• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    2 odpovědi+3
    MARKYSHA:
    KEIKIN:
    nevzpomenu si teď na autorku, ale tvrdí, že nelze milovat nikdy stejně a to ani vlastní děti, protože láska má být jediněčná (každý, koho milujeme je jedinečný). tvrdí, že by se intenzita lásky neměla porovnávat.
    ale chápu, jak to MARKYSHKA myslí
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    NEMESISS: Mně se dycky líbí, jak malé děti říkají, že by chtěli za manželku (manžela) rodiče nebo sourozence. Naše malá se teď ale zamilovala do postavičky z pohádkového seriálu - to je pak další level). :-)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    1 odpověď
    KEIKIN: takhle racionálně se to brát nedá - těhotná matka obětuje svůj život, jen aby se narodilo dítě, které ani nezná, já sama bych s mužem už žádné dítě pravděpodobně neměla, protože kdyby tam děti nechal a zachránil mě, tak bych mu to asi nikdy neodpustila. Přísně racionálně taky můžu zachránit svoje děti a pak mít jiné s jiným mužem a naopak.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    3 odpovědi
    MARKYSHA:
    MARKYSHA:
    určitě s Tebou ve všem souhlasím...myslím, že většina rodičů v týhle diskuzi je natolik soudná, že bude schopná dát dětěm svobodu a že jsem i schopni jim ukazovat, že děláme taky chyby, jako všichni, že je to lidské...
    vidím trochu problém spíš v tom okolí - je celkem jasné, že v generaci našich dětí bude hodně citově oploštělých a tak si říkám, my vychováváme děti s láskou, mají dostatek fyzického kontaktu s náma atd. a co když naše dcera/náš syn 1x, 2x, 3x v životě bude mít smůlu a narazí na citově oploštělý, robotickou "výchovou" poznamenaný protějšek? všichni se asi shodnem na tom, co říká YMLADRIS, že děti od rodiču okoukávají, jak že se vlastně dělají ty vztahy. nemůže takový dítě pak dojít k závěru, že nikdo ty vztahy nedělá líp než máma/táta, máma je nejlepší ženská na světě...?
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    3 odpovědi+1
    MARKYSHA:
    děti milujeme víc, než sebe vzájemně - ty jo to je ale hodně drsné téma. Tady sem na hodně tenkém ledě. Lhal bych, kdybych o tom taky nepřemýšlel. Je to dost intimní kontroverzní otázka. člověk má milovat sebe i své bližní tak nějak rovným dílem. A jak to píšeš ty, když přežijí děti, tak jsou bez rodičů - rodiče už nikdy mít nebudou. Kdežto rodiče si můžou udělat nové děti.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    2 odpovědi
    NEMESISS: spíš by dítě nemělo vidět v rodičích Bohy, mělo by mít možnost vidět, že i rodiče mají své chyby a je to normální - protože tam pak dojde, buď jak říkáš, že není schopno najít partnera, protože má neexistující ideál rodiče (protože ten rodič samozřejmě není ideál, to není nikdo) nebo začne rodiče nenávidět, když zjistí,že rodič není Bůh, protože se cítí zrazené. To byl příklad mojí puberty, kdy jsem jako dítě věřila, že máma je Bůh, že všechny chyby, co dělala, jsou v pořádku, že když byla ke mně hnusná, tak jsem si to zasloužila, že nikdy není nespravedlivá, pak jsem dostala rozum, zjistila, že máma má do dokonalého rodiče hodně daleko, naštvala se, brala to jako zradu a odešla při první příležitosti z domova a ani se jí nesnažila pochopit, s hořkostí v srdci. Smířila nás až ta nemoc. Což je příklad, když sice milující, ale slabý rodič, dělá moc fatálních chyb a dítě trpí. Pak jsou ale zase příklady, které znám osobně třeba, když jsem byla na skupinových terapiích, kde byli lidé, jejižchž rodiče neuděli žádnou chybu NIKDY, byli DOKONALÍ (což ale byla vlastně zase lež, to není nikdo) a zoufalé dospělé dítě hledalo a hledalo nejen partnera, ale i přátelé, ale nikdo jejich laťky nedosáhl, to se hodně stává, když DOKONALÝ rodič zemře a nestačí se historicky znemožnit apod.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    3 odpovědi+5
    NEMESISS: To je hodně složitý, myslím si, že je v pořádku, když žena miluje svoje děti víc než partnera - případy, kdy makta zamlčuje týrání nebo zneužívání ve strachu, že by přišla o partnera jsou imho nenormální - ale měla by to být ta velká, nesobecká láska, kdy někoho tolik milujeme, že jsme schopni mu dát svobodu, když jí potřebuje a je to pro něj nejlepší, umění nechat milovanou bytost odejít. Příklad: když, jsem byla na střední škole, našla jsem vypadlé holátko, drozda, vypiplala jsem ho, krmila ho, ale poslední, co bych pro něj chtěla, aby žil v kleci celý život, takže po poradě s odborníky, jsem ho nijak neochočovala, brala ho často ven, kde se učil hrabat a shánět potravu, naučil se létat a čím by starší, tím se mě víc bál a byl nepřátelský, a bylo to v pořádku, a jednoho odlétl a já to sice obrečela, ale zároveň byla šťastná. Pak jsem ho ještě někdy viděla na zahradě s ostatními - byl k poznání, měl bohužel z té klece trochu pocuchaná ocasní pera a věřím, že si snad na svobodě počínal dobře. Lidská mláďata samozřejmě na rodičích lpí víc než ptačí, tu "nepřátelskost" vidím třeba ve vymezování se v pubertě, což je taky v pořdáku, potřebují i nadále lásku, ale ne tu opičí, měla by se naučit se živit samy, řešit problémy samy a jednou odejít a založit si svoje hnízdo. Není to pochopitelně jen o ženách, s mužem jsme se shodli, že děti milujeme víc, než sebe vzájemně. Samozřejmě máme se rádi, ale když dám ten blbý případ s hořícím domem, tak první bychom oba zachraňovali děti a potom partnera.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    1 odpověď
    YMLADRIS:
    KEIKIN:
    Prostě si jen kladu otázku, zda v případě, kdy je dítě hodně citlivé a rodič hodně dobrým vzorem, zda potom takové dítě nehledá v životě dostatečně dobré vlastnosti u druhého pohlaví a když nenachází, uchyluje se citově k rodiči opačného pohlaví, který slouží jako ten dobrý vzor.

    Jinými slovy, zda může dojít k patologii i v případě, že rodič opačného pohlaví to ve "výchově" nepos...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    1 odpověď
    NEMESISS: 1. Problém imho je, když se matka příliš stará o své děti. Moc se o ně bojí, moc jim klestí cestičku v životě, moc se straá o to, aby se její (dospělejší) děti měly dobře. Většinou takové matky kupují svým dětem byty, domy v blízkosti jejich domova, aby se nerozprchly. Zjednodušeně tedy, zdravý vztah končí tam, ke začíná přílišný strach/obavy.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    +1
    YMLADRIS: joa jeste jsem chtela doplnit Verena Kastova: Otcove dcery, matky synove
    a G. Corneau Anatomie lasky, ale asi je k tomu tuna knizek
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    2 odpovědi+7
    NEMESISS: nejak hluboce nastudovany to nemam, prozatimne mi pripada, ze mamankovani muze mit pricinu

    1. matka ma chaby partnersky vztah, synem si resi svou potreby kontaktu s muzem. Reseni je zjevne - dat si bacha a mit na prvnim miste otce ditete. Deti beztak ze vztahu rodicu cerpaji "jak se to dela, ty vztahy", takze je to zasadni vec

    2. matka si skrz syna neresi vylozene partnersky vztah (nedela si z nej sveho chlapa), ale resi si synem (ev. detma) jako by smysl zivota. Nechce je propustit, akceptovat jejich vyvojove potreby, protoze KONECNE se v jejim zivote deje neco zasadniho, je potrebna, schopna, milovana, atd. To je IMO slozitejsi, protoze neni trivialni odlisit obetavou materskou matku od prilis do deti se promitajici matky. Myslim ze je potreba vedome komponovat a logisticky zajistovat ten slavny "svuj vlastni zivot". Podle Waldorfu dite nechce byt Sluncem. Dite touzi aby matka byla Slunce a ono ji mohlo orbitovat jako planeta -- z povzdali sledovat jak matka jde, pracuje, raduje, sakruje, trpi a zveda se, kona a dociluje, selhava a vitezi. A ucit se to od ni, jakej je vlastne ten zivotni smysl a jaky si delat cile... pokud matka ma cil "at mne moje dite nikdy neopusti" (vedome ci nevedome), ublizuje mu

    Pokud toto vsecko je zrejmy a stejne mas pochybnosti, tak to vic rozeber... co te znejistuje
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    3 odpovědi
    otázka do pléna z jiného soudku: napadlo Vás někdy, že může bejt obtížný ve vztahu matka-syn/otec-dcera rozopoznat hranici, kdy končí úzký, zdravý vztah a začíná patologie zavánějící komplexy známými z psychologie? znám pár chlapů "mamánků", naprosto neschopných navázat, popř. udržet si fungující vztah se ženou, protože v hlavě mají na téhle pozici maminku.
    řešila jsem to s Michaelou Mrowetz (https://cs-cz.facebook.com/michaela.mrowetz.klinicka.psycholozka), odpověděla mi, že "rodič zabrání vzniku patologického pouta tím, že bude respektovat vývojové potřeby dítěte, např. matka nebude kojit osmnáctiletého syna atp.".
    Její odpověď mě moc neuspokojuje, myslím, že málo mamánků bylo kojených do nácti (jakkoli chápu nadsázku výše uvedený psycholožky).
    ? :)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KEIKIN: já to znám z druhé strany, sestřenka je militantní veganka a je fakt na zabití. Jela do Prahy na nějakou přednášku, já pro ní měla veškeré jídlo, nejedli jsme před ní apod., ale stejně si neodpustila hromady rejpání, keců a agitace.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    STAROJDA: Tak to jsem samo zkusil jako první. :-) Nefunguje.
    STAROJDA
    STAROJDA --- ---
    1 odpověď
    KEIKIN: nefunguje to, že jí to dáš na stůl s tím, že nic jinýho nedostane a bude o hladu? :)
    TANGERINE
    TANGERINE --- ---
    KEIKIN: Na tom mi neprijde nic zvlastniho. Je to proste osobnejsi, intimejsi tema. A nemyslim, ze to je tak uplne o egu, jako o priznani si vlastniho strachu, ze to, co pro dite delas, treba nemusi byt to nejlepsi.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    1 odpověď
    STAROJDA: Tak podávání jídla dětem je vlastně taky výchova. V tomhle se pořád učím a pořád jsem nenašel způsob - jak vysvětlit dceři (5), že by mohla začít jíst, to co my.
    STAROJDA
    STAROJDA --- ---
    1 odpověď
    KEIKIN: myslel jsem to spíš tak, že když je na ona.idnes.cz článek o nejedení masa nebo mléka, tak diskuze je stejnej shitstorm jako tady u výchovy dětí. V osobním rozhovoru je tu už teda asi mírnější, ale stejně si konvenční jedlíci obhajují svoji životosprávu až "do krve" - podobně jako když bys někomu řekl, že blbě vychovává svoje dítě.

    No a nejlepší kombinace, kdy na sebe může rodič přivolat maximální prokletí je, když řekne doktorce "jsem vegan a moje dítě bude taky - nedám mu jíst žádný živočišný produkt".
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    2 odpovědi
    STAROJDA: ty čoveče o tom jídle sem to nezažil. Tam je to podle mně mírnější - resp. když nejím maso nebo zeleninu, tak nikomu neubližuju (možná kromě sebe). Ale výchova se týká dětí, což nejsi ty.
    STAROJDA
    STAROJDA --- ---
    1 odpověď
    KEIKIN: ale tak to není divný. Politika se tě prostě netýká (jenom když seš politik), kdežto děti se týkají prakticky každýho. Stejně vyhrocené debaty jsou i o jídle (vegetarián/masožravec), je to stejná situace.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam