Vztah nošení mezi matkou a dítětem začíná už v těhotenství. Dítě vnímá jednak matčiny nálady a pocity, jednak mu rytmus kolébavých pohybů zprostředkovává pocit jistoty. Když pak žena své dítě nadále nosí na těle, nošené dítě pociťuje nejvyšší míru bezpečí a blízkosti.
Dítě je ve své první životní fázi hlavně nošenec a kojenec. V této rané periodě potřebuje jeho nervová soustava jakoby potravu skrze podněty, které mu po porodu zprostředkují úzký kontakt s tělem matky. V prvním roce života získává dítě tělesným kontaktem s rodiči, nebo jinými pečujícími osobami, jistotu a důvěru k atmosféře svého okolí. Míra blízkosti k matce a hned po porodu i k otci určuje tempo jeho fyzického a psychického rozvoje. Názor, že by se páteř či jiné kosti mohly nošením dítěte ohnout, nebo znetvořit, je dnes dávno překonaný. V šátku sedí dítě v anatomicky správné pozici roznožmo, zstímco záda jsou úplně podepřena. U přírodních národů se luxace kyčelních kloubů téměř nevyskytuje, protože nosí děti tímto způsobem. I regulace tepla je podněcována přirozeným způsobem, dosáhne se určité otužilosti. Psychologický efekt nošení navíc přispívá k niternému citovému vztahu mezi dítětem a matkou (rodiči) a také k rozvoji inteligence dítěte.
Doteková stimulace matkou, nebo otcem nošeného dítěte pozitivně ovlivňuje jeho růst a fyzický i psychický vývoj. Toto uspokojování tělesných a duševních potřeb budoucího člověka je možná začátkem jakéhosi návratu k původní citlivosti a vnímavosti i k přírodě.
Klid a samota lidské dítě znepokojují. Z toho vyplývá jeho potřeba mít nablízku osobu, která o něj pečuje. Hluboký spánek dítěte, přestože se sním intenzivně hýbe a prostředí je hlučné, dokazuje uspokojující účinek změn poloh, protože ty signalizují přítomnost pečující osoby. Centrum rovnováhy je část mozku, která začíná zrát nejdříve. Pozitivních účinků pohybování s dítětem využívají různé kliniky k podpoře vývoje nedonošených, nebo dětí s podváhou.
Kojenci, které jejich matky nosí v šátku, se vyvíjí lépe než děti, které stráví většinu času v postýlce. To platí stejnou měrou pro motorický, kognitivní a emocionální vývoj.
Zahraniční pediatři a ortopedi doporučují šátek na nošení dětí z následujících důvodů :
1. Při nošení vidí dítě daleko více ze svého okolí, čímž dostává mozek více podnětů k vývoji.
2. Díky matčiným pohybům se stimulují veškeré receptory kůže, ale i orgány pohybu a rovnováhy. Každá změna těžiště vyvolává odpovídající reflexní činnost nervů a svalů.
3. Intenzivní tělesný kontakt s matkou, nebo otcem navozuje pocit bezpečí, jehož psychosociální působení má nezastupitelnou hodnotu.
4. Nožičky dítěte, které sedí v šátku dospělému na boku, nebo ve vertikální poloze, jsou anatomicky přesně v pozici optimální pro zdravý vývoj kyčlí.