)
    BURKHAR
    BURKHAR --- ---
    53
    * * *

    Filipe, Nedory, Klenotníče!
    Chybíš.
    Krátkej nápis na dlouhym hrobě.
    Jsi pražskej Morrison,
    jsi Mozart Smíchova,
    jsi bufet na Knížecí
    a taky jsi ten skromnej chlap
    v Ponorce, kde tě sraly adorace
    mladejch studentek a starejch opilců,
    když jsem Ti nosil piva.
    Jak statečně odmítáš kořalky,
    i když Tě jejich područí dycky lákalo.
    Byli jsme sví hnusní chlapi před pípou a za pípou
    a večery končily dlouhejma rozpravama o hudbě,
    která nám chtěla žrát duše,
    ale nikdy se jí to nepovedlo.
    Ať už ses dával světu v bajkách, nebo v punku,
    bylo to upřímný a hluboký.
    Když jsem byl hodně malej,
    trochu jsem se Tě bál,
    jak jsi mlátil klavír kloubama,
    viděl jsem to z vejšky,
    tátovi na koni a Žiletky řezaly
    a v koupelně byla vana.
    A byli jsme lucky. I přes ten strach,
    jejž jsem proměnil v lásku.
    Tu k Tobě stále cítím,
    s její sestrou úctou.
    Ty vole, chybíš tu...
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    Horko
    ...
    Tempem hlemýždím
    stékají po hýždi
    kapičky potu
    na tričku koláče
    kompletně promáčen
    škrábu si skrotum.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Pleju jahodový záhon
    je teplo
    na triko
    jabloň vrhá odpolední stín
    syn pomáhá
    právě soustředěně zahrabal
    čerstvě vyklíčenou pažitku
    je mi to tak nějak jedno
    usmívám se na něj
    ukazuju vybydlenou ulitu od šneka
    zvedám ji v dlani jako drahokam
    syn si ji vezme a opatrně uloží do trávy
    pak mě obejme
    říká - Mám strach
    mám strach že umřeš

    ruce od hlíny
    které jsem doposud měla napřímené
    jako figurína
    mu přitisknu na záda

    Ale jdi
    říkám

    ----

    Dneska syna hlídala kamarádka
    po obědě spal
    když jsem přišla říkal
    že se mu o mně zdálo

    Taky se mi o mámě zdá
    ale můj syn si ještě pořád může sáhnout

    Přála bych si od svojí mámy slyšet
    Ale jdi
    TRISMEGISTOS
    TRISMEGISTOS --- ---
    Všechno

    Všechno jsou to kecy.
    Jaké básně?
    Kecy.
    Přiznávám odevzdaně.
    Ano, ale přeci...
    Zaplať pán bůh za ně.
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    Všechno
    ...
    Všechno mizí v propadlišti dějin
    jak kavárny plný palet
    tak se tu lituju, nejim
    a čumim na net.
    TAYLES
    TAYLES --- ---
    Ahoj,
    nevím, jestli mi to tady necháte, ale zkusím to. A přeju všem krásné jaro!
    Podpořte "časopis Poezie" na Startovači - Projekty | Startovač
    https://www.startovac.cz/projekty/casopis-poezie/
    ZITOSLAVA23
    ZITOSLAVA23 --- ---
    střemhlav skákat do hlubin střev
    střed mýho dění není tetřev
    teď se třes, nechci stesk
    stehenní maso je lepší z kuřete
    přísahám, že žádný zklamání nepřijde
    nepřej si
    přej si
    dej mi všechno co chci
    anebo nic
    kýč dostane tyč
    pak smyk
    je to špatnej zvyk
    umět se svlíct dřív než stačíš říct
    odtýct pryč a nenechat stopu
    radši to utnu
    změnim identitu, už se neukážu
    rozbiju ti vázu, hlavu i vanu
    nenáviditim tu ženu ve mně
    pláče, drápe se ven
    chce žít svůj americkej sen
    ale tohle je spíš americká krása
    nepřijde spása
    nejseš ten co dává
    tak jásám jaká je to krása
    paráda, šaráda
    všichni víme že to máš ráda
    stačí pět vteřin a je to osud
    je to ten nejlepší, co přišel odsud
    doposud
    dokud nepřijde další kterýho vyměníš za krásnějšího, lepšího, většího
    nejde o to, co je vnější
    triko, kalhoty i ty
    ležíme na zemi a já chci víc
    jsem chytřejší než vim

    a tak špatně spim
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam