• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    LYDI
    LYDI --- ---
    KERRAY: jinak mi doslo, ze ona casto utika kdyz ji chci oblikat, tak z toho asi udelame hru (:
    LYDI
    LYDI --- ---
    YMLADRIS: s tim mam docela problem ... sedet a nechat ji rvat protoze chce tu harcku kterou zrovna opravim treba. a nenabizet ji jinou (je to asi tak mysleno, nebo neni?) coz kdyz sem sama mozna jeste jo.. ale v momente kdy tam je nekdo jinej, tak to bude delat ten druhy...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    YMLADRIS: Chápu, takhle to mám já. Ovšem manželka je více impulzivní a emoční typ. Ona si prožívá ty svoje emoce a nevnímá to tak, že by to bylo špatné.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Sedmá generace - Učit se mají rodiče, ne děti - rozhovor s Naomi Aldortovou
    http://sedmagenerace.cz/text/detail/ucit-se-maji-rodice-ne-deti

    Myslím, že ústředním tématem této mé cesty bylo dítě závislé na chtění, na tom, že život běží podle něj. Tato citová slabost se stala západní kulturní „epidemií“. V USA jí říkáme affluenza (nemoc z hojnosti, angl. affluence). Vyrůstat je pro děti příliš snadné, a tak potom často nezvládají životní stresy. Proto se domnívám, že rodiče, přestože dávají prostor rozmanitosti křehkých lidských povah a reagují vlídně, mají potíže s vedením. Dítě potřebuje zažít skutečné životní výzvy a rodiče by mu je neměli tolik usnadňovat. Sama jsem v této oblasti udělala chyby a právě v ní objevuji onu jemnou rovnováhu.
    A máte na tuto nemoc nějaký lék? Mají tyto děti šanci, že se s životními stresy naučí vypořádat později?
    Můj koncept výchovy tento problém nepřináší, protože dětem umožňuje projít si všemi výzvami, pláčem, bolestí, zklamáními, nepohodlím a jinými. Ale poučila jsem se ze svých chyb, více o tomto tématu hovořím a během posledních let ho na svých seminářích zdůrazňuji.
    Na nápravu není nikdy pozdě. Vyžaduje to, aby se učili rodiče, ne děti. Rodič musí upustit od svých očekávání, včetně přání, aby bylo dítě neustále šťastné. Je-li rodič v klidu, pokud čelí výzvám, slzám a bolesti, dítě zaujme stejný postoj.
    Rodiče mohou k učení využívat nevyhnutelné situace selhání nebo frustrace a zůstat při nich v klidu. Když batole křičí kvůli zbořené věži z kostek, reagujte, aniž byste popírali jeho pocity a aniž byste situaci dramatizovali. Nechte dítě si všimnout, že vás to nezneklidnilo, že jste ho nepřišli zachraňovat, změnit situaci nebo mu něco vynahradit. Nechte dítě, aby vnímalo váš klid a „neutrální“ přístup. Budete-li v klidu, dítě se naučí cítit stejně a bude emočně odolné.
    KERRAY
    KERRAY --- ---
    LYDI: u nás mívají mocenské hry nejčastěji podoby "nepustím" - postaví se do cesty, nebo nějak jinak chytne a obsadí, a my prosíme, jestli můžeme projít...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    BEBERA: ad prevaha nad mladsim -- vlstne jeste jsou v arzenalu ty mocenske hry!! tunu a porad a sledovat co to udela treba za mesic

    jestli to je jak pise witchie ze prevahu nad nim uplatnuje otec, tk k tomu nemam zadny info, zda je realny cekat, ze teda k batoleti se zacne chovat jinak (je pro nej prirozeny chtit byt jako tata), toz treba jo
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    WITCHIE: To už jsem se tu už snažil řešit KEIKIN: , zapojila se jen INUSHKA: se svým názorem
    WITCHIE
    WITCHIE --- ---
    Ad) WITCHIE: a tomu ze si od otce leccos osvojil nasvedcuji ruzny situace Beberou uz taky popisovany vedle ..

    Bohuzel myslim ze respektujici pristup muze tezko fungovat je-li provozovan jen jednim rodicem, pricemz druhy rodic dite ponizuje, rve na nej apod.
    WITCHIE
    WITCHIE --- ---
    YMLADRIS: jestli se nepletu tak Bebera vedle v klubu psala ze tata se ke klukovi chova.. jak bych to rekla slusne: velmi nerespektujicim zpusobem. Napr se mu vysmeje kdy kluk neco nakresli a ma z toho radost, ze je to desna patlanice (nepamatuju si presny slova ale bylo to dost negativni), a jeste se skodolibe smeje kdyz se kluk zlobi/je nestastnej. Takze navrhovany ukazovani emoci strachu o dite apod nevim zda muze fungovat - pokud uz to zaslo tak daleko, ze kluk si osvojil otcovy vzorce, tak se bude citit silnejsi a vysmivat se, napriklad. Nevim jak dlouhodobe se to muze zmenit (treba jo), ale asi tezko bez spoluprace otce a zasadni zmeny jeho pristupu k diteti.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: Tak mě napadá ještě jedno moudro (někomu tyhle moudra třeba přijdou takový odtržený od reality, tak kdyžtak sorry, jestli ti to nic konkrétního nedává...mně třeba jo, potřebuju si každý den přečíst nějaký takový motivační věci, který trochu posunujou úhel pohledu). Teď se ale nevzpomenu, jak to přesně zní, něco jako "neplýtvej všechnu svou energii na boj se starým, vlož všechnu svou sílu do budování nového" (ale ještě bych dodala přijmi to staré takové, jaké to je, což je v podstatě to, co píše YMLADRIS. Ono je právě dost vtipný, že když chce člověk něco změnit, musí nejdřív přijmout to stávající. Já třeba chtěla celej život bejt hubená, trápilo mě to nějak od puberty. No a víš co, čím víc jsem se snažila se změnit, tím víc jsem tloustla. No a pak se stalo to, že jsem se na to vyprdla, přijala to jak to je a voila, spadlo ze mě závaží, a to i to fyzický v podobě tuku.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    YMLADRIS: Ale to není jen o batoleti. Dovolím si tvrdit, že tohle dítě potřebuje až do dospělosti. Jinak jsi to pochopila naprosto správně. Muži řeší se syny drobné opravy, někdy stačí jen vytáhnout brašnu s nářadím a dítě si samo hodinu jen ochytává nástroje.
    Ad prevaha nad dvouletakem - je to žárlivost. Je to snaha upoutat na sebe více pozornosti.
    Měl jsem zkušenost, kdy starší a mladší sourozenec spali v jedné posteli kousek od sebe. V noci se mimoděk držely za ruce, furt se ochytávali apod. Taky se osvědčuje společné koupání ve vaně a společný pobyt mimo domov.
    YMLADRIS: jj - změnu čekám s prvními jarními dny
    NEMESISS: já jsem to měl také kdysi v hlavě, ale je fakt zvláštní, když si to zkusíš. člověk ve spánku podvědomě cítí vedle sebe živou bytost a tím si vymezíš hranici.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    Navíc oni jak jsou sentimentální a věci říkají na plnou pusu, umí perfektně a do detailu popsat, jak k tomu zadušení v noci dojde. Závěr: "To je snad jasný, že ho zadusíš." :D
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    YMLADRIS: "Zadusis sve dite" tady mame porad ze strany tchyne po Skypu. Jsem povznesena, je v Lime. Vikouš je ted velkej, ale tesne po porodu jsem z toho fakt mela psycho.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    WRNQ: taky mame 1. jmeno Viktora :) krasny a mezinarodni ,)
    STAROJDA
    STAROJDA --- ---
    YMLADRIS: předpokládám, že všechny hry vznikly spontánně, no ne? Chci tím říct, že opět stačí sledovat svoje dítě, kdy se snaží projevit moc a následovat ho v tom. Já třeba teď dělám to, že když se mazlím s prckem když leží na posteli a já klečím u postele, tak mě odstrkává nohama, tak vždycky spadnu jakože hodně. Taky vzniklo samo od sebe.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    LYDI: nase hry
    1. shazovani rodicu na posteli (dramaticky pad) - i dokud neumel chodit
    2. mopovani nohou - dite ti mopem najede na nohu, uskocis jako by to byla tarantuleeee
    3. tanec na povel - dite mlati do stolecku, tancis, dite prestane, ztuhnes, dite pokracuje, zas tancis...
    4. banan/okurek: ukazes okurek, dite rekne banan :-), ty dramaticky Okurek!!!! dite zas banan a tak stale dokola... tuhle hru vykoumal syn, asi nepredatelne :)
    ORIKA
    ORIKA --- ---
    LYDI: znakovala jsem s prvnim a znakuju i ted s druhym, ale mame jen par znaku na zakladni veci..
    LYDI
    LYDI --- ---
    jake delate "mocenske hry"? nejsem v takovyych vecech moc creative... a znakujete nekdo trochu vic . mate treba nekdo s znakovanim zkusenosti co se tyce veci jako "bojim se"?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KEIKIN: rozumim, zmenit sebe. Reaguju na tvou poznamku ze le je treba pockat na slunecny den, ze je tezke se menit kdyz je shon s detma. Ano, je to tezke, ale abys necekal rok, kdyz dokud jsou deti maly tak tvuj vliv na ne (to jak jsi nebo nejsi v pohode) je nejvetsi
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: kdyz to 'vidis' (chapes...) tak se s tim urcite da neco delat!!
    trochu potiz je v tom, ze cest je tisice a ja te vubec neznam. Nevim co uz se ti v zivote vyjevilo ze je pro tebe funkcni. Plati napriklad u tebe prevence? Mineno, kdyz jsi ve stresu, odpoji se novejsi poznatky, a jednas automaticky jako kdyzs byla predskolak, nutkave ty stary vzorce. To je napriklad normalni, a je krajne tezke se proti tomu vzeprit primo za behu. Mne hodne pomaha dohoda s partnerem, tj. kdyz zacinam byt v prdeli, sdelim to a on na mne vic dava pozor a jak zacnu jet ty stare blbosti, tak mi vraci uvedomeni k tomu, co se deje, a ze se to dit nemusi. Plus veskera normalni nejobycejnejsi prevence stresu, spanek, vyziva, pohyb, radost, emocni dobijeni se... mas doma zasobu hroznoveho cukru?
    Udelat si na nasledujicich nekolik let totalni prioritu z toho ze ty jsi matka, decka z tebe nassavaji realitu, takze je nejdulezitejsi se udrzovat co nejvic v pohode. Ruzne stresove tlaky, ktere nejsou nutne, muzou par let pockat, az se deti odpoji. Pak zas muzes byt vykonna nebo stihla nebo v uklizenem byte ... (nebo co je tvuj osobni unik..).

    No a konkretneji ohledne toho co delam ja, jak volit tu prvni odpoved ITs OK to Feel Sad: naucil mne to prave az syn. On to totiz vi a naprosto uvolnene to praktikuje. Kdyz je mu cokoliv lito, je mu to TOTALNE LITO, proste do te emoce jde, niceho se neboji, necha to sebou prochazet... a tim se ta situace sama provzdusni a zakonci a on jde zase po svem prozkoumavat svet, volnej autentickej. Raduje se na plne pecky a rve na plne pecky. Jeste nevi, ze "nesmi".

    Takze: az priste tvoje decko bude svobodne projevovat smutek a ty ho obejmes a reknes mu, To je jasny, je ti to LITO, zabrec si, vsechno o tom mame povez. Tak v tom momente si predstav, ze zaroven nekdo objima tebe a taky ti dovoluje ITS OK TO BE SAD. Nebo nekdy potom, pokud by multitasking nefungoval. Vecer v posteli se nech obejmout imaginarni Dokonale Moudrou Starou Jesterici, ktera uz to ma zmaknute. Rika ti, Tobe je fakt lito ze zatim nedokazes byt na deti tak jak bys chtela, ze? A vsechno mi o tom povez! Vsechno ji o tom povez. Zabrec si. Delej to tak mesic. Pokud je to pro tebe, benefity se dostavi tak jasne, ze uz i tvoje setrvacna mysl bude ochotna uznat, ze nemusi furt hazet Guilty nebo Anger, a zacne ti to najizdet i pres den...

    ale tak to jsem ja, nevim kdo jses ty. Uzivej! furt jsi na tom bohuzel lip nez drtiva tuna naprosto nevedomych robotickych matek.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam