Ja bych se taky chtela vyhnout klasickymu skolnimu vzdelavani.
Co se tyce ziskavani informaci, tak se mi libi, jak to deti maj prirozene. Chtej se naucit, co videj kolem sebe, zajimaj se o svet a maj ohromnou vnitrni motivaci veci zjistovat a trenovat ruzny dovednosti. Dospeli je nemusi nijak postrkovat. Naopak vidim, jak povzbuzovani a chvaleni deti brzdi. A nuceni je uplne zasekne. Znamkovani je kapitola sama pro sebe, pripada mi dost zbytecny a kontraproduktivni.
Ale, co tu jeste nezaznelo a pro me ma vyznam, je rani vstavani. Chtela bych, aby se moje deti mohly vyspat do ruzova kazdy den. Predstava, ze je rano vytahuju z postylek a jsem v nervu, ze jsou rozespaly a pomaly... Pak je zenu do instituce a vecer je zase nervozne zahanim do postele, aby se stihly vyspat, nez je rano vzbudim. A tak petkrat v tydnu mnoho let. Brrr, to fakt nechci...
A taky omezovani v pohybu, kdyz musej cely dopoledne sedet v lavici a nemuzou se vyradit.
Domaci vzdelavani v komunite se mi libi nejvic.

SANCHA: No, asi by se musela vytvořit nějaká síť podobně smýšlejících rodin, co by taky vzdělávaly děti takto, a pořádat třeba společné akce, nebo se nějak podílet na té společné "výuce". Myslím, že Ymladris má něco takového v plánu, pokud se nepletu. Nebo třeba skaut, sportovní klub, něco by se jistě našlo, pokud by byla vůle :-)

TORUVIEL: dva roky na ZŠ, která si zakládá na tom, že má třídu pro nadané děti se spešl programem, ale neosvědčilo se to. Syn, který od útlého věku miluje vzdělávání, vydržel spolupracovat tak rok. Pak už si zoufal, že to, co se tam dělá, je moc lehké, a nikdo se s ním nechce bavit o fyzice a chemii. Plus velmi tradiční pojetí vztahu dítě - dospělý hlavně v družině, což syn zvyklý na respektující přístup moc nechápal ("Já jsem paní družinářku opravil, že není úplně jisté, že se udusím jídlem, když budu při obědě mluvit, a ona mi vynadala."). V září se tu otevřela Scio škola, kam syn přešel, a je to nebe a dudy - jak v možnosti pracovat si
na svých projektech, tak v přístupu k dětem. A hodně se tam rozvíjejí soft skills, tím, že jsou děti ve věkově smíšených skupinách plus že se na tom cíleně pracuje, což bychom třeba u domácího vzdělávání nikdy nedali. Já bych teda tak asi třetí den domácího vzdělávání vybrakovala rodinné úspory a emigrovala do Karibiku, ale to je moje osobní nastavení.
Za mě je Scio dobrý model alternativy.

TORUVIEL: budeme mit dite na domacim vzdelavani, umi cist psat pocitat (budou mi 4), oba rodice jsme v IT kde je klicove abys celej zivot sama se rozhlizela po prilezitostech, vzdelavala se a posunovala, zadna "skola" toto nemuze vyresit jako by jednou pro vzdy. pro syna chceme rozvoj tohoto - aby pokud mozno sam zjistoval co jsou jeho chute a talenty a dokazal si za tim jit. Postupovat hodlame pres projekty, prikladam priklad kterej na fejsiku dneska dostal hodne lajku. V zasade cim vic unschooling tim lip, ale v CR to neni mozne.

---

DIY Tulletka. Syn (4) dnes vytáhl puntíkovou Knížku od Tulleta (na stránkách jsou výzvy, např. ťukni na žlutý a na další straně jsou místo jednoho žlutého dva atd.) a dostal nápad, že taky udělá takovou knihu. Řešili jsme kolik chce mít černých a bílých stránek, jak velké. Spojení stránek do knihy jsem provedla já. Syn kreslil puntíky a diktoval mi nápisy/úkoly. Původní tulletka je na fotkách jen tak, nedělal to podle ní, ale podle své inspirace. Hodně mě to bavilo tak sdílím i zde.
Ke konci ještě využil puntíkové nálepky, ale jinak dával přednost voskovkám (ty gelové z lidlu silně kreslí i na černý podklad).
P.S. Ještě doplním: muž mi říkal o podobném nápadu co dělali spolu: "okýnkové knihy". Dva papíry na sobě, ohýbání nastřižených okrajů stránek a pod to dokreslení něčeho (jak bývá v knížkách, např. co je vevnitř v dané věci - v našem případě byla inspiarce usborne knížka o recyklaci, takže kontejner a v něm flaška atd.)

https://www.facebook.com/events/178042349385832/

BRNO
Loni jsme delali seminar "změň vysírání na dovádění" a po roce můžu zodpovědně říct, že hodně lidí to dokáže aplikovat v praxi a funguje jim to. Budu teď mít seminář znovu, tak kdo "to" (např. únavné chování dětí..) řeší, dojděte! Zn. Nejsi strašná matka :-)

Kdo na FB zasadne neklika, tak web je tu www.beremehranivazne.cz

https://www.facebook.com/events/178042349385832/

BRNO
Loni jsme delali seminar "změň vysírání na dovádění" a po roce můžu zodpovědně říct, že hodně lidí to dokáže aplikovat v praxi a funguje jim to. Budu teď mít seminář znovu, tak kdo "to" (např. únavné chování dětí..) řeší, dojděte! Zn. Nejsi strašná matka :-)

Stop Torturing Shy Kids – Scary Mommy
http://www.scarymommy.com/stop-torturing-shy-kids/?utm_medium=partner&utm_source=positiveparents

Moje dítě taky školku nijak neobrečelo a spíš znám většinu takových. Za to vystřihl krásnou lítostivou scénku před odjezdem na výlet s tátou, na který se půl roku těšil. Ale jel a užili si to. Takže asi tolik k tomu, co se z toho dá usuzovat.

NEMESISS: tak to já znám dvě vlastní, brečela jsem tajně já a oni nechtěly ZE školky a to na mě celkem visí.. a líbí se tam oběma doteď, i když teď se těší i domů.

NEMESISS: Víš jak, já zaopatřuji své dítě dostatečně, ale jsou prostě věci, přes které u mě vlak nejede. Nejsem a nikdy nebudu žena, co obětuje svou práci nebo koníčky dítěti, nebo jeho vzdělávání apod., protože by mi z toho prostě bylo smutno a nenaplňovalo by mě to :-) Člověk asi má dělat to, co ho naplňuje, pokud je to jen a pouze péče o děti, tak proč ne. Ale já to tak nemám. A to ani nejsem samoživitelka :-) Jen mám prostě jiné cíle, než perfektní výchovu dítěte - a ano, taky bych si uměla vysnít ideální školku, ideální stravování, ideální přístupy, měla jsem ty tendence, ale čím je dcera starší, tím víc mě to opouští a nejsem už tak křečovitá a přijímám věci takové, jaké jsou (samozřejmě ne zcela, samozřejmě budu zvažovat školy v okolí, ale prostě vyberu jen tu nejlepší dle mého uvážení a to je vše). Myslím, že to může být nakonec i ku prospěchu, když dítě nemá vše naprosto ideální a podle mých představ (a že já teda mám celkem dosti nonkomformní názory :-).