jinak ohledne tech odlisnych pristupu k diteti: u nas treba ja se snazim aby syn (18 mesicu) mel po byte ruzna stanoviste s zajimavymi/novymi moznostmi ke zkoumani/praci a ja abych pokud mozno byla jako by ve smysluplnem zamerenem pohybu, napr. uklizim, varim, nebo proste neceho dosahuju. Chci aby syn si delal co chce a kdyz chce, aby se mohl pripojit ke mne k moji cinnosti (nejak). Zatimco partner mene casto dela nejakou svou cinnost - spis reaguje na syna, impulsy vychazi ze syna a otec jako by sekunduje a spolupracuje. Resila jsem, ze decko bude nesamostatne, bude furt chtit zabavit a kdesi cosi. Ale zkusena monte lektorka mi k tomu rekla, ze dite kazdeho vnima separatne, takze muj muz muze do budoucna ocekavat, ze syn od nej bude vyzadovat impulsy, zabavu... a ode mne syn bude ocekavat "mama typicky neco dela, ja vedle ni preskladavam suplik s hrncama". Cili jsem v klidu, kazdy si to proste pojima po svem.

KEIKIN: nevim co ti mam na to rict. Kdyz tvoje dite bude alergicke na orechy, asi to vysvetlis tak aby to akceptovali. Kdyz kokinum zamezit nemuzes/nedokazes, asi ti to tak az zas moc nevadi. TO do tebe neryju, proste tak to je. (Taky nechavam babicku delat nejake veci, protoze proste je to jednodussi)

KEIKIN: to jsou dve ruzne veci. Pokud dle teba kokina a jutub skodi, tak to zamez z duvodu ze to skodi, ne ze "dite bude zmatene z toho ze u babicky muze". Ty jsi zodpovedny za sve dite, nee babicka. Kdyz babicka bude davat cichat toluen, asi to taky nenechas byt. Musis se sam rozhodnout kde je hranice, co uz je dle tebe pro tvoje dite nepripustne.

ad odkládat / neodkládat - není to spíš o tom, co si dítě samo řekne? My prcka nosíme, ale i odkládáme. Když mu nevadí ležet, tak je spokojenej a hraje si. Když mu to vadí, tak si začne stěžovat a tak si ho vezmeme k sobě.

ad babičky/tety/škola - dítě jistě nemá zmatek, když se každý člověk k němu chová různě. To je naopak správně, protože to je realita. Proto ikdyž u nás máme jisté specifické stravovací návyky, tak nebudu to samé vyloženě požadovat u babiček a podobně. Teda budu se snažit, ale když se stane, tak se stane. Do moci prarodičů (tj že u toho nebudu) stejně prcka předám až když z toho bude mít trochu rozum a třeba bude vědět, že cukr je zlo a podobně.

KEIKIN: Děcko se musí naučit, že existuje pluralita názorů, přístupů, chování...učí se tak toleranci (pokud mu teda rodič nevykládá, že jak to maj doma oni, tak to je jediný správný a všichni ostatní to dělaj blbě). A rodič se tak zase učí tomu, že je dítěti jen jedním z mnoha průvodců životem, ne bohem.

KEIKIN: Dítě přece neřeší, kdo na něj uplatňuje jakou výchovnou "metodu", dítě vnímá, že maminka, tatínek, babička a paní učitelka ve školce jsou čtyři různí lidé a tak se taky různě chovají. Myslím, že jediné, co může vést ke zmatku, je, když se dospělí mezi sebou dohadují, jak to má být, přímo před dítětem nebo když svá rozhodnutí naschvál vzájemně mění (maminka zakázala, tatínek povolí...).

KEIKIN: "učit budoucí matky už ve školách, že děti musí mít u sebe a neodkládat je. A pokud žena nemá čas, tak aŤ si radši dítě ani nepořizuje" no ty vole.. :O