• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    PALEONTOLOG: to mi prijde pro deti jako idealni - hazeni kamenu do vody a pobihani kolem bazenu od rana do vecera (v ramci uceni se)...Ty v tom vidis problem?

    btw pripomelo mi to, ze treba Quincy Russel jezdil v Summerhillu zpocatku skoro furt na kole :D:
    Quincy Russel - speciální host II. setkání Svobody učení
    https://www.youtube.com/watch?v=_Pdat3LP3Mk
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    TAPINA: U nás je to naopak, já jsem pro dceru (zatím :D ) ta největší autorita, kolikrát diskutujeme o něčem, co jim tvrdila učitelka ve školce (nebo jiná "autorita") a já to třeba rozporuju, pokud s tím nesouhlasím a dcera bere to mé vyjádření jako to více směrodatné (ale samozřejmě jí to nepodávám jako svatou pravdu, vedu ji taky k tomu aby sama přemýšlela a brala na vědomí, že názory se liší...ale některá fakta jsou holt neoddiskutovatelná, a lidi někdy dětem vykládaj hrozný nesmysly).

    Jinak na domácím vzdělávání vidím jako hlavní přínos to, že je víc propojené (nejede se na předměty), a taky propojené s každodenním životem, více podložené zážitky a emocemi (což mimojiné vede k lepšímu zapamatování věcí, ukotvení ve zkušenostech). Ideálně bych si představovala nějakou alternativní školu pro dceru, nicméně opět jsou tu překážky - finanční možnosti, nedostupnost takové školy u nás ve městě apod. Zvažovala jsem i přestěhování do Prahy, ale ty ceny bytů jsou teď děsné.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    TAPINA: Bart se sám naučil číst teď, v šesti, protože poslední období, kdy ho zajímala písmena, měl předtím asi ve čtyřech, od té doby taky jel jen čísla, počítá furt něco, naučil se úplně sám hodiny, umí toho spoustu o zvířatech a zemích světa, ale přesně, x věcí ho absolutně netankuje a je navíc schopný se o některá fakta strašným způsobem přít.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    JANCAA: Já si jen nejsem jistá, kde vezmou rodiče pořád tu invenci pro vymýšlení, jak nenásilně propojit hraní se vzděláním, a to tak, aby to vzdělání opravdu bylo vzděláním a ne jen rozvinutým selským rozumem. Selský rozum je taky potřeba, to ne že ne, ale sám o sobě nestačí.

    Já jsem byla taky dlouho přesvědčena, že přirozeně je dítě zvídavé a touží po tom, dozvídat se věci. Sama jsem se už někdy po čtvrtém roce naučila plynule číst, tím stylem, že jsem si prohlížela knížky, vyptávala se na písmenka a začala je spojovat do slov. Hodně inteligentních lidí, které znám, to měli stejně, tak jsem automaticky předpokládala, že můj syn bude taky experimentovat se čtením už ve školce. Nezájem, absolutní nezájem. Zajímají ho čísla a naučil se sám sčítat, takže o něco se zajímá, nicméně neví spoustu věcí, které by ve svém věku už vědět mohl, a to proto, že když si povídáme a já mu zkouším předat nějaké vědomosti o světě, co nás obklopuje, tak mi z půlky nevěří, protože se to nekryje s jeho názorem, který si udělal na základě své fantazie, z druhé půlky neposlouchá, protože počítá tyčky v plotě :D Ze školky si nové informace nosí, paní učitelka je autorita, která ví, jak se věci mají a má pravdu.
    KUTAS
    KUTAS --- ---
    Já souhlasím, že by bylo super děti učit, tak, že je to bude bavit - tzn. ideálně individuálně doma a formou her, v tom horším případě ve spešl škole, kde to budou dělat podobně + aby se naučili co to je vyčúranost vrstevníků a socializovali se, tak je pak vozit po kroužcích, které jim tohle zajistí.
    Bohužel já ani partnerka na to nemáme čas ani energii (+ ona nervy), na soukromou školu, kde se za první stupeň platí po slevě 100 000,-- / rok zase nemáme úplně peníze. A tohle platí asi pro víc rodičů.

    Už jsem měl možnost se potkat s dítětem co bylo super a stejně tak jiné co mi přišlo lehce pomalejší, obě učený doma... těžko říct, jak budou fungovat za pár let, stejně jim to trochu i závidim a fandim jim. Hlavně každé to dítě je jiné + hodně záleží na konkrétním učiteli (ať je to rodič nebo 50tiletá učitelka na základce).

    U nás doma bych si musel najít asi nějakej koníček mimo domov a stejně bych vsadil, že by to ani jedna nevydržela a jen by to vedlo k finální katastrofě.
    JANCAA
    JANCAA --- ---
    PALEONTOLOG: Ano, třeba běhání kolem bazénu a házení kamenů do vody. Pokud to teď rády dělají, znamená to, že to je jejich vývojová potřeba. A pokud je rodič kreativní, může tyto sporty propojit s matematikou, fyzikou, hudebkou, výtvarkou a nevím s čím ještě... Až je přestane bavit tohle, přijdou zas na něco nového... Děti jsou od přírody tvořivý a zvídavý...
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    JANCAA: jaký jsou ty přirozený potřeby ? u nás by to znamenalo házení kamenů do vody od rána až do večera, nebo pobíhání kolem bazénu.
    KOTENCE: dokud nebudeš s látkou ve skluzu, tak nebudeš mít potřebu učení natahovat a dělat pauzy. soustředění na výkon a odpočinek je naprosto přirozenej rytmus.
    JANCAA
    JANCAA --- ---
    Ono stačí se některých dětí zeptat, jestli rády chodí do školy. Minimum dětí řekne, že ano. Přijde mi to úplně děsivý, když si uvědomím, že v těch běžných školách je "uvězněno" tolik nešťastných dětí, kterým učitelé nalejvaj vědomosti do hlavy formou frontální výuky, kde aktivní je učitel a děti se pasivně snaží pod nátlakem přijímat vědomosti a nerespektují jejich přirozené potřeby... A děsivý je i to, že to lidem přijde normální.. jak rodičům, tak učitelům.. většina lidí si stále myslí, že prostě škola děti bavit nemusí, že škola není pro zábavu apod... a nebo zkrátka řeknou "to je prostě život". Bohužel tito asi nevědí, že to jde i jinak...

    45 minut matematika - přestávka - 45 minut čeština - přestávka - 45 minut prvouka - atd. atd. -přijde tohle někomu přirozené? Na tohle lidský (natož dětský) mozek není stavěný... takhle to je 5 hodin denně, 5 dní v týdnu, 10 měsíců v roce...odpoledne domácí úkoly, neustálé hodnocení, známkování a srovnávání mezi žáky... Taky nechci, aby moje děti někdy něco takového absolvovali... Nehledě na to, že spousta učitelů pořád preferuje autoritativní výchovu, takže dětem pošlapávají sebevědomí, nálepkují je a stresují...

    Vůbec nechci zatracovat všechny školy! Věřím, že tam je spousta osvícených učitelů/průvodců, kteří svou práci dělají dobře!

    Naštěstí ve světě přibývá škol, které jsou svobodnější a kde jsou děti šťastný.. Tam pak největším "trestem" pro dítě je, když nějaký čas nemůžou do školy, protože tu školu zkrátka milují.. Pokud u nás nevznikne smysluplná škola do té doby než moje děti vyrostou do školního věku, nezbývá mi nic jiného, než je učit doma...

    A také mi přijde, že dítě v domácím vzdělávání je mnohem socializovanější než dítě z běžné školy, kde se učí nevhodnému chování, vulgaritě, soutěžení, ponižovaní druhých, a to bohužel ne jen od ostatních dětí, ale i od "autorit" :-(...

    Jak už napsala Kotence, děti v domácím vzdělávání si sami vybírají, co, jak a kdy se budou učit a to právě podle toho, co je právě zajímá a baví... To mi přijde přirozené a smysluplné.
    Ptejme se dětí, jak to chtějí a jaké mají představy, ony nám řeknou...
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    PALEONTOLOG: nevim, jak Ymladris, ale ja se urcite nechystam dite doma ucit zpusobem, kdy urcuju nejaky prestavky nebo vhodnou dobu pro vyuku... To je prave for ty domaci skoly, ze si to dite muze urcovat samo podle svyho zajmu a chuti. A teorie pravi, ze dite bude mit zajem se vzdelavat, coz mi dava smysl. Zatim obe moje deti travej cely dny tim, ze se neco ucej a trenujou, rada bych, aby jim to vydrzelo celej zivot. Nechci jim to zkazit skolou ;-)
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    YMLADRIS: kolektivy vznikají a zanikají. je výhodou být adaptabilní a nemít problém s lidmi, které zprvu neznáš. to spoustu situací v životě ulehčuje. jeto neviditelné, pokud tahle schopnost existuje, je to děs, když někdo tuhle schopnost nemá. ta teze o posmívání je celá na šikmé ploše. posmívají se aby si potvrdili převahu. lidi řadí sami sebe do čel a nebo koutů, nebo mezi. posmívají se tomu, komu se lze posmívat. aneb jak začít házet vinu za posmívání na frustrované jedince. není to spíš tak, že jsi frustrovaná byla už předtím, kolektiv to povzbudilo a vyčlenil tě ? zkrátka není možná jiný alternující vysvětlení ?

    YMLADRIS: to co popisuješ stran Vieweghove, to mi přijde jako asertivita. ta se na školách fakt neučí. někdo se s tím narodí, někoho tak lze vychovat, někdo na to přijde sám. ale naštěstí nejsou všichni jako ta holčička.
    asi každý je spokojenější v souladu se sebou, to je snad základ. proč by měl někdo být kým nechce? nikdo ho k tomu zvlášť nenutí. někdy to může být strategie k přežití. to kam posunou školy tvoje děti teď nevíš. a že je po práci zábava je celkem normální. do práce po zábavě se nikomu už nechce. unavený děti nic nenaučím, taky nejspíš budeš děti učit za čerstva. taky jim budeš dělat přestávky a uvidíš, že je občas musíš přimět k soustředění. samo že je lepší pozornost přítáhnout a ne si ji vynucovat. v dnešních školkách je hromady programů, hraček co za mě nebývaly. do školky chodím kolem prvňáků a druháků, koukám jim přes okno a v létě je slyším. spousta pomůcek, cizí jazyky a spousta tvorby. za mě se učila VŘSR, skládali a lepili jsme mávátka na májový průvod a poslouchali o partyzánech. já jsem vlastně dneska rád, že ta škol nevypadá jako za mě.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    INUSHKA: No to já právě nevím, protože to neumím :D
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    k te socializaci mi prisel zajimavy moment z rozhovoru s Vieweghovou (mela obe holky doma na prvnim stupni, pak sly na gympl), ze starsi dcera na gymplu funguje jako mediator. Ze je z rodiny natolik navykla ze v pripade konfliktu se hleda pochopeni, reseni, ze tedka neustale pomaha ucitelce pochopit ostatni deti a najit vyhovujici moznosti. (Vyberova skola kde je detem naslouchano.) Protoze, dle Vieweghove, ma nachozeny, ze je to naprosto normalni. Kdyz mi neco vadi, tak to rict. Kdyz mam napad, tak to rict. Kdyz jsou rozporuplne potreby, tak zamyslet, co s tim. Kdyz nechapu, tak se ozvat. Neresit "stud". Atd.

    K cemuz bych rada taky dospela (u syna). Muze to samozrejme byt osobnosti te dcery, ale ctu to znovu a znovu v americkych homeschool blozich - ze ty decka jak se pohybuji svobodne tak umi pak ve vztazich lepe plavat.

    Filosoficka poznamka: moje rodina jsme typy takove, ze jsme tim spokojenejsi, cim vice jsme v souladu sami se sebou ("delame si co chceme, co citime"). Moc let a spoustu psychedelik a kde ceho mi trvalo nez jsem nasla tu slavnou bezpodminecnou lasku k sobe. Mne osobne skoly zasunuly do fungovani stylu "nejdriv prace pak zabava", "nejdriv spln zadani pak bude prestavka", coz je proste strasne vycerpavajici styl zivota. Chci zit co nejvic jinak, vnitrne motivovane (delat z lasky co ted citim pro sebe, rodinu a svet jako dobry). Cili ze skol mam strach. Byla jsem samozrejme jednickarka.

    Nekdo zase muze mit hlavni zasek ze byl divnej. A vidi cestu v tom, zajistit detem aby v zadnem pripade nebyly divne. Napriklad jim neda neobvykle jmeno nebo je neochudi o normalitu skoly. To si kazdy musi urcit za sebe, jakou osobnost asi ma to jeho dite a skrz co (konformita, non konformita) pujde ke spokojenosti. Kazdy dite je jiny.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    u me byl zasadni prechod na vysokou. Zjistila jsem, ze na informatice je tuna nejruznejsich typu lidi, kazdy si dela co chce, a nikdo neresi ostatni lidi, ve smyslu nejakeho vysmechu, pomerovani se, vytvareni nenavistnych particek atd. Nasledne v zamestnanich nebo zajmovych uskupenich atd jsem taky nikdy nezazila ze by se lidi navzajem posmivali atd. Protoze proc. Pouze na vojne (znaji muzi) a ve skole (znaji vsichni). Proste tam, odkud nelze odejit, a tak urcita cast ucastniku frustraci z toho, ze musi nekde byt a delat neco co nechce, resi demenci vuci ostatnim.

    Jasny, kazdy ma jine zkusenosti. Pokud dite ma naslapnuto na to, ze cely zivot bude pracovat na miste, ktere si nevybralo, se spolupracovniky, kteri jsou frustrovani, tak asi cim driv se na to adaptuje, tim lip. To je myslim nehrozi... ... cili, co to je, ten kolektiv? Jako pracovni kolektiv? Hudebni sbor? Rybari? Parta co jezdi na technoparty? Lidi co chodi hrat deskovky? Nebo co je to v zivote ten kolektiv kde je treba obstat.

    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    TAPINA: Jenže to jsme zase u té otázky, co to znamená "bezproblémově fungovat v kolektivu" a v jakém kolektivu. A můžeme začit celou dizkusi od začátku.
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    SANCHA: Jenže pořád větší je pravděpodobnost, že bude spokojený někdo, kdo zvládá bezproblémově fungovat v kolektivu, než někdo, kdo to nezvládá.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    PALEONTOLOG: Tak treba to mi pripada jako dobrej duvod ten starej system zmenit. Spousta dospelejch ma problemy se sebevedomim, at uz se to projevuje jakkoliv. Psychicky a psychiatricky problemy jsou bezna vec, antidepresiva zobe pulka nyxu (ta mistni elita naroda!).
    Takze to neni tak, ze vsichni jsme prosli systemem a jsme v pohode...
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    PALEONTOLOG: kde je nejblizsi hromada sutru?
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    SANCHA: a kdo dneska nema nejakou formu psychozy at hodi kamenem.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    SANCHA: takovy parchanty z ucnaku, hotelovek a stredni ekonomky znam taky. Jsou to mlady blby telata. Jenze bujary mladi nepovazju za defekt. Znam jednu matku a ta "nema rada rozjiveny deti" a svyho synka okrikla jakmile vesele vysknul pri hre s timnasim pekelnikem. Tak dalsmutne sedel,ve trech letech vsude chodil krokem a neusmal se. Obcas se clovek setka s extremem,
    SOLEI
    SOLEI --- ---
    SARGO:
    Poté co se jaro neslo v duchu chorob takže už mám tři měsíce zaracha, musí být prázdniny, takže další měsíc. Tě chápu.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam