SHARKIE:
Ta ve hře je ten byt po tátový mamince.
A co se týče práce, samozřejmě mě to moc mrzelo, byla to vysněná práce. A měla jsem i vztek,co mi tu provedli a že to s tím taky souviselo.
Ono toho moc není, co se s tou mou školou dělá.
,,Za kasu nepojdes, bo to je pod tvoju uroven" - no technický inženýři a bývalý manažeři tam moc nedělaj.
A sama jsem psala, že jsem se hlásila na jen o něco lepší, ale koukali na mě jako sůva z nudlí, proč mě tam jako personální jejich podniku poslala - no že jsem se jí přihlásila, tak mě nechala jít na pohovor taky tam...
Ale to oni nedůvěřivě říkali u mýho životopisu, kdy jsem dělala ve vedení konkurenční společnosti, ,,JESTLI SE JAKO FAKT SEJDEME?!!"
Doslova, přísahám!
A pak na mě na pohovoru nedůvěřivě koukali, a že je to zčásti hodně hlavně manuální práce a že v kanclu bych skoro nebyla a tak dále a tak podobně...
Ono jak otevřu hubu, tak ten člověk hned pochopí nejen z životopisu, že jinde jsem u toho stolu byla jakoby jeho ne nadřízená, ale na vyšší pozici než on, no prostě jiný....jako někdo, koho bychom si pozvali z dola na chvíli ne meeting...
...a že by jako teď bylo divný, že bych dělala ne jen pod nim, ale ještě pod pani, co je pod nim a nemá VŠ a zdaleka praxi jako já...
Je to složitý.
Ale dělat jsem to chtěla a mohla.
A vysněná práce se nemusí meřit jen penězi - jde o to, že já v tý práci nemusela 50 % času nic dělat a kontrolovala práci ostatních nebo to okolo, což je fajn...
Na to pak k tomu mít dítě taky, že se tam člověk nesedře, ale zase tam nemusí celou dobu seděta datlit do PC jako stroj.
A peníze záleží na oboru.
A takovej junior top manažer, což jsem byla jí,že předtím jsem dělala zese jiný věci, co šli využít jen z části, má prostě míň, než ten top manažer senior, co tu danou věc dělal od ukončení VŠ třeba 5 a více let.
Důležitý je začít. A já začla, konečně vloni...
A je jako absurdní, jak to teď dopadlo.
Ale já nevim, nudila jsem se tam často a byla i na seznamce, to nevadilo, nebyla nebezpečná a nenbylo to jen kvůli grázlovi a otravovi z nyxu, to už jsem psala...
A zvládala jsem toho dposud vždy dost, ale ty 4 miliony na ten byt prostě mít nebudu, abych bydlení a to dítě mohla mít, ať už budu dělat těch pár let cokoli.
Tak mě to na chvíli po tom, co mi krachla ta svatba, do-paralyzovalo.
Jako sice na měsíce asi.
To znásilění tady jen na dva. Tedy na měsíc jsem se zhroutila, když jsem na to přišla..no a pak se to vezlo...a jak mi umřelo to morče to o týden protáhlo...pak zase jsem to chtěla řešit, že vim, že běžně ženy že je někdo dá najít a zdrogovat a znásilní je nějakej chlap, řeší...prostě jsem na tom uvízla, i když už jsem zase začla v dubnu jíst a normálně spát a fungovat...a pak ten koronavirus.
Tak z toho byl červen a od tý doby hledám práci.
A že si škodím vim.
Ale vidět teď v sobotu na akci kámošku SUB. a bývalýho snoubence, to mi nepřidalo.
A jako co mi tu udělali?
No chvíli jsem si i myslela, že už je to jedno, že to nemůže být horší, tak mi to bylo jedno...
Ale pak jsem potkala zase pár lidí, co měli narážky na nyx.
Já byla ráda, že mě nezabili a jak jsem se přestala bát o život, začlo to být v dubnu lepší.
Ale chtěla jsem to nějak dořešit, než půjdu do práce...kdo mohl vědět, že se to tak protáhne.
Ale pak zas jsem byla předvolaná, i když já chtěla řešit jen profil a šikanu radši. To mě zase položilo a vrátilo k tomu myšlenky, ale normálně jsem rozesílala životopisy a byla už fit.
Je to složitý.
Těžko se to vysvětluje, co se se mnou na jaře dělo. A jaký to bylo. Ajaký to bylo i potkávat chlapi, co se mi smáli.
A to bylo ještě v zimě...
To teprve pak jsem slyšela na to znásilnění odezvu. Kdo se moc ptá, moc se dozví.
A sama asi víš, že jí nepochopila, kdo tu drží člověka, co škodil mně a psal něco i lidem, co potkávám....
Nechápala jsem, proč tu dál je a píše mi zlý věci...
Je to diskuse.
A jako jo, můžu odpovídat na co chci a na co nechci vynechat. Odpovídat až budu mít čas.
A odpovědi, co se mi nebudou líbit nebo mě budou dráždit nebo zdržovat, vynechat.